Politici i představitelé bezpečnostních sil jsou vůči tomuto vývoji bezmocní. Podle nejnovější zprávy Organizace spojených národů ztrácejí afghánské úřady i mezinárodní síly včetně OSN nad výrobou drog v zemi kontrolu.
Bezpečnost v poválečném Afghánistánu pomáhá zajistit více než 30 000 zahraničních vojáků. Ti bojují především proti příslušníkům radikálního hnutí Taliban. Potírat však musejí také produkci opia, které pěstují místní vesničané. Stejně tak by měli likvidovat továrny na výrobu heroinu na afghánskopákistánském pomezí.
Podle expertů OSN spolu výroba drog a špatná bezpečnostní situace úzce souvisejí. Rebelové často chrání výrobny heroinu a pobírají za to od jejich majitelů tučné finanční odměny. Některé továrny na drogy Talibanu přímo patří. A to přesto, že sami povstalci většinou pouze kouří opium - jako ostatně činí mnoho Afghánců, jedná se totiž v této oblasti o tradici.
Kvetoucí maková pole jsou v kamenitém Afghánistánu ze vzduchu dobře vidět a jejich lokalita bývá všeobecně známá. Ani afghánské vládní jednotky ani zahraniční mírové sbory však dosud nedokázaly tamní farmáře donutit k poslušnosti.
Jak ve středu prohlásil Karim Rahimí, tiskový tajemník afghánského prezidenta, problém drog v Afghánistánu se týká celého světa a je důsledkem 25 let trvajícího válečného konfliktu. Boj proti narkomafii naráží na obrovskou zkorumpovanost místních úředníků i policistů. Úplatek, který tito lidé dostanou za to, že pustí drogy přes kontrolní stanoviště, často převyšuje jejich celoroční plat.
Nepodařilo se navíc dosud realizovat ani jediný z řady humanitárních projektů, které měly farmáře přimět k pěstování jiných plodin, než jsou drogy. Ukázalo se totiž, že vzhledem k drsným klimatickým podmínkám je sortiment rostlin, které by mohly nahradit mák, omezený. Žádná z plodin navíc neslibuje takové zisky jako makovice. Naděje však svítá na severu země. V provincii Balch totiž experti z organizace „Senlis Counsil“ navrhují, aby byly plantáže legalizovány a využívány k produkci morfia pro zdravotnictví.
