Přestože informační technologie nabízejí ženám kreativní a výtečně placené zaměstnání i možnost pracovat z domova, Češky se programátorství vyhýbají ještě častěji než za minulého režimu.
V učebně G 202 nově zrekonstruovaného areálu bývalého pivovaru a kartuziánského kláštera v Brně-Králově Poli sedí jednadvacet středoškolaček u plochých monitorů. Poslouchají mladého lektora, který jim právě vysvětluje, proč je třeba kódovat digitální záznam obrazu. Člověk se na Fakultě informačních technologií VUT neubrání pocitu, že buď navštívil americký kampus, nebo se české školství nějak nepozorovaně přestěhovalo do informačního věku. Přednáškové sály plné denního světla jsou propojeny nejmodernější sdělovací technikou a díky kamerám i gigabitovým přepínačům můžete výklad svého učitele sledovat přes lokální počítačovou síť i z pohodlí studentského pokoje.
„V tomhle momentě se děvčata učí, jak se dá stříhat video, které si naimportovaly z disku,“ upozorňuje doktorandka Ústavu inteligentních systémů Martina Drozdová, když kurzistky v učebně náhle rozklikají počítačové myši a některé z nich se k sekvenci plachetnic na své obrazovce snaží přimíchat nějakou příhodnější hudbu. „Sama se na počítačovou grafiku nespecializuji,“ vysvětluje Drozdová, „ale organizátoři chtěli, aby tady mezi děvčatama taky byla nějaká holka, že to tak působí líp...“ Nebezpečné stereotypy Navštívili jsme originální, výhradně dívčí letní školu, která se snaží prolomit jednu bariéru české IT komunity. Přestože informační technologie pronikají dnes do všech sfér života a nabízejí nová a skvěle hodnocená zaměstnání, Češky jako by se profesionální práci s počítačem stále více vyhýbaly. Ještě v roce 1995 pracovalo na odborných postech v IT sféře třicet čtyři procent žen. Dnes jich je ale podle Českého statistického úřadu skoro třikrát méně (13 %) a mezi uchazeči o studium čisté informatiky na státních vysokých školách podávají přihlášky jen dvě procenta dívek. A právě tenhle trend se v Brně snaží změnit.
„Vycházím z toho, že poměr mezi studenty a studentkami na naší škole je šílený,“ říká duchovní otec letní školy profesor Jan Honzík, který momentálně pro fakultu informačních studií hledá nové talenty mezi středoškolačkami. „Docela nedávno u nás studovalo pouhé jedno procento dívek. Teď jsme se tak pomalu proboxovali ke dvěma procentům, ale pořád je to horší než na teologické fakultě Karlovy univerzity, o policejní a vojenské akademii nemluvě,“ směje se charismatický profesor s mobilem zavěšeným na krku.
Iniciativa jeho fakulty zůstává spíše výjimkou, přestože nábor a vyškolení nových českých expertek podporují i velké nadnárodní společnosti jako IBM či Hewlett-Packard. Ani ty už totiž nechtějí hledat odborníky pouze v polovině zdejší populace.
„Pokud nebudeme nedostatek kvalifikované pracovní síly v informačních a komunikačních technologiích (ICT) řešit, evropský ekonomický růst se zpomalí a Evropě hrozí, že bude zaostávat za asijskou konkurencí,“ prohlásila letos v březnu evropská komisařka pro informační společnost a média Vivian Redingová. „Potřebujeme překonat rozšířený stereotyp, podle něhož je kariéra v ICT nudná a pro ženy příliš technická. Namísto toho musíme ženy povzbudit, aby mohly uspět v tomto vzrušujícím a inovativním sektoru, který nabízí spoustu příležitostí.“ V souvislosti s všeobecně nízkým počtem programátorek a dalších IT odbornic komisařka zároveň varovala, že už v roce 2010 bude perspektivní a lukrativní svět počítačů v EU postrádat na 300 tisíc profesionálů. Proč tedy Češky zůstávají ve světě kompjútrů pouhými uživatelkami a k výhodné kariéře se obracejí zády?
Úroveň českých „ajťáků“ je vysoká, poptávka po nich i v zahraničí roste, ale přestože domácí tisk přináší portréty úspěšných českých IT manažerek, byla podle údajů Eurostatu v roce 2004 Česká republika v poměrném zastoupení počítačových odbornic v rámci EU až na 22. místě. Stereotypy, o nichž mluví Redingová, zde přežívají. Upevňují se už škatulkováním v rodině, a dokonce i ve škole mají podle odborníků děvčata málo příležitostí zjistit, že by je mohla kreativní práce s počítačovou klávesnicí bavit. Prý dokonce míň než za totality. „V době, kdy informační technologie poskytují speciálně pro ženy tolik výhod, nechápu, jak je možné, že o to nemají zájem,“ vrtí hlavou profesor Honzík. „Vždyť málokteré povolání vám skýtá příležitost pracovat z domova s nadstandardním příjmem a přitom se starat o dítě nebo rodinu.“ Holky, pozor!
Prosazovat větší poměr žen v IT není jen otázkou abstraktní emancipace nebo rovnoprávnosti. Už varování lucemburské komisařky Redingové naznačilo, že na vysoké úrovni a počtu počítačových odborníků závisí v informačním věku prosperita celé společnosti. I laikovi v takovém kontextu přijde zbytečné, aby se formování počítačové elity z devadesáti procent opíralo o mužskou část populace, jak je tomu zatím v Česku. Také zpráva Mezinárodního měnového fondu (06/233), kterou předloni publikoval tým Janet Gale Skotskyové, potvrzuje, že menší genderové rozdíly podporují růst ekonomiky a přispívají k větší makroekonomické stabilitě.
„V Jižní Koreji, Malajsii, Singapuru, Indii, Izraeli či Kataru jsou dívky a ženy v informačních a komunikačních technologiích zastoupeny třiceti až čtyřiceti procenty, neboť od nich společnost očekává, že se budou o IT, na kterých jsou postaveny jejich státní ekonomiky, zajímat,“ upozorňuje Markéta Kristová z občanského sdružení Zkus IT, jež monitoruje postavení profesionálek v oboru informačních technologií.
Ale zpátky na klávesu Home: Nadnárodní IT firmy, které v 90. letech začaly v Česku otevírat své pobočky, si potenciál „ajťaček“ a nevýhodnost současné situace dobře uvědomují a chtějí ji změnit: Ženy jsou pro úspěch IBM klíčové! hlásá například leták kampaně, během níž v uplynulém roce firma (ve spolupráci s nevládní organizací APC WNSP) motivovala české ženy a dívky ke studiu a práci v IT. „Vnímáme nízký zájem žen ucházet se o pracovní pozice v technologických profesích,“ uvedl personální ředitel IBM ČR Petr Draxler. „Je to přitom dynamická a rychle se rozvíjející oblast, v níž může řada žen najít uplatnění.“
Také společnost Hewlett Packard v dubnu zahájila ve spolupráci s ČVUT program Holky, pozor!, který chce u středoškolaček podpořit zájem o vzdělávání a zaměstnání v IT/Telco firmách. „Celkový společenský trend ukazuje, že dívek v technické sféře ubývá. To pociťujeme nejen my jako univerzita technického zaměření, ale zcela logicky to pociťují i společnosti zabývající se vědou a technikou,“ konstatuje Alexandra Hroncová z ČVUT.
Pokračování na straně 20
Dokončení ze strany 19
Zahraniční společnosti se v podobných kampaních neangažují pouze pro image. Mají prostě zájem o nevyužitý potenciál pracovního trhu, na kterém už head-hunteři nemají odkud brát: „Tyhle firmy se o ženy sice zajímají také proto, že mají své personalistické pokyny z domovských zemí - například v USA se to hodně sleduje -, ale především se jim už dávno v praxi potvrdila efektivita různorodých týmů. I na manažerských postech v IT jsou ženy mnohem běžnější než u nás,“ vysvětluje Markéta Kristová.
O vyšší efektivitě smíšených pracovních týmů hovoří v souvislosti se světem počítačových technologií i profesor Honzík: „Máme zkušenost, že když dostaly různé týmy zadaný semestrální projekt, tak kluci jsou celý semestr bohorovně klidní a teprve poslední týden řeknou ,Ježišmarjá, něco musíme udělat‘, a něco narychlo vypotí. Když je ale členem týmu i holka, tak ta už za čtrnáct dní nečinnosti začne být nervózní a ostatní tři kluky v týmu přinutí k práci. Ten projekt se vyvíjí docela normálně a na konci je lepší,“ říká Honzík. Děvčata podle něj nemají k práci adrenalinový přístup, ale hrají na jistotu, a „dokud nemají něco vyzkoušené, považují to za nebezpečné“. Zde se dostáváme k původu obav, jež většinu českých dívek od práce ve sféře IT odrazují. IT - velká neznámá. Proč?
