Podle Bruselu konkurenceschopnost Česka přispívá k ekonomickému růstu země méně, než je tomu obvyklé ve většině zemí Evropské unie.
Česká republika si dokonce v tomto ohledu vede nejhůře spolu s Německem, Francií, Itálií a Belgií. U těchto zemí je příspěvek konkurenceschopnosti k ekonomickému růstu záporný. Ve zbývajících členských zemí EU je naopak kladný.
Pád konkurenceschopnosti Česka předvídá i zpráva WEF. Země skončila v celosvětovém žebříčku na 33. příčce, a pohoršila si tak proti loňsku o dvě respektive o čtyři místa. Podle původní metodiky, s kterou ale nelze letošní výsledky příliš srovnávat, bylo Česko loni 29., podle nového výpočtu ale bylo na 31. místě.
Češi podporují vědu
Pro Českou republiku se podle Světového ekonomického fóra jako
nejproblematičtější jeví daně, nízká efektivita státních úřadů, špatně
fungující trh práce, korupce a daňová regulace.
Ze zprávy Evropské komise ovšem rovněž vyplývá, že v některých ohledech není situace Česka nijak výrazně negativní. Češi si ve srovnání s ostatními státy nevedou špatně v investicích do výzkumu a vývoje. Z 25 zemí Evropské unie (Bulharsko a Rumunsko není započítáno) jim patří desáté místo.
