Lze jíst do sytosti, a přesto hladovět? Odpověď zní ano. Stavem, kdy organismus sice přijímá dostatek kalorií, ale žádné živiny, trpí necelá třetina světové populace. A nejde přitom o zanedbatelný zdravotní problém, ale o vážnou formu podvýživy.
Při takzvaném skrytém hladu totiž dochází k oslabení imunitního systému, které může končit i smrtí. Právě toto téma ovládlo v řadě devátý Globální index hladu, který každoročně vydávají evropské neziskové organizace před čtvrtečním Dnem světové výživy.
ČTĚTE TAKÉ: |
Alarmující čísla
Výsledky studie ukazují, že zatímco počet hladovějících v klasickém slova smyslu od začátku devadesátých let znatelně klesl, v desítkách zemích až o polovinu, počty trpících nedostatkem živin jsou alarmující a mnohem vyšší.
„Osm set padesát milionů lidí nemá přístup k potravinám. Mluvíme tedy o kvantitě, o kaloriích. Ovšem dvě miliardy lidí nepřijímá dostatečné množství živin,“ uvedl pro britský list The Guardian ředitel Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky Shenggen Fan.
Na vině je prý rozšířená konzumace nekvalitního jídla. A mezi postiženými tak může být obézní dítě v rozvinuté Evropě stejně jako obyvatel Afriky. I když těch je podle dat Globálního indexu přece jen podstatně více.
Pomalý, rychlý konec
„Hlavní rozdíl tkví v čase. Za jak dlouho lidé zemřou. Nedostatek jídla, konkrétně nedostatek kalorií může vést k poměrně rychlé smrti. Ne tak z nedostatku mikronutrientů, který je ale stejně poškozující,“ tvrdí Fan.
Skrytý hlad je zvlášť nebezpečný v prvních letech života a také před narozením. Podle zprávy se například každý rok narodí 18 milionů dětí s poškozeným mozkem kvůli nedostatku jódu.
PSALI JSME: |
Studie navíc upozorňuje, že skrytý hlad brzdí nejen fyzický, ale i psychický vývoj a tím zhoršuje produktivitu jedinců v dospělosti a tak i ekonomické propady pro celé země.
„Podvýživa a hlad snižují hrubý domácí produkt a mají dopad na celé společnosti,“ tvrdí zpráva, ale představuje zároveň i možná řešení. Jde například o umělé přidávání daných látek do komerčně vyráběných potravin. Či takzvanou biofortifikaci, tedy obohacovaní obilovin vitaminy a minerály.
„S přidaným vitaminem A byla takto vyšlechtěna sladká brambora, kukuřice a další. Dále rýže a obilí se zinkem,“ stojí ve studii.
