12. dubna 2011 7:42 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Arktický Bismarck v Dejvicích

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jiří Havelka se nechal inspirovat wilsonovskou poetikou | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Havelka se nechal inspirovat wilsonovskou poetikou | foto: Foto DD
Necelý měsíc po úspěšné sklizni prestižních Cen Alