Jeden z mála důvěryhodných středoasijských portálů Ferghana.ru popisuje problém středoasijské identity tak, jak to mají novináři v této části světa zvykem. Podrobně, na obrovské ploše a pseudovědecky. Z článku "Politologi sčitajut, čto Rossija dolžna usiliť svojo prisutstvije v Centralnoj Asii" (Politologové se domnívají, že Rusko musí posílit svou přítomnost ve střední Asii) hned na začátku jasně vyplývá, co určilo jeho tón – konference se konala v ruském Jekatěrinburgu a byli na ni pozvaní jen pečlivě vybraní politologové. Článek obsahuje řadu primitivních protiamerických výpadů mnoha řečníků, které autor stati seřadil za sebe bez komentáře. Takže si každý může vybrat: buď bude nadšen sovětskou agresivní rétorikou, nebo zděšen a nepokojen.
Po přečtení celé stati je zřejmé, že všechny problémy v oblasti má na svědomí Washington. "Jako jediná supervelmoc vlezli do Afghánistánu.... a chtějí odsud kontrolovat všechny procesy probíhající ve střední Asii," tvrdí řečník – ruský spisovatel Nikolaj Starikov a v duchu ostatních vystoupení dodává: "Proč poté, co Američané vtrhli do Afghánistánu, tam vyrostla produkce opia desetkrát?" Prý je to pro Američany výhodné, neboť s pomocí drog ničí Rusko i středoasijské státy, kde je to kvůli nim samý narkoman. Škoda jen, že autor stati důvěřivější část čtenářů neupozornil na prapodivné zacházení s fakty – většina řečníků si je přešívala jako staré kabáty podle vlastní fazóny. Původní článek zde
Uklidnit je možné se ale nad kyrgyzským listem Moja stolica. Rozhovor s předsedou strany "Sanžira" Ednanem Karabejavem sice není revoluční, ale dokazuje, že středoasijské republiky mají samy dost rozumných a kultivovaných politiků na to, aby se nemusely stále jezdit někam pokorně radit, kam se mají vrtnout. V článku "Nužno formulirovať stranu" Karabajev konstatuje, že svět "vůbec nepochopil, co to je vlastně střední Asie". Jeho nápad trochu odporuje závěrům konference v Jekatěrinburgu, neboť si myslí, že by bylo lepší, aby se středoasijské republiky dohodly, spolupracovaly a vytvářely regionální svazky. Pak teprve mohou hledat silné spojence v zahraničí, pro které ale už nebudou jen tak lehkou kořistí. Původní článek zde