„Php, css, html a JavaScript,“ odpovídá programátorskou hantýrkou studentka Zuzana Bolešáková na otázku, co konkrétně do čtvrtého dne na kurzu v Brně kromě úprav videa vlastně probíraly. Studuje šestým rokem brněnské gymnázium na třídě Kapitána Jaroše, odkud ji pedagogové uvolnili, aby se mohla počítačové školy účastnit. Tak vstřícný přístup gymnázia vysvětluje hlavně to, že jeho studium je na informatiku zaměřené. Obecně se počítače při výuce používají jen výjimečně, jak ostatně nedávno potvrdil i průzkum České školní inspekce. Obraz starší učitelky, která o počítači ví méně než žáci základních škol, je velmi realistický. Pedagogové, kteří se kompjútrům sami vyhýbají, k nim ovšem nikoho nepřitáhnou.
„I když se na základní škole práce s počítačem učí každý týden jednu hodinu, což je stejně málo,“ říká Kristová, „zaměřují se učitelé častokrát pouze na uživatelské znalosti žáků, jako je třeba napsat dokument ve wordu a otevřít e-mail. Když se za totality učili teenageři psát vývojové diagramy nebo trochu programovat v basicu, tak se tehdy o počítače zajímalo těch dívek více, protože měly možnost zjistit, že je to baví. Dneska se ale učí programovat jen minimálně a nemají šanci si uvědomit, že taková práce může být i kreativní.“
Zuzana ovšem sebe ani ostatní kurzistky nepovažuje za výjimky, které by si s možnostmi IT uvědomovaly to, co většina jejich vrstevnic ignoruje: „Nemyslím si, že bychom si něco takového uvědomovaly nějak výjimečně, ale vzhledem k tomu, že chodíme na školu, kde se snaží nás přesvědčit, abychom si vybíraly složitější obory a dávaly si vyšší cíle, se o to vlastně automaticky snažíme, protože je nám to vštěpováno,“ říká a dodá jednu důležitou větu: „Možná ty ostatní ženy o tom tak nepřemýšlí, ale určitě by to bylo v jejich schopnostech.“
Přemýšlet o budoucnosti „ajťačky“ těžko může dívka vyrůstající v mýtu, že počítače mají být doménou technicky nadanějších mužů. Když dívka chatuje a má vlastní webovky, je prý pro spolužáky ještě cool, ale na malé programátorky pohlíží často podezřívavě i jejich nejbližší okolí. „Děvčata, která začala chodit do počítačově orientovaných zájmových kroužků nebo nepovinných předmětů, často zjistila, že devatenáct z dvaceti studentů jsou tam kluci, kteří se jim častokrát ještě posmívají nebo se na ně dívají tak nějak specielně. Stává se, že kvůli tomu rezignujou,“ říká profesor Honzík.
Ani jazyk inzerátů na práci není představě ženy-programátorky nakloněn. Když si na Seznamu.cz najdete rubriku IT, hledají se inženýr, konzultant, vývojář, specialista či analytik. Ženy jako by v oboru nikdo ani neočekával. Když britský komediální seriál Ajťáci prezentuje oddělení počítačové podpory jako dva mužské asociály a šéfku, kterou spíš než nový IT produkt zajímají nové červené lodičky, využívají scenáristé stereotypy, které na obrazovce výtečně pobaví. Problém je, uplatňujeme-li stejné vidění i v reálném světě - hlavně ve výchově. „Je hrozně důležité přestat škatulkovat a říkat klukům ,Ty budeš programátor!‘ a holkám ,Z tebe bude učitelka!‘. Když ovšem dcery objeví v kindrvajíčku auto, sama je s ním někdy automaticky pošlu za tátou,“ říká Kristová.
