Kreml chce pomáhat s ostrahou hranic obou odštěpeneckých území označil Medvěděv za "zvláštní úkol" ruských pohraničních vojsk. Tbilisi jde opačným směrem, jak si chce obě území zavázat. Novou strategií se gruzínská vláda oficiálně vzdala ozbrojeného násilí jako prostředku k vyřešení svého sporu s Moskvou.
Nová strategie počítá se začleněním obyvatel Abcházie a Jižní Osetie do kulturních a vzdělávacích projektů, které budou organizovány na gruzínském území. Bez hraničních přechodů mezi oběma zeměmi a bez diplomatických vztahů není jasné, jak hodlá Tbilisi svůj plán uskutečnit.
"Záměrem strategie je zlepšit interakci mezi rozdělenými národy Gruzie, mezi kterými leží střežená hranice, a také ujistit obyvatele Abcházie a Jižní Osetie o tom, že požívají všech práv, která se dostávají ostatním občanům," stojí v dokumentu gruzínské vlády.
Rusko požaduje, aby další státy uznaly nezávislost regionů
Podle ruského vyslance v separatistických republikách Semjona Grigorjeva se Rusko bude "trpělivě snažit" o rozšíření počtu států, které uznaly Abcházii za nezávislý stát. Separatistickou republiku zatím kromě Ruska uznaly jen Venezuela, Nikaragua a tichomořský ostrov Nauru. Ostatní státy považují Gruzii za územně nedělitelnou.
"Rusko bude všemožně napomáhat tomu, aby byla Abcházie chápána jako samostatný subjekt mezinárodního práva," řekl Grigorjev. Dodal, že Moskva pomůže regionu i s výchovou vlastních diplomatů.
Grigorjev rovněž oznámil, že Rusko má v úmyslu "v nejbližší době" s Abcházií podepsat smlouvu o vybudování centrální vojenské základny ruské armády na abchazském území. Od válečného konfliktu v roce 2008 Rusko udržuje v Abcházii a Jižní Osetii svá vojska, což Tbilisi označuje za okupaci.
Ruská pomoc Abcházii: šest miliard
Ruský diplomat na tiskové konferenci oznámil, že Rusko během příštích tří let poskytne Abcházii finanční pomoc přes deset miliard rublů (víc než šest miliard Kč) a očekává, že za touto pomocí budou následovat investice velkých a středních ruských podniků.
Spolu s gruzínskou strategií by začal platit zákon, podle kterého by jakákoliv ekonomická aktivita v regionech stala ilegální bez souhlasu Gruzie. To by významně omezilo ruský obchod v oblasti. Podle prvních ohlasů separatistů lze očekávat, že si nakonec vyberou ruskou pomoc. "Viděli jsme jejich ideu reintegrace v srpnu 2008," řekl poradce abchazského vůdce Sergeje Bagapša.
Na hranici obou regionů s Gruzií dodnes dochází k incidentům, kdy jedna či druhá strana zatýká či zadržuje občany. Z porušování pravidel na nových hranicích se pak Rusko a Gruzie navzájem obviňují.
Moskva uznala samostatnost separatistických regionů po válce s Gruzií v srpnu 2008, kdy se Tbilisi pokusilo silou vrátit pod svou správu proruskou Jižní Osetii. Gruzie válku prohrála a jihoosetské a abcházské vedení krátce nato vyhlásily nezávislost.
