5. července 2016 7:55 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

‚Alfa samci‘ a cesta minimálních ztrát. Jak chápat Erdoganův dopis Putinovi?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 22Diskuse
Co stálo za Erdoganovým dopisem, který turecký prezident adresoval do Moskvy? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Co stálo za Erdoganovým dopisem, který turecký prezident adresoval do Moskvy? | foto: Reuters
ANKARA/MOSKVA/PRAHA Omluvil se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan za listopadové sestřelení ruské stíhačky u Sýrie? Kreml tvrdí, že ano, bezpečnostní expert Emil Aslan však jeho tvrzení problematizuje. Spíše než omluvu vyjadřuje Erdoganův list soustrast, což hlavě Turecka umožnilo zachovat si tvář, píše Aslan ve své analýze pro Lidovky.cz.

Dne 28. června zveřejnil tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Pěskov překlad části dopisu, který Recep Tayyip Erdogan napsal Vladimiru Putinovi. Turecký prezident se v listu údajně omlouvá rodině zabitého ruského pilota a zavazuje se rovněž k zaplacení kompenzací pozůstalým, oznámil Pěskov.

Ve stejné době přišla turecká média se zprávami o tom, že nově jmenovaný turecký premiér Binali Yildirim hodnotí “velmi dobrý vývoj ve vztazích” mezi Ruskem a Tureckem. Média rovněž informovala o tom, že v následujících dnech má dojít k cestě tureckého ministra zahraničních věcí Mevluta Cavusoglua do Moskvy. Vztahy mezi oběma zeměmi se přitom po tureckém sestřelení ruského bombardéru na turecko-syrských hranicích v listopadu loňského roku ocitly na bodu mrazu.

Několik poznámek k onomu dopisu, respektive k jeho kontextu.

Zaprvé, navzdory tvrzení Dmitrije Pěskova: zmíněný dopis neobsahoval explicitní omluvu. V originálu listu je totiž směrem k pilotovým pozůstalým použit výraz “kusura bakmasinlar”, což se dá přeložit jako “ať se nezlobí.” V turečtině totiž existují tři “úrovně” vyjádření lítosti: 1. üzgünüm - je mi líto (doslova jsem smutný); 2. kusura bakmayınız - nezlobte se (doslova nedívejte se křivě); (c) afedersiniz anebo özür diliyorum – odpusťte, respektive omlouvám se.

Spíše než omluvu tudíž Erdoganův dopis vyjadřuje soustrast pilotovým pozůstalým. Tento sémantický moment je v kontextu turecké (a ruské) politiky důležitý, neboť umožňuje Erdoganovi zachovat si před tureckou veřejností tvář a současně udělat významný krok směrem k usmíření s důležitou zemí. Ankara vzápětí popřela, že by slíbila kompenzaci pilotově rodině.

Vehementní Erdoganova snaha

V minulých měsících se Erdogan vehementně snažil normalizovat vztahy s Moskvou, což se mu však nedařilo, mimo jiné vzhledem k tomu, že se navzdory popudům z Ruska odmítal za sestřelení letounu omluvit. Je tedy nanejvýše pravděpodobné, že tato omluva byla – po ujednání mezi Ankarou a Moskvou – naformulována tak, aby umožnila oběma “alfa samcům”, Erdoganovi a Putinovi, s minimálními ztrátami vyřešit otázku formální omluvy a nastoupit na cestu vylepšení vzájemných vztahů.

Naopak nanejvýš nepravděpodobné je, že by se Erdoganův úřad k tomuto kroku odhodlal bez předchozích konzultací s Moskvou. Nasvědčuje tomu i fakt, že Moskva hned druhý den ráno zrušila svůj zákaz, aby ruští občané cestovali do oblíbených tureckých letovisek. Stalo se tak jen několik hodin po teroristickém útoku na Atatürkově letišti v Istanbulu, který stál životy 42 lidí.

Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan opět ruku v ruce? Hrozba kavkazských teroristů by mohla uspíšit normalizaci vztahů mezi Ankarou a Moskvou.
Vladimir Putin rozmlouvá s ministrem obrany Sergejem Šojguem.