Požadavky světa informačních technologií se ovšem proměňují rychlostí internetového připojení. Pravdy z dob automatických systému řízení přestávají platit a možnosti uplatnění v IT jsou dnes mnohem pestřejší. „Programování vznikalo v době, kdy si ženy o technických oborech jen špitaly. Ostatní obory těmito předsudky už tolik netrpí a ve zcela nové oblasti - testování - jsou ženy zastoupeny ze všech oborů nejvíc,“ říká například Alexandra Alvarová, která pracuje jako manažerka testování softwarů v rakouské společnosti Objentis Software Integration.
„Mezi testery je poměr žen k mužům asi tři k jedné,“ zdůrazňuje Alvarová. „Jako tester musíte být totiž zdatný diplomat, umět se precizně verbálně vyjadřovat, nacházet netradiční cesty dorozumění, cvičit svou paměť a umět eliminovat hrozící konflikty. A v tom jsou ženy mistři.“ Kolem vývoje softwarů jsou zas zapotřebí například multimediální schopnosti, včetně znalosti cizích jazyků. Obor potřebuje také dokumentaristy, kteří vytvářejí novému systému uživatelské návody a příručky. No a komu byste zadali sestavit manuál pro nový bankovní systém, který budou používat většinou ženy za přepážkou?
Ženy jsou jednoduše pro svět IT přínosem. A jak zdůrazňují internetové stránky www.zkusit.cz (název je imperativ, dámy!), svět IT toho na oplátku také ženám může hodně poskytnout.
Oblast výpočetní techniky je v Česku druhým nejlépe placeným odvětvím (hned po „finančním zprostředkování kromě pojišťovnictví“, jak uvádí ČSÚ) a průměrná mzda pracovníků IT představovala v prvním čtvrtletí tohoto roku přes 52 tisíc Kč s meziročním růstem téměř dvanáct procent. Běžný „ajťák“ a „ajťačka“ dostali tedy od loňského jara přidáno pět a půl tisíce korun.
Jak potvrzuje například správkyně distribučních balíčků Anička Bernáthová, která se prosadila ve firmě SUSE LINUX, odvětví nabízí i další benefity: „Protože v oboru je rozhodně víc míst než odborníků, hledí si firmy svých zaměstnanců a poskytují jim neuvěřitelné množství výhod - u nás je to třeba všelicos od permanentek do bazénu až po ovoce a nápoje na pracovišti zdarma,“ říká Bernáthová, jíž zaměstnavatel vychází vstříc i ohledně jejího studia na Matematickofyzikální fakultě UK. „Běžně nám nabízí nižší pracovní úvazky a pružnou pracovní dobu. Podstatná část zaměstnanců SUSE LINUX tak při zaměstnání studuje, a to nejen ve vyšších ročnících. Vzdělávání můžeme věnovat i část své pracovní doby.“
Časovou flexibilitu a možnost pracovat z domova, když děti už spí, neposkytuje žádné jiné ze srovnatelných odvětví, a když firma stojí třeba o programátorku se specializací na podnikové informační systémy nebo obchodní analýzy, zajišťuje zaměstnancům další školení. Nepřekvapí tedy, že IT obor vykazuje asi nejrychlejší kariérní růst: „Ženy, které nastoupily na pozici programátorka, častokrát zjistí, že disponují i jinými, třeba manažerskými schopnostmi, a velice rychle se stávají vedoucími týmů,“ říká Kristová, která v rámci sociologického průzkumu shromažďuje příběhy výrazných ženských osobností a talentů IT v Čechách a na Moravě. Mají podle ní něco společného?
„Řekla bych, že jsou všechny hodně nekonvenční, a to jim nejspíš pomohlo prosadit se v kdysi výsostně mužském oboru.“ Hlavní je prý se pro tuhle kariéru rozhodnout, věřit si - a ostatní už se poddá. „Když jsem do SUSE před lety nastupovala, tehdy na pozici správce sítě, který má za úkol spravovat servery, kupovat hardware, tahat kabely a opravovat počítače, byla z toho firma poněkud překvapená, protože do té doby v SUSE na technicky zaměřené pozici žádná žena nebyla. Příchod dalších kolegyň už ale proběhl bez pozdvižení,“ vzpomíná Bernáthová na začátky v novém místě. Jedinou nevýhodu svého oboru vidí v tom, že sezení u počítače příliš neprospívá zdraví ani postavě: „Programátoři obvykle bývají buď strašně hubení - to když se soustředí a zapomínají jíst -, nebo strašně tlustí, jelikož jedí pořád. Nedostatek času na pohyb za pár let nepříjemně zaskočí.“
Citované IT specialistky-průkopnice už se do světa počítačů navždy zalogovaly a na budoucnost v oboru se dokážou dívat pragmaticky i jejich potenciální kolegyně: „Odborník na IT se vždycky uplatní v jakékoli firmě jako počítačový technik, protože spousta lidí dodnes s počítačem neumí dost dobře,“ konstatuje jedna ze studentek, které si minulý měsíc zkoušely teprve stříhat video. V příštích letech ji může čekat rychlá kariéra, protože rapidní růst tuzemského trhu informačních technologií, který podle analytiků dosahuje ročně 8,5 procenta, dělá z programátorů a programátorek velice žádanou profesi. A ta bude novým talentům ještě nějaký čas skutečně otevřená.
Podle studie Vysoké školy ekonomické v Praze, zkoumající konkurenceschopnost českých absolventů IT oborů na pracovním trhu, bude zapotřebí do roku 2010 přijmout čtyři tisíce nových odborníků ročně, a to jen pro zachování současného stavu - bez přihlédnutí k dalším investicím nadnárodních firem, které pravděpodobně porostou.
Beznadějně vyprodáno!
Nejspíš si ještě pár let počkáme, než v Česku IT do rukou vezmou i dnešní teenagerky, které se s předsudky o „mužském světě počítačů“ možná nesetkají nebo je prostě budou sebevědomě ignorovat. Mohly by se o to alespoň pokusit. Když profesor Honzík tvrdí, že dívka, která umí trojčlenku a procenta, nemůže mít se studiem problémy, asi trochu přehání, ale pestré možnosti IT profesí se předem vyhýbají jen zakletým Růženkám, které chtějí dřímat v uživatelském modu: „My nejsme lehká škola, to nepředstírám, ale když mají zpočátku studentky problémy, pomůžeme jim - jako v případě absolventek, které jsou dneska hvězdy. A osobně bych spíš varoval před školami, u kterých je předem jasné, že je uděláte. Ty jsou jako sedačka lanovky, do které si v prvním ročníku sednete, a nahoře vás čeká promoce. O takové vzdělání bych nestál,“ dodává Honzík.
Některé studentky jeho letní školy se už zřejmě rozhodly, a jsou dokonce ochotny výhodám světa IT obětovat i některé záliby: „Spousta lidí jde třeba studovat psychologii, což by pro mě možná bylo taky zajímavější, ale není tam taková možnost se uplatnit,“ říká Magdaléna Petrů z brněnského gymnázia „Jaroška“. A pokud se Magdaléna nebo Zuzana rozhodnou ve studiu informačních technologií pokračovat, skutečně by neměly mít s uplatněním svého počítačového vzdělání problém: „Ty dnes nacházejí zaměstnání mnohem dřív, než dokončí školu,“ potvrzuje Jan Honzík. „Když za mnou přijde nějaký zaměstnavatel a ptá se po někom nejlepším, říkám mu: ,Pane, kde jste byl před dvěma lety, když si budoucí absolventky zadávaly diplomové práce, které se často odehrávají už ve firmách? U nás už je tak rok před promocí vyprodáno.“
***
Už v roce 2010 bude perspektivní a lukrativní svět počítačů v EU postrádat na 300 tisíc profesionálů. Proč tedy Češky zůstávají ve světě kompjútrů pouhými uživatelkami a k výhodné kariéře se obracejí zády? Když je členem týmu i holka, už za čtrnáct dní nečinnosti začne být nervózní a ostatní tři kluky v týmu přinutí k práci. Projekt se vyvíjí normálně a na konci je lepší.
Jan Honzík profesor Fakulty informačních technologií VUT Brno
Ani jazyk inzerátů na práci není představě ženy-programátorky nakloněn. Na Seznamu.cz se v rubrice IT hledá inženýr, konzultant, vývojář, specialista či analytik. Ženy jako by v oboru nikdo ani neočekával.
Alexandra Alvarová manažerka testování softwarů
Jako tester musíte být zdatný diplomat, umět se precizně verbálně vyjadřovat, nacházet netradiční cesty dorozumění, cvičit svou paměť a umět eliminovat hrozící konflikty. A v tom jsou ženy mistři.
O autorovi| JAN ČÁP, Autor je redaktorem Orientace
