50 jaderných střel USA bylo neovladatelných. Kvůli selhání počítačů

"Něco tak velkého jako tohle se nikdy nestalo," řekl nicméně časopisu jeden důstojník obeznámený s případem. Občas se podle něj něco takového stane s jednou či dvěma raketami a několik jaderných hlavic obvykle bývá mimo službu kvůli údržbě.

Dohoda z Prahy Spojené státy mají podle časopisu The Atlantic v současnosti v jaderném arzenálu 450 mezikontinentálních balistických raket Minuteman III. Některé nesou více jaderných hlavic. Obama se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem letos na jaře podepsal novou smlouvu START o jaderném odzbrojení, která by měla jaderné arzenály obou zemí zredukovat.

Za extrémních podmínek se prý armáda dokáže vyrovnat s výpadkem šesti či sedmi raket. "Nikdy jsme ale neztratili kontrolu nad 50 mezikontinentálními střelami a jejich funkčností," uvedl důstojník.

Televizní stanice CBS News dnes informovala, že podle inženýrů z letecké základny za odpojení raket mohlo hardwarové selhání jednoho počítače, který řídí odpalování raket. Postupně vznikl v odpalovacím systému "šum", který vyvolal řadu chybových hlášení. Obsluha proto nakonec systém raději odpojila. Armáda incident stále považuje za nehodu, a ne za pokus o sabotáž.

Základna je podle časopisu centrem strategických amerických jaderných sil. Jsou zde umístěny mezikontinentální balistické rakety Minuteman III. Nacházejí se v bunkrech po celé základně a jsou neustále ve stavu nejvyšší pohotovosti.

Při nedělním výpadku je ale bylo možné ovládat pouze z nouzového velitelství umístěného ve speciálních letadlech, jako je například Boeing 747 upravený na nouzové vzdušné velitelství.

Rakety se během výpadku podle časopisu The Atlantic ocitnuly ve stavu, který vojáci označují jako "LF Down" (LF mimo provoz). Obsluha na základně s nimi v takovém případě nemůže komunikovat. Nepřipojené prý také byly různé bezpečnostní protokoly vestavěné do střel. Prezident se o problému dozvěděl v úterý ráno.

Nešlo o útok hackera

Podle mluvčí amerického vojenského letectva Christy Noltové ale výpadek proudu neznamenal žádné bezpečnostní riziko. "Na chvíli nastal výpadek, střely ale ani na chvíli nebyly bez ochrany mnoha záložními bezpečnostními, pojistnými a velícími funkcemi. Veřejnost nebyla ani na okamžik ohrožena," uvedla.

Armáda nyní selhání vyšetřuje, jeho příčinu zatím nezná. Zřejmě ale šlo narušení některého z elektrických kabelů zakopaných pod základnou. Do systému ovládajícího jaderné střely je téměř nemožné se nabourat zvenčí, proto armáda nepředpokládá, že by šlo například o útok nějakého hackera.