Muzeum bylo čtyři roky zavřené kvůli rekonstrukci, která v některých částech stále pokračuje. Kromě vesmírné expozice astronomie od ateliéru Projektil je již otevřena hlavní dvorana s expozicí dějin dopravy, fotografický ateliér či část věnovaná tiskařství, architektuře, stavitelství a designu. Každou expozici vytvářel jiný tým a každá je odlišně koncipována. Překvapivě nejkonzervativnější je oddělení architektury a stavitelství, zatímco expozice astronomie (kterou bych málem minula, neboť nepatří mezi mé koníčky) je pozoruhodným zážitkem. Nejde totiž jen o exponáty, ale především o zajímavý vjem prostoru.
"Asi každý kluk projde obdobím zvýšeného zájmu o astronomii, a má tedy představu o struktuře vesmíru. My jsme vzali model takové struktury, seřízli ho a vytvořili z něj půdorys expozice. Návštěvník prochází šesti bublinami - tedy prázdnými místy mezi galaxiemi - a exponáty tvoří hmotu vesmíru," vysvětluje Petr Lešek z ateliéru Projektil. Díky tomu, že návštěvníka od exponátů oddělují pouze bezrámová zakřivená skla uprostřed černé místnosti, vznikají zajímavé optické efekty. Exponáty pak působí jako vznášející se vesmírná hmota a lze si je prohlížet z různých úhlů.
Expozice začíná bublinou s časovou osou a meteoritem, kterého se lze zcela beztrestně dotýkat. (Váží přes 80 kilogramů a zhruba před 5000 lety dopadl na území Argentiny, kde jej autor expozice Antonín Švejda koupil na aukci.) Z první bubliny vkročíte přímo do nekonečného vesmíru - exponáty se vznášejí kolem vás, zrcadlí se a vy se ocitáte jakoby uvnitř vitríny. V dalších tematických kapitolách (bublinách) jsou představeny přístroje používané v astronomii od středověku po současnost. Najdeme zde například sextant Johannese Keplera či astronomický orloj z kláštera v Oseku, jenž ukazuje pohyby země, planet a hvězd.
Architekti ze studia Projektil rádi spolupracují s výtvarníky. Tentokrát oslovili Dana Hanzlíka a Petru Ležákovou zabývající se videem a světlem, kteří zkombinovali animaci s hraným filmem a vytvořili krátké instruktážní filmy, které si může návštěvník promítat na skleněné desky. "Od začátku jsme také spolupracovali s grafiky. I malá expozice musí mít svůj vizuální styl. Společně s grafiky ze studia Kultivar jsme proto vymýšleli i formu a umístění popisek." V roce 2008 vyhráli architekti soutěž na expozici, rok pracovali na projektu a další rok trvala realizace. "Máme štěstí: některé expozice zatím realizovány nebyly - a vzhledem k úsporným opatřením nového vedení NTM není jasné, zda někdy budou," říká Petr Lešek. Než se pustili do projektu, společně s kolegy z NTM vyrazili na prohlídku progresivního drážďanského muzea hygieny od vídeňského architektonického ateliéru Coop Himmelb(l)au.
"Expozice u nás vznikají na základě libreta, které napíše správce sbírky. Tedy vědec, jenž perfektně rozumí svému oboru, ale obvykle nemá mnoho znalostí o tom, jak srozumitelně a poutavě prezentovat exponáty laikům. Libreto vznikne na základě jeho subjektivního názoru, jak by předměty měly být vystaveny. To se ve většině případů stává podkladem pro výběr architekta. Bývá tedy vynechána jedna podstatná disciplína, kterou je kurátor muzejnictví," popisuje své zkušenosti architekt Roman Brychta. Podle jeho názoru v NTM chyběla ucelená koncepce. Ale ať si svůj názor udělá každý sám. Expozice v NTM za návštěvu rozhodně stojí.
