Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Američtí hiphopeři Cypress Hill: S trávou se to líp rapuje

Kultura

  14:30
Američtí hiphopeři Cypress Hill, kteří vystoupí pozítří v pražské 02 Areně, jsou čítankovým příkladem kapely, jež si po dvacet let dokázala udržet své místo na špičce, aniž by se uchylovala k jakýmkoli kompromisům.

Syrový obraz amerických nároží. Do Prahy přijedou Cypress Hill ve složení (zleva) Sen Dog, B-Real a Eric Bobo. foto: Reuters

A že o podobné jednání není ani v hip hopu - stylu, který je jaksi a priori považován za doménu tvrdých chlapíků, kteří si jdou za svým a na nic se neohlížejí - nouze, vidíme i na naší scéně. V hip hopu se zkrátka točí velké peníze a příležitost nečeká.

Cypress Hill, kteří se dali dohromady v South Central, pěkně rizikové části Los Angeles, v roce 1988, tvoří potomci kubánských emigrantů B-Real (vlastním jménem Louis Freese) a Sen Dog (Senen Reyes), o hudební základy se stará DJ Muggs (Lawrence Muggerud). Po obligátním rapování na rohu ulice a různých hiphopových soubojích natočili v roce 1989 demo, na jehož základě získali smlouvu s velkou společností - debutové album z roku 1991 se už stalo senzací. Při zpětném pohledu není divu. Cypress Hill přišli hned s několika novinkami - na rozdíl od brutální sonické agrese, jakou představovali tehdejší Public Enemy a jejich typický newyorský zvuk, byly nahrávky Cypress Hill zvláštně rozvolněné, k čemuž ještě přispívaly přidušené basové linky. DJ Muggs se rád nechával inspirovat psychedelickou atmosférou kalifornských kapel ze 60. let, ale také ostrými rockovými kytarami. V jejich hudbě se zároveň výrazně projevují vlivy kubánské hudby, někdy bývají dokonce označováni za "hiphopovou latinu".

Naprosto nový pak byl projev obou raperů. Především vysoko posazené nosové rapování B-Reala popíralo zažitý styl. On sám říkal, že je "protivný", a dodával: "Chtěl jsem se odlišit a být jiný. Toho se pak dá dobře využít." Další novinkou byly texty, které současně reflektovaly tvrdou realitu černošských sídlišť s všudypřítomnou kriminalitou a brutalitou policie, zároveň z nich byl cítit nadhled a někdy i notná dávka humoru. Cypress Hill zároveň nebyli nikdy machističtí nadsamci, ženy, pokud o nich vůbec rapovali, u nich rozhodně nebyly, jako u mnoha raperů, čubky a štětky. A ještě k té rozvolněnosti, jež byla cítit i z vokální složky: jak B-Real, tak Sen Dog jsou dlouholetými milovníky marihuany. Rapují o ní, propagují ji i jinak, zasazují se o její medicínské využití.

Bývalý gangster odrazuje současné
Když už byla řeč o sociální výpovědi textů Cypress Hill: již na debutu měli skladbu How I Could Just Kill a Man, v níž popisují, jak je to v ghettu snadné, někoho zabít. O nesmyslném násilí rapují i v jiných skladbách. Měli k němu blízko - B-Real byl členem obávaného gangu Bloods, prodával drogy, dokud nebyl v roce 1988 na jedné "pochůzce" postřelen konkurenčním gangem do břicha. "Nebylo to nic kladnýho," říká dnes o svém životě gangstera, "ale poučil jsem se z toho. Ničeho nelituju, ale nechlubím se tím. Některými texty chci ostatní od podobný cesty odradit. Neoslavuju životní styl gangů nebo násilí, ale ukazuju, kam to všechno může vést." Jistě lepší než nějaké odtažité kavárenské moralizování, ale skutečná a náležitě prožitá životní lekce. B-Real totiž ještě dodává: "Musíte ale poslouchat celý text, a ne jen vytrženou větu o tom, že ,chci někoho zabít‘. Pak vám to uteče."



Po debutu následovala další alba, vynikající a náležitě temné Black Sunday (1993) a III Temples of Boom (1995), na dvojalbu Skull & Bones (2000) výrazně koketovali s rockem, první disk byl hiphopový, druhý rockový. Ostatně k rocku měli vždy blízko. Společně s rockovými experimentátory natočili skladbu I Love You, Mary Jane, hráli i s Rage Against the Machine. Po jistém uměleckém útlumu ovšem letos v dubnu Cypress Hill vydali album Rise Up, naprosto zralý počin kombinující vše, co z nich právem udělalo žijící klasiky.



Od prvních tónů slyšíme sebevědomý projev, a když se B-Real se Sen Dogem posmívají svým imitátorům, dodávají zároveň důležitou radu: chcete dobře rapovat? Nesmíte si krejt zadek! Ve skladbě Rise Up se spojili s Tomem Morellem, kytaristou Rage Against the Machine, jehož metalické riffy umocňují syrový obraz Ameriky, jak jej vidí její "uražení a ponížení". Morellovu vynalézavou kytaru slyšíme ještě v jedné nahrávce, Cypress Hill si ale pozvali i další zajímavé hosty, například bílého rapera Everlasta, jehož hlas, plný bluesově bolestné trpkosti, dominuje skladbě Take My Pain.

Výtečný fór nabízí minimalistická produkce skladby Get It Anyway, založená v podstatě na pouhých dvou akordech varhan. Vrcholem pak je závěrečná Armada Latina, v níž se naprosto geniálním způsobem spojuje sampl stařičkého hitu skupiny Crosby, Stills & Nash z roku 1969 Suite: Judy Blue Eyes se zpěvem hvězdy současné latiny Markem Anthonym. Výsledkem je skladba mající jasné hitové kvality, zároveň však nic podbízivého. Zkrátka ideál.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!