Václav Klaus ve svém proslovu nevynechal žádné ze svých tradičních témat a komentoval je s vervou sobě vlastní. Kdo čekal ohlédnutí za téměř deseti lety v prezidentském úřadě, musel být zklamán. Místo toho byly k slyšení proklamace potvrzující stále častěji se objevující názor, že matador polistopadové politiky se odejít z veřejného života rozhodně nechystá.
Komu dal prezident vyznamenání? |
Jednotlivé body, kterých se Klaus při ceremoniálu dotkl, by totiž s klidem mohly tvořit základní kameny programu nějaké nové konzervativní pravicové strany. Podívejme se na pět hlavních tezí Václava Klause pěkně popořádku:
Proti evropské integraci
Už v úvodu vyslovuje hlava státu obavu o samotnou existenci českého státu v budoucnosti, když mluví o „velkém a už neskrývaném“ pokušení využít současné finanční krize v Evropě k „radikální centralizaci kontinentu a k dalšímu oslabení suverenity historických evropských států“.
A k tématu Česka v Evropské unii se Klaus vrací i v závěru, kdy vyzývá k tomu, abychom nepřenechávali pravomoci vzdálenému Bruselu: „Nedejme si vnutit představu, že se o své věci neumíme postarat, neboť nikdo jiný nemá motiv starat se o ně lépe než my sami.“
Proti zadlužování státu
Nálada ve společnosti je podle Klause špatná, ačkoliv podle něj „žijeme v materiálně nejúspěšnějším období našich dějin“. Přestože nedávné volby vytrestaly vládu Petra Nečase za neustálé škrty, prezident snahu jeho kabinetu o stabilizaci veřejných financí chválí. Kritickou situaci podle Klause nezpůsobili ti, kteří nyní lidem berou, „ale i ti, kteří jim předtím nezodpovědně dávali“.
Celý projev Václava Klause najdete zde |
"Ekonomický a sociální systém, postavený nikoli na reálném výkonu ekonomiky, ale na zadlužování a rozdávání bohatství pořízeného na dluh, dříve či později musel narazit – v celém západním světě, i u nás," poznamenal Klaus. Škrtat je podle něj nutné i v sociálním systému.
Proti zeleným dotacím
Klaus se ve svém projevu pustil tradičně také do nevládních organizací, které jsou podle něj malé, ale mocné. Jejich vliv prý totiž sahá tak vysoko, že jsou nátlakem a lobbingem schopni šít si zákony na míru.
Jako příklad jejich úspěchu uvádí dotování obnovitelných zdrojů energie. „Stovky miliard eur, dolarů i korun už byly vyhozeny – nikoli do větru, ale do zcela konkrétních kapes těchto navenek idealistických skupin a hnutí, nebo těch, kdo z jejich aktivit profitují,“ rýpl si prezident do svých dlouholetých „zelených“ oponentů.
Proti bobtnání státu
„Náš stát slábne a současně bobtná,“ zdůraznil Klaus hned v začátku projevu s tím, že je nezbytné snížit náklady na celkový chod státu na všech jeho úrovních a složitý úřednický aparát redukovat. „Když jsem počátkem října zde na Pražském hradě přijímal předsedu slovinského parlamentu, řekl mi, že jejich letos sestavená vláda snížila počet ministerstev z 19 na 12. Pokusme se o něco podobného a nezůstaňme jen u toho,“ vybídl Klaus zcela otevřeně.
Proti občanským výzvám
Demokracie je podle Klause v ohrožení a stát a jeho instituce musí neustále čelit zpochybňování a zesměšňování „intelektuálskými a lobbistickými skupinami lidí, kteří nejsou svázáni žitím a každodenní poctivou prací v produktivní sféře ekonomiky“.
Autorita demokratického zřízení je tak oslabována, což vede podle hlavy státu k lhostejnosti občanů ke svému státu a výbuchy násilí a extremismu. „Nedejme si vnutit představu, že je naše domácí politika tak špatná, že musí přijít různá nedemokratická hnutí, občanské výzvy, či osvícení jedinci, aby naši zemi vedli a řídili. Bez demokratické politiky to není možné,“ podotkl v závěru Klaus.
Kormidlovat Česko tak podle něj mají především politikové a politické strany. Těžko se tak dá věřit tomu, že by se Klaus zařadil po svém odchodu z nejvyšší státní funkce mezi ty, které ve svém projevu tak hlasitě kritizoval – nikým nevolené hlasité zástupce „občanské společnosti“.
Mnohem pravděpodobněji se Klaus své vášně nevzdá a do bouřlivých vod české politické scény opět vypluje. Nechme se překvapit pod jakou vlajkou a s jakým úspěchem.
