Jeho úvaha na téma kompenzací, které by mohl Kábul požadovat po Moskvě za desetiletou sovětskou okupaci Afghánistánu, se v Rusku s pochopením nesetkala. Afghánci již v minulosti na neoficiální úrovni zkoušeli s Rusy jednat o možnosti válečných reparací. Nyní u příležitosti 26. výročí sovětské invaze ale zazněl požadavek z úst prezidentského mluvčího: „Vláda Afghánistánu o této otázce uvažuje,“ svěřil se Rahímí čínské státní agentuře Nová Čína.
Afghánští diplomaté se v Moskvě snažili dopad Rahímího upřímnosti na vztahy s Ruskem zmírnit. Podle nich šlo jen o „úvahu“. Ruská strana přesto ihned označila podobné spekulace za „nekorektní“. Podle Viktora Karguna z Institutu východních studií Ruské akademie věd jde o pokus „smazat“ afghánský dluh Rusku. 75 procent z něj již Moskva Kábulu odpustila, ale zbývá stále 2,5 miliardy dolarů.
Už letos v září afghánský ministr financí Anvar Hak Ahádí prohlásil, že jeho země nebude vracet žádné peníze, protože SSSR způsobil Afghánistánu obrovské škody. Rusové o tom nechtějí ani slyšet. Moskevský expert na mezinárodní právo Alexandr Šemeljev se domnívá, že jakékoliv rozhovory o reparacích jsou bezpředmětné. Vojska tam byla poslána na prosbu jejich legitimní vlády,“ tvrdí.
Poslanci Státní dumy zase argumentují tím, že Rusko nenese žádnou zodpovědnost za činy SSSR, byť je následnickým státem. „Už neexistuje stát, který tam bojoval,“ prohlásil Anatolij Jermolin. Podle poslance Sergeje Karaganova Afghánistán „byl platebně neschopný dávno před vstupem sovětských vojsk“. Podle ruských zákonodárců by navíc měli Afghánci požadovat náhradu od USA, které podporovaly mudžáhedíny. Rusové se také odvolávají, že Afghánistánu „dali“ továrny a silnice, zmiňují i „kulturní přínos SSSR pro zaostalý Afghánistán“.
Součástí afghánského účtování s minulostí mají být i procesy s válečnými zločinci. Přelíčení s jedním z nejprominentnějších - šéfem bývalé tajné policie KHAD Asadulláhem Sarvárím - začalo už tento týden. Velký přítel SSSR, který studoval v Moskvě a udržoval úzké kontakty se sovětskou rozvědkou, je obviněn z masových vražd a hrozí mu trest smrti. Za vlády komunistického režimu bylo v Afghánistánu krutě mučeno asi 200 tisíc lidí. Plná čtvrtina z nich „výslechy“ nepřežila.
Strategie spálené země
Sovětská okupace v letech 1979 - 89 zahájila třiadvacetileté válečné období v Afghánistánu. Podle oficiálních údajů během ní zahynulo 15 tisíc sovětských vojáků a 1 300 000 Afghánců. Kolem pěti milionů uteklo ze země a další miliony lidí změnil nekončící konflikt v invalidy. Sovětské velení používalo v Afghánistánu strategii „spálené země“, zničilo tisíce vesnic a zanechalo v zemi kolem deseti milionů min. Kvůli nim je tato hornatá země zřejmě největším minovým polem na světě.
