Segregace na pracovišti, tisíce mladých černochů ve věznicích, střední třída afroameričanů řítící se do chudoby. Zdá se že, nic z toho nedokáže současný americký prezident příliš ovlivnit, píše britský list The Guardian.
Šokující odhalení o stavu afroamerické populace přinesla především kniha socioložky z Univerzity ve Washingtonu Neviditelní lidé (Invisible Men). Podle autorky Becky Pettitové se v mnoha výzkumech zadaných americkou vládou nepočítá s trestanci, a to pak zcela zásadně zkresluje výsledky studií. Podle zjištění Pettitové je totiž počet afroameričanů ve kárnicích neúměrně vysoký: asi polovinu z 2,3 milionů osob v amerických věznicích tvoří lidé černé pleti.
Pokud do statistik například o zaměstnanosti zahrneme i vězně, zásadně se změní konečná čísla. Počet mladých afroameričanů, kteří mají práci, se z už tak nízkých 42 % propadne až na alarmujících 26 %.
Třikrát větší propad než u hispáncůAmerická občanskoprávní organizace National Urban League zveřejnila výzkumy, podle kterých mezi lety 2005 - 2009 se průměrný majetek afroamerické domácnosti zmenšil o více než o polovinu a stále se propadá. V letech 2009 - 2012 se průměrný příjem afroamerické domácnosti propadl o 11.1 %, narozdíl od 5.2 % u bělochů a 4.1 % u hispánců. Současná míra nezaměstnanosti u černého obyvatelstva je 14 %, což asi dvakrát více než u bělochů. |
"Vytvořili jsme zkreslený pohled na to, jak se černým Američanům daří v naší společnosti," uvedla Pettitová. Socioložka dokonce označuje zlepšení práv černošského obyvatelstva od 60. let za mýtus. "Tato práce vyvrací představu, že žijeme v post-rasové společnosti. Nejen že kriticky rozebírá mýtus černého pokroku, ale také mýtus pokroku americké společnosti," cituje deník právního experta z Univerzity v New Yorku Inimai Chettiara.
Neviditelní lidé. Podle knihy jsou statistiky zkreslené, nejsou v nich totiž zahrnuti vězni.
Ve 30. letech minulého století si ve Spojených státech odpykávalo trest třikrát více černochů než bělochů. Dnes je to sedmkrát více, píše The Guardian. Někteří experti to přičítají drogové válce, která zasáhla afroamerickou komunitu daleko více než kteroukoliv jinou. To ale řada jiných odborníků vyvrací "Neexistuje důkaz, že by drogy ovlivnily nějakou etnickou skupinu či rasu více než jinou, zato vzorec pro zatýkání je vždy podobný, tvrdí Ernest Drucker autor knihy Zamoření věznic (Plague of Prisons). Možný posun směrem k lepší životní úrovni, který se afroameričanům ze střední třídy podařil, smetla vlna hospodářské recese, uzavírá pesimisticky britský deník.
