11. září 2010 14:31 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Albrightová o 11. září: Stále
neznáme odpovědi na všechny otázky

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Madeleine Albrightová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Madeleine Albrightová | foto: Michal Kamaryt, ČTK
LONDÝN Spojené státy a svět vůbec i po dlouhých devíti letech stále hledají všechny odpovědi na otázky, které vyvolaly 11. září 2001 teroristické útoky v New Yorku a Washingtonu. V Londýně to řekla bývalá americká ministryně Madeleine Albrightová.

Zkáza, kterou útoky způsobily, ji možná šokovala méně, než většinu Američanů, protože za války zažila bombardování v Londýně.

"Byla jsem ten den ve Washingtonu," vzpomínala na 11. září 2001. "Někdo mi zavolal, abych se podívala na televizi. Pustila jsem ji a viděla jsem to druhé letadlo, (které narazilo do Světového obchodního střediska v New Yorku)," uvedla.

"Nevím proč, ale měla jsem pocit, že bych měla jít do kanceláře. I když už jsem neměla v té době žádnou funkci," řekla Albrightová. "A pak mluvili o tom, co se stalo v Pentagonu. A já jsem byla ráda, že když jsem byla ministryní zahraničí, zřídili jsme kolem budovy ministerstva obranná opatření." Během teroristických útoků dvě unesená letadla narazila do newyorského Světového obchodního střediska, jedno do budovy Pentagonu ve Washingtonu a čtvrté se zřítilo na venkově v Pensylvánii po souboji cestujících s únosci.

"Šokovalo mne to, ale méně než ostatní"
Albrightová, která je dcerou českého diplomata, byla za bývalého amerického prezidenta Billa Clintona velvyslankyní v OSN a v letech 1997 až 2000 ministryní zahraničí.

Někdy prý přemýšlela nad tím, čím se liší od rodilých Američanů. "Jedna věc je jiná. Byla jsem v Anglii v době bombardování. Tak jsem viděla, co se stane, když se zhroutí most nebo budovy. Pro mě to byl šok, ale možná ne tolik jako pro lidi, kteří to nikdy neviděli," uvedla o škodách způsobených útoky. "Lidi z toho byli hrozně zdrcení. V Americe se taková věc nikdy nestala." "Každý na to myslel a chtěl něco dělat. Každý byl pro Ameriku a lidi říkali, že jsme všichni Američani. Pak se to změnilo kvůli Iráku a tak dále," vzpomínala na reakci, kterou útoky vyvolaly.

"Ale stále hledáme odpovědi na to, co to znamená. Kdo to vlastně mohl udělat. Proč se taková věc stala. Kdo je tím vinný. Co opravdu dělat s terorismem. Je to dlouhých devět let, ale myslím, že nemáme všechny odpovědi," prohlásila.

USA měly po 11. září reagovat na pomoc spojenců
Albrightová byla v pátek hlavním řečníkem sympozia, které se zabývalo 70. výročím vzniku exilových vlád středoevropských zemí za druhé světové války v Londýně.

Na konferenci řekla, že po 11. září Spojené státy udělaly chybu, když nereagovaly na nabídky pomoci od Severoatlantické aliance a dalších spojenců. Poučením z Afghánistánu je, že Spojené státy a Evropa mají postupovat společně, dodala a zdůraznila, že věří v dobro spojení americké moci s evropskými spojenci.

Po teroristických útocích podnikly Spojené státy v roce 2001 invazi do Afghánistánu, kde sídlila Al-Káida odpovědná za 11. září. Zatímco tuto operaci většina států a světová veřejnost podporovala, americká invaze do Iráku v roce 2003 svět rozdělila.

Bush neměl hned myslet na Irák
Albrightová zopakovala, že byla proti invazi do Iráku. "Já si myslím, že (tehdejší americký prezident George) Bush udělal chybu. Útoky 11. září pocházely z Afghánistánu a na ten se měl víc soustředit a nemyslet hned na Irák," prohlásila.

Připomněla, že nakonec Bush před válkou v Iráku souhlasil, aby OSN vyslala do země zbrojní inspektory. "Ale pak nečekali dostatečně dlouho, aby viděli, jestli inspektoři něco najdou nebo ne." "Válka nebyla vedená na základě faktů. My bychom to tak nedělali," uvedla s tím, že i pro Clintonovu administrativu byl Irák problém. "Irácký režim zadržovaly sankce. Nikdo nevěděl, jestli má jaderné zbraně nebo ne. Ale nebyli jsme pro nasazení pozemních jednotek." Zdůraznila, že každá vláda vychází z určitých zpravodajských informací a na jejich základě se rozhoduje. "Kdyby byl prezidentem Gore, myslím, že by četl zpravodajské informace jinak než prezident Bush," prohlásila.

Clintonův viceprezident a demokratický prezidentský kandidát Albert Gore prohrál ve volbách v listopadu 2000 těsně a za kontroverzních okolností s republikánem Georgem Bushem.

Na londýnské konferenci Albrightová řekla, že Spojené státy budou muset nakonec najít cestu, jak se stáhnout z Afghánistánu, "jak předat moc místním a odejít". Podle ní je ale větším problémem sousední Pákistán, který má řadu rizikových faktorů - "jaderné zbraně, terorismus, chudobu, korupci, slabou vládu a špatnou polohu".

Lidovky.cz, ČTK
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.