V iráckých městech mají nadále působit američtí vojenští instruktoři a poradci. V Iráku je stále 131.000 Američanů a americké jednotky mají zemi opustit nejpozději do 31. prosince 2011.
"Dnešní změna je dalším důkazem, že ti, kdo se snažili uvrhnout Irák do propasti občanské války, se ocitli na špatné straně historie," prohlásil Obama v Bílém domě o přesunu amerických jednotek. Podle jeho slov je třeba ale počítat s tím, že "jsou před námi obtížné dny". Svědčí o tom podle něj i dnešní masakr v Kirkúku. Obama je ale přesvědčen, že ti, kdo budou chtít prověřit irácké bezpečnostní síly a organizovat další sektářské bombové útoky, budou nakonec neúspěšní.
V Kirkúku, který se nachází na severu země bohatém na ropu, dnes explodovala nálož ukrytá v automobilu na rušném tržišti. Podle lékařských zdrojů přišlo o život nejméně 30 lidí a dalších 45 bylo zraněno. Do Kirkúku obývaného především Kurdy byly za režimu Saddáma Husajna vystěhovány tisíce Arabů. Místní představitelé se obávají, že dnešní masakr může vyhrotit vztahy mezi původním obyvatelstvem, Araby i dalšími skupinami obyvatel.
Dnešní převzetí zodpovědnosti za bezpečnost ve městech považují Iráčané za významnou událost. Na dnešek byl vyhlášen svátek a poslední červnový den byl označen za Den národní svrchovanosti. Iráčtí vojáci slaví už od pondělí. Ověnčili své vozy květinami a iráckými vlajkami. Na zdech se objevily nápisy Irák: můj národ, moje sláva, moje čest.
Americká a irácká vláda vydaly několik miliard dolarů na výcvik iráckých bezpečnostních sil. Podle amerických instruktorů je armáda na ochranu země připravena dobře, což se ale prý ještě nedá říci o irácké policii.
Premiér Núrí Málikí v projevu vysílaném televizí řekl, že dnešek považuje za důvod k národní oslavě. "Nedostatečná svrchovanost a přítomnost zahraničních vojáků je nejhorší z odkazů po (minulém prezidentovi) Saddámovi Husajnovi. Ti, kdo si myslí, že nejsme schopni ubránit vlastní zem, se osudově mýlí," řekl. Dnešek svým významem přirovnal k povstání iráckých kmenů proti britské nadvládě v roce 1920. Právě toho roku se Irák stal mandátním územím Společnosti národů pod britskou správou.
Prezident Džalál Talabání Američanům poděkoval za svržení diktátora Saddáma Husajna. "Podstoupili nebezpečí a bojovali proti jednomu z nejnebezpečnějších režimů a našemu společnému nepříteli: teroru," řekl.
Americké velení v Iráku dnes obvinilo Írán, že podporuje irácké povstalce a cvičí je pro útoky na iráckém území. Teherán v minulosti taková tvrzení odmítl. Velitel amerických sil v Iráku Ray Odierno podle agentury AP prohlásil, že podobné útoky jsou sice méně časté než v minulosti, ale stále představují problém.
V pondělí přišli v Iráku o život čtyři američtí vojáci, kteří patřili k divizi sloužící v Bagdádu. Incident, při němž přišli o život, zatím armáda podrobně nepopsala a detaily prý zveřejní, až se o úmrtí blízkých dozvědí rodiny. USA přišly v Iráku od roku 2003 o více než 4100 vojáků.
Z centra Bagdádu poslední Američané odešli už v pondělí večer. Stáhli se na dvě velké základny v blízkosti bagdádského mezinárodního letiště.
Iráčané prý většinou odchod Američanů z měst vítají, ale mnozí se bojí, že se vrátí násilí. Minulý týden při dvou atentátech v Bagdádu zahynuly desítky lidí. Americký velitel v Iráku Ray Odierno tvrdí, že tím na sebe chtějí upoutat pozornost rozbité extremistické skupiny. Zároveň ale trvá na tom, že bezpečnostní situace v Iráku je zatím nejlepší od roku 2003.
Iráčané dnes po 30 letech otevřeli cizincům soutěž o své ropné bohatství a o plyn. Nabízejí šest ropných polí a dvě naleziště plynu. Zájem projevilo 31 firem, z nichž většina je ze Západu. V sázce je více než třetina iráckých ropných zásob. Irák tím chce zvýšit denní těžbu ropy ze současných 2,4 milionu na čtyři miliony barelů. Rozhodlo se zatím o velkém nalezišti Rumajla v provincii Basra, kterou získaly společně britská BP Group a čínská CNPC International.
