Ministerstvo rozdělilo děti do pěti kategorií podle věku a navrhlo pro ně procentuální rozpětí, podle kterého by se soudci mohli řídit při vypočítávání výživného. Úřad nyní zašle svůj návrh soudům a dalším institucím, aby mohly vyjádřit své připomínky.
Alimenty0 až 5 let — 9 až 13 % 6 až 9 let — 11 až 15 % 10 až 14 let — 14 až 18 % 15 až 17 let — 17 až 21 % 18 a více let — 20 až 24 % |
Sjednotit soudy
Hlavním cílem projektu je podle Kovářové sjednotit rozhodování soudů ohledně výživného. V současné době se totiž výše alimentů liší okres od okresu. Na dítě do pěti let by tak mohl v budoucnu platit rodič zhruba devět až 13 procent z platu, na šestileté až devítileté dítě 11 až 15 procent svých příjmů. Pro deseti až čtrnáctileté děti navrhuje ministryně platit 14 až 18 procent, na patnácti až sedmnáctileté potomky 17 až 21 procent. Na děti starší 18 let by měl rodič přispívat 20 až 24 procenty ze své mzdy. U rodin s více dětmi by měl podle Kovářové rozhodnout o alimentech soudce podle svého uvážení.
Výživné nemá být podle ministryně omezeno žádnou minimální ani maximální hranicí. Rodiče by pak měli mít možnost dovolání k Nejvyššímu soudu, pokud by s vyměřenými alimenty nesouhlasili.
Tabulky chce Kovářová po skončení připomínkového řízení zhruba v květnu začít používat v rámci pilotního projektu. Testování návrhu má trvat zhruba rok, poté má přejít do praxe.
Sněmovně již předložila svůj návrh na úpravu výživného také ČSSD, která požaduje stanovit minimální částku, kterou by otec či matka museli na svého potomka přispívat. Podle sociálních demokratů by rodič měl platit nejméně 1400 korun měsíčně na dítě do šesti let věku a 1680 na staršího potomka. Sazby jsou odstupňované podle výše výdělku rodiče, ti nejbohatší by na
výživném zaplatili 13.200 korun na dítě měsíčně. ČSSD také navrhuje takzvané náhradní výživné.
