21. června 2014 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Architekt, kterého proslavili V+W,
navrhoval funkcionalistické domy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Portál bývalého Vilímkova nakladatelství na Národní třídě – dnes Galerie... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Portál bývalého Vilímkova nakladatelství na Národní třídě – dnes Galerie... | foto: Pavel Hroch
Architekta, výtvarníka, scénografa a designéra Františka Zelenku proslavila zejména jeho spolupráce s Voskovcem a Werichem, pro jejichž Osvobozené divadlo navrhoval scény, kostýmy či plakáty. Pozornost si však zaslouží i jeho architektonické dílo.

František Zelenka studoval na pražské technice v letech 1923–1928. Rychle se prosadil jako scénograf několika divadel v Praze, Brně, Olomouci i v rodném městě. Spolupracoval s Jiřím Frejkou, Karlem Dostálem, Emilem Františkem Burianem, ale především s Osvobozeným divadlem, pro které navrhoval zprvu výpravy, později kostýmy, ale také plakáty a obaly na gramodesky.

Reklamní plakát firmy Aero z roku 1930.

Reklamní plakát firmy Aero z roku 1930.

Jeho styl je charakteristický: na výrazné barevné ploše rozmisťuje písmo, fotografie a grafické symboly úsporným, ale výtvarně podmanivým způsobem, často s diagonálními motivy, prozrazujícími vliv Bauhausu. V divadelních výpravách pak uplatňuje v úsporné zkratce i architektonické motivy. Zelenkův svět je výtvarně působivý, plný poetického vidění.

Divadla i funkcionalistické vily

Jeho architektonické dílo není rozsáhlé, ale patří k tomu nejzajímavějšímu, co tu na přelomu 20. a 30. let vzniklo. Bohužel není příliš známé. Vztah k divadelnímu prostředí je patrný na rané studii kutnohorské scény z roku 1928 a pak na soutěžním návrhu na brněnské Národní divadlo zlet 1936–1937, který vypracoval s architektem Františkem Kerhartem a za nějž získali cenu. Autoři vytvořili dokonce návrh se třemi scénami – jednou hlavní a dvěma menšími.

V letech 1932–1936 projektoval Zelenka také tři rodinné domy v Praze. Vila ing. T. ve smíchovské ulici U Malvazinky 20 je typickým příkladem funkcionalistické architektury s plochou střechou. Architekt navrhl i veškeré vnitřní zařízení. O něco větší dům ředitele Treybala v nedaleké ulici Na Cihlářce 14 stojí na prudkém svahu. Autor tu využil terénu k posunutí části stavby o půl podlaží, takže v interiéru vytvořil náznak loosovského Raumplanu (prostorového plánu).

Třetí vila – Zadákova – vznikla v rámci proslulé kolonie rodinných domů na Babě v katastru Dejvic (Na Ostrohu 53), vystavěných z iniciativy Svazu československého díla, jehož byl Zelenka rovněž členem. Byla dokončena v rámci druhé etapy zástavby v roce 1934 a má romanticky pojatou proškrabovanou omítku, na rozdíl od hladké vápenné většiny tehdejších domů. Tak jako u ostatních staveb i u této vily využil Zelenka oblíbený motiv sklobetonové konstrukce – zde stěna z verlithových skleněných tvárnic v obývacímpokoji.

Na boční straně kubusu domu najdeme romantizující rampové schodiště na střešní terasu. Další rodinný dům navrhuje těsně před válkou Zelenka do rodného města. Vila továrníka Reinigera připomínala svým pojetím barrandovské haciendy Vladimíra Grégra, bohužel byla později necitlivě přestavěna.

Dům pražské židovské obce v Lodecké ul. byl podle návrhu Fr. Zelenky a L. Ehrmanna postaven v letech 1937–38).

Dům pražské židovské obce v Lodecké ul. byl podle návrhu Fr. Zelenky a L....

Skleněný dům

Zelenka byl také autorem špičkových činžovních a obchodních domů v centru Prahy, postavených v letech 1936–1938 vesměs v katastru Nového Města. Pro židovskou obec navrhl spolu s Leopoldem Ehrmannem dům v Lodecké ulici 3 s výrazným motivem okenních pásů narušených v pravidelných rozestupech francouzskými okny. V Palackého ulici 9 projektoval na úzké středověké parcele tzv. Skleněný dům, inspirovaný Le Corbusierovým činžákem na Porte Molitor v Paříži z roku 1933.

Stavba má sklobetonové parapetní pásy a také veškeré nenosné zdi z tohoto materiálu, produkovaného firmou Fischermann a synové, což byl vynikající reklamní tah pro výrobce verlithu i pro propagaci českého sklářského průmyslu. Dům měl na tehdejší dobu špičkové technické vybavení včetně automatického rozsvěcení na schodišti. Obdobnou stavbou je i úzké křídlo paláce Svazu čs. díla do Charvátovy uličky 10 (hlavní budovu, dnes totálně zchátralou, s průčelímdo Národní třídy 36 projektoval Oldřich Starý).

Zelenka projektoval rovněž elegantní pasáž s obchody, dnes bohužel nefunkční.
Kromě staveb se Zelenka věnoval také návrhu obchodních portálů. Z nich nejcennější sloužil původně Vilímkovu nakladatelství, dnes je v něm Galerie Václava Špály a najdeme ho na Národní třídě 30. K původní noblese provedení má však již daleko – stříbřité opaxitové desky byly později nahrazeny bílými, chybí i Zelenkův vtipný neon s chlapíkem nesoucímknihy. Zachovaly se ale industriální detaily větrání chromované ocelové konstrukce.

Zadákova vila v kolonii funkcionalistických rodinných domů na Babě v Dejvicích z roku 1934.

Zadákova vila v kolonii funkcionalistických rodinných domů na Babě v Dejvicích...

Samostatnou kapitolu Zelenkovy tvorby tvoří interiéry. Navrhl jich řadu a také je propagoval v letech 1931–1937 ve známém magazínu EVA, kde vedl rubriku Jak bydlíš? Nejslavnější – a zřejmě jediný dochovaný – je byt Zelenkova přítele hudebního skladatele Jaroslava Ježka se známým modrým pokojem, který si můžete na požádání prohlédnout v domě v Kaprově ulici 10 (tam, co je Fišerovo knihkupectví). K Zelenkovým nedochovaným stavbám patří ještě konstruktivistický pavilon firmy Philips na pardubickém výstavišti. Nepostaven pak zůstal rozlehlý palác firmy Aero v pražských Vysočanech.

Scénografem a režisérem v Terezíně

Životní pouť veselého a vtipného umělce, jak na něj vzpomínali pamětníci, bohužel skončila v pouhých čtyřiceti letech. Jako Žid byl v červenci 1943 nejprve s celou rodinou transportován do terezínského ghetta, kde se podílel na přípravě řady divadelních představení nejen jako scénograf, ale i režisér. 19. října 1944 byl v jednom z posledních transportů deportován do Osvětimi.

Zemřel tam se svou manželkou i osmiletým synem. Zelenkovo dílo si naše veřejnost mohla připomenout na výstavě uspořádané na přelomu let 1991 a 1992 v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu, vyšel k ní i katalog.

Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na Lidovky.cz