Americký pop v post-rockové obálce. The Anatomy of Frank míří do Česka

Lidovky.cz: The Anatomy of Frank... Jak jste přišli ke svému jménu?
V létě jsem pracoval v horách v západní Virginii (chtěl jsem být dříve astrofyzikem), ale rychle mi došlo, že jsem jen přemýšlel o hudbě. Sepsal jsem si list jmen a „The Anatomy of Frank“ bylo ze seznamu nejvíce fascinující. Vytvořil jsem i charakter Franka a nakreslil obrázek, tak jsem pak pojmenoval kapelu po něm.

Lidovky.cz: Jak bys popsal vaši muziku?
Jako pop v post-rockové obálce.

Lidovky.cz: Hned po založení kapely jste vyjeli na velké turné. Jaké byly začátky kapely? Jak jste se dali dohromady?
Většina z nás se potkala ve škole, jen Max je bratranec kamaráda, co se přistěhoval z Baltimoru, aby se k nám připojil. Začali jsme v roce 2011 a zkoušeli jsme v univerzitních učebnách dlouho do noci. Nás první koncert byl na Battle of Bands (Bitva kapel, pozn. red.) a vyhráli jsme. A tak to začalo, pak se děly všechny ty dobré věci a dějí se až doteď...

Lidovky.cz: Hráli jste s islandskými Árstídir a brzy jedete na Island zpět. Jak vznikla tahle americko-islandská spolupráce?
Poprvé jsem jel na Island v roce 2012 a Árstídir jsou první kapelou, kterou jsem tam poznal. Stali se z nás přátelé a přátelíme se pořád. Mám je opravdu rád a vzájemně respektujeme svou práci. Od té doby jsem potkal ještě spoustu dalších muzikantů, mám na Islandu další přátele... A tak je to už něco jako můj druhý domov.

Occupy Anchorage z alba North America společně s islandskými Árstídir.

Lidovky.cz: Hudební publicisté píší o tom, že je ve vaší hudbě znatelný vliv známých islandských Sigur Rós. Má severská země až takový vliv, že se to projevuje ve vaší hudbě? Z jakých dalších zdrojů čerpáte inspiraci?
Nemohl bych s přirovnání k Sigur Rós nesouhlasit. Když se jednou začnete dostávat do islandské hudební scény, je pak najednou přítomna všude. Nechápejte mě špatně, je spousta rozličných stylů, které tam jsou populární, ale zdá se, že ten atmosferický post-rock je převládajícím vlivem pro začínající kapely.

I já si pomalu uvědomoval, jak velký vliv na mě ta země má. Hrál jsem víc koncertů v Reykjavíku než v jakémkoliv jiném městě na světě a znám nejvíce kapel právě odtamtud. Dokonce více než ze svého vlastního domovského města. Inspirují mě samozřejmě ale i jiné evropské a americké kapely, stejně tak knihy a autoři jako Jhumpa Lahiri a Howard Frank Mosher.

Kyle Woolard z The Anatomy of Frank.

Lidovky.cz: Kyle, ty už jsi vystupoval v České republice sólově, právě když jsi doprovázel na turné Árstídir. Co si z těch dní pamatuješ? Co se ti vybaví, když někdo mluví o České republice?
Česká republika byla posledním místem, kde jsme spolu hráli. Líbilo se mi, jak moc je odlišná od Rakouska, kde jsme byli předtím. Ostrava byla více industriální, Broumov byl milý a zasněžený. Také jsme projížděli přes několik malých městeček. Zdála se být živá a izolovaná, což se mi moc líbilo. Čeští lidé jsou dobří posluchači, vybírající si malé detaily a užívající si i malé nuance. Kdykoliv tuto zemi někdo zmíní, vzpomenu si na hotel v Broumově, ve kterém jsem zůstávali přes noc a dívali se z okna na město. I když byl už duben, padal sníh. Jsem opravdu nadšený, že jsem zpátky.