Přestože ruská média ještě několik dní před osudným 28. červnem svorně prohlašovala Turecko za nebezpečnou destinaci, kam se nevyplatí jezdit, po zveřejnění dopisu tureckého prezidenta se jejích rétorika změnila k nepoznání.

Jaké jsou možné důvody takového obratu?

Stop krvácení ekonomiky

Zaprvé ekonomika. Ruské sankce zejména proti dovozu potravinářských a textilních výrobků z Turecka, respektive znemožnění ruským turistickým firmám, aby pracovaly v Turecku, na Rusko i Turecko těžce doléhají a na hospodářství obou zemí se citelně podepsaly. Turecké firmy v důsledku sankcí trpí a tlak na Ankaru ze strany podnikatelské komunity, aby dosáhla normalizace vztahů s Ruskem, je silný. Od jarních měsíců rovněž zesílil tlak ze strany tureckých hoteliérů, kteří velice nelibě nesli ztrátu ruského turistického trhu.

Kvůli poklesu turismu v tureckých letoviscích, způsobeného zhoršenou bezpečnostní situací v zemi v kontextu boje proti kurdským separatistům i války v blízké Sýrii, je pro Ankaru klíčové získat zpátky ruskou klientelu, která je vůči zprávám o zhoršené bezpečnosti notoricky imunní. I Moskva má za současné situace, kdy EU nezrušila sankce vůči Rusku - a Rusko tak nemůže zrušit tzv. kontrasankce vůči členským zemím EU – zájem na obnovení dovozu zejména tureckých zemědělských výrobků.

Dalším možným stimulem pro Moskvu bylo obnovit jednání o výstavbě Turkish Stream – plynovodu, který má nahradit zaniklý projekt South Stream. Projekt je pro Moskvu ve stávající ekonomické situaci nesmírně důležitý, neboť by znamenal přísun kýžených miliard do státního rozpočtu. Ambiciózní projekt Turkish Stream byl přitom v listopadu 2015, tedy krátce po sestřelení ruského vojenského letadla, Moskvou halasně opuštěn. Rusové si od ukončení režimu sankcí slibují návrat relativně levných a kvalitních tureckých stavebních firem, jejichž činnost byla od konce loňského roku ruskými úřady de facto zakázána.

Klíčoví ruští turisté

Za druhé, významnou roli hraje situace v Sýrii. V Turecku si stále více uvědomují, že se blitzkrieg v Sýrii nepodařil, rebelové se moci nechopili a Asadův režim, podporovaný Ruskem, v zemi v té či oné podobě zůstane i nadále. S tím se pojí stálá ruská vojensko-politickou přítomnost v tomto “měkkém podbřišku” Turecka, s níž Ankara musí počítat.

Největší problém představují pro Ankaru stále silnější kurdské jednotky na severu Sýrie, které obsazují strategicky významné oblasti a jsou kromě Američanů podporovány mimo jiné i Moskvou. Za této situace musí Turecko s Ruskem najít společnou řeč, zejména aby se vyhnulo podpoře syrských Kurdů ze strany Kremlu. V opačném případě hrozí významné zhoršení bezpečnostní situace Turecka.

Od 29. června do 1. července se počet ruských občanů zajímajících se o návštěvu tureckých letovisek zvýšil čtyřnásobně - přičemž ve stejnou dobu trojnásobně klesl zájem o trávení dovolené v Soči a na Krymu.

Ještě před několika měsící ruská veřejnost téměř unisono tvrdila, že “ránu do zad” ze strany Turků nikdy neodpustí, že Ankara podporuje terorismus a je spojencem Islámkému státu a že Turecko je jednou z nejméně bezpečných destinací, zatímco někteří politici volali po obsazení Cařihradu či preventivní nukleární útok proti Turecku. Pár dnů po obratu v rusko-tureckých vztaízch jsou tyto výzvy najednou zapomenuty a obě země jsou na cestě k obnovení ekonomické a politické spolupráce. Business as usual.

Autor je odborník na bezpečnostní a konfliktní studia. Zaměřuje se na problematiku postsovětského prostoru a oblast Blízkého východu. Působí na Institutu mezinárodních studií FSV UK.

Emil Aslan
  • 22Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.