Až poté, co Wechsler koupil práva na román, a poté, co anglický dramatik Joe Penhall napsal scénář k filmu, dostal McCarthy za Cestu před dvěma lety prestižní Pulitzerovu cenu. Román syrovým a úsporným stylem líčí svět několik let po blíže nespecifikované apokalypse, kterým prochází otec s osmiletým synem. Na cestě k moři na jihu se snaží zůstat naživu ve zpustošené krajině, kde nic nežije, není co jíst a ve které se musejí skrývat před ostatními lidmi zdivočelými hladem.
Metafora smrtelnosti, projekce obav
Přestože kniha v závěru nabízí pro chlapce jistou naději, přece jen není typickou předlohou pro hollywoodský film. Jeho natáčení a především postprodukce se také mimořádně protáhly. Film byl dotočen loni v únoru, ale premiéru měl až v září v Benátkách.
Podle hollywoodského deníku Variety kvůli tomu, že produkční tým se snažil film při maratónu testovacích projekcí přiblížit většinovému vkusu. Sami tvůrci ale tvrdí, že zůstali předloze věrní, jak to jen šlo. "Myslím, že je to jedna z nejvěrnějších adaptací, která zachovává ducha i obsah románu," řekl dnes v Londýně Mortensen o filmu, který osciluje mezi několika žánry - sci-fi, horrorem a road movie.
"Snažil jsem se scénář napsat, jako by to psal Cormac. Samozřejmě jsem něco změnil - někde kontext, jinde jsem musel rozhodnout, co vypustit," prohlásil scenárista Penhall. Podle režiséra Hillcoata je možné se na knihu i film dívat přímočaře jako na postapokalyptické sci-fi, které zkoumá, co je v lidech nejhorší a co nejlepší, a zdůrazňuje "křehkost všeho - lidí i přírody". "Je to ale také metafora smrtelnosti, projekce našich nejhlubších obav a archetypálního strachu rodičů o děti," řekl režisér.
Místa zpustošená Katrinou
Tvůrci filmu se od předlohy nicméně odchýlili, pokud jde o příčinu katastrofy. McCarthy nepíše o tom, co apokalypsu způsobilo, zatímco film naznačuje, že jde o kombinaci přírodní a ekologické katastrofy. "V knize krajina připomíná nukleární zimu - vše je pokryto popelem, jednobarevná země je pokrytá hustou vrstvou černého popela," řekl Hillcoat. "Podle nás příběh souvisí s obavami z přírodních pohrom i katastrof způsobených lidmi," dodal. To filmařům umožnilo přidat obrazově vděčné záběry zemětřesení a výbuchů.
Stejně jako v knize je i ve filmu krajina šedivá a monochromatická - výjimkou jsou retrospektivní záběry do doby před katastrofou. Štáb natáčel na řadě míst, které ve Spojených státech poničila příroda nebo člověk - kolem sopky Mount St. Helens, v opuštěných hornických oblastech v Pensylvánii a kolem Pittsburghu nebo na místech zpustošených hurikánem Katrina.
"Hollywoodské požadavky"
Jako u mnoha filmových adaptací budou spíš ve výhodě diváci, kteří knihu nečetli. Přísnému čtenáři McCormackova románu se bude zdát, že filmaři se snažili místy přespříliš přizpůsobit hollywoodským požadavkům - výrazně optimistickým vyzněním, místy ilustrativností a přehnaným vysvětlováním. I tak si ale film zachoval syrovost, uhrančivou pochmurnost a naději nesenou ve vztahu otce a syna. "Cormac řekl, že Cesta je o lidské dobrotě, zatímco Krvavý poledník byl o lidském zlu," řekl Hillcoat.
"Cormakova otázka na konci je jednoduchá - je lepší být cynický a zahleděný do sebe nebo naivní a mít naději?" prohlásil scenárista Penhal v souvislosti se závěrečnou scénou, kdy se opuštěný chlapec musí rozhodnout, zda přijme pomoc od ozbrojeného cizince. "Chlapec si myslí, že by měl věřit a mít naději." Vedle Mortensena hraje chlapce Australan Kodi Smit-McPhee, jeho matku Charlize Theronová. V epizodní úloze se objevuje Robert Duvall. Podle McCarthyho předlohy byl natočen také oscarový film Tahle země není pro starý. Cesta půjde v USA do kin koncem listopadu, v České republice v březnu.
