Soud začal Videlu soudit počátkem července spolu s dalšími 29 osobami v souvislosti s postřílením 31 levicových politických odpůrců v dubnu až listopadu 1976. Vojenská junta tvrdila, že byli zastřeleni při útěku. Soud ale dospěl k závěru, že byli mučeni.
Bývalý generál se nyní sám označil za politického vězně a uvedl, že civilní soud v Córdobě neuznává. Proces je podle něj aktem odplaty "lidí, kteří poté, co byli vojensky poraženi, nyní zastávají všemožné posty ve vládě".
Videla vždy odmítal, že by se jeho vláda dopouštěla závažného porušování lidských práv a vyzdvihl někdejší "vítězství ve válce proti marxistickému rozvracení".
Pětaosmdesátiletý generál byl na doživotí odsouzen už v roce 1985 v procesu s vojenskou juntou, během jejíž vlády zmizelo podle ochránců lidských práv na 30 tisíc lidí. Videla se však dostal na svobodu v roce 1990 díky milosti tehdejšího prezidenta Carlose Menema.
 |
Videlova vojenská junta omezila činnost politických stran, převzala kontrolu nad odbory a cenzurovala média. Režim tyto akce zdůvodňoval bojem proti komunismu.
