"Zahájili jsme proces, který umožní Afgháncům stát se znovu pány ve vlastním domě. Dohodli jsme se na dlouhodobém partnerství, které potrvá i po ukončení naší bojové mise," sdělil Rasmussen za přítomnosti afghánského prezidenta Hamída Karzáího a ocenil zlepšující se výkonnost afghánských jednotek. Už nyní prý tvoří polovinu vojáků účastnících se bojů.
V přechodném období do roku 2014 se postupně zahraniční síly stáhnou z první linie do pozadí a budou poskytovat afghánské armádě podporu.
Předávání začne nejpozději v létě příštího roku.
ČTĚTE TAKÉ: |
Rasmussen s Karzáím podepsal dohodu o dlouhodobém partnerství, jejíž platnost potrvá i po ukončení bojové mise NATO. "Řeknu to jednoduše: Taliban nebo kdokoli jiný může zapomenout na to, že odejdeme. Zůstaneme tak dlouho, jak do bude pro ukončení naší práce zapotřebí," sdělil.
Afghánská armáda má mít do října příštího roku k dispozici 171.000 vycvičených vojáků a policie 134.000 policistů. Afghánistán tedy bude mít víc než 300.000 příslušníků vlastních ozbrojených sil. Nyní je jich kolem 200.000.
Karzáí na tiskové konferenci prohlásil, že věří, že se dnešním jednáním podařilo vyřešit obtíže spojené s působením amerických speciálních jednotek. Afgánci si stěžují na noční zátahy na členy Talibanu. Kromě radikálů při nich prý umírají také civilisté. "Našel jsem mezi účastníky summitu porozumění. Doufám, že díky opatřením, jež prosazujeme, tyto problémy skončí," řekl Karzáí. Podle něj přepady speciálních komand násobí rozhořčení Afghánců a prohlubují odboj Talibanu.
K předání odpovědnosti za bojové operace řekl, že tím dostává každý Afghánec šanci přispět k budoucnosti své země. "Doufám, že se Afghánistán stane zemí, která se bude v budoucnu podílet na světové bezpečnosti a prosperitě, a přestane být zemí představující pro svět zátěž," řekl.
Dnešních jednání NATO o Afghánistánu se kromě členských zemí aliance zúčastnili i zástupci ostatních států podílejících se na operacích Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF) v Afghánistánu a také generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Ten varoval před "zkratkami na cestě k míru". Podle něj musí rozhodnou bezpečnostní situace, a ne stanovené termíny.
V rámci ISAF působí přes 130 tisíc zahraničních vojáků z více než čtyř desítek zemí. Další tisíce se účastní operace Trvalá svoboda. V této násilnostmi i dalšími problémy sužované středoasijské zemi působí i čeští vojáci. Příští rok by jich tam mělo sloužit až 720, tedy o zhruba dvě stovky více než letos, v roce 2012 by jich tam mělo být 640.
Experti termín zpochybňují
Americký prezident Barack Obama ještě před jednáním řekl, že mise ISAF se přesouvá do další fáze a že cílem je předat odpovědnost za bezpečnost v této zemi tamním silám do konce roku 2014. Nejmenovaný představitel Bílého domu po tiskové konferenci sdělil agentuře Reuters, že v USA zatím rozhodnutí o ukončení bojových operací do konce roku 2014 nepadlo. To je prý na prezidentovi, a ten se rozhodne až podle vývoje v Afghánistánu.
Někteří experti i politici datum 2014 trochu zpochybňují, respektive vyjadřují obavy, zda je možné toho vzhledem k situaci v Afghánistánu opravdu dosáhnout.
Rasmussen je přesvědčen, že to reálné je. Role pro síly ISAF podle něj bude i v roce 2015 i poté. Půjde ale hlavně o výcvik afghánských sil, nikoli o zajištění bezpečnosti jako nyní.
Český ministr obrany Alexandr Vondra řekl, že je to hodně ambiciózní plán.
ČTĚTE TAKÉ: |
Afghánská vláda ale podle něj musí být pod tlakem, aby byla schopná přebírat odpovědnost. "Pokud by měli pocit, že všechno dostanou, řekněme, zadarmo, na věky věků, tak by nebyli pod tím tlakem. Ta motivace je velmi důležitá," podotkl.
Mnoho účastnických zemí ISAF ale k roku 2014 vztahuje plán na stažení svých kontingentů. Britský ministr zahraničí William Hague například řekl, že Británie stáhne do toho data všechny své vojáky. "Nepochybujte o tom, že to je poslední termín naší účasti," citovala ho agentura AP.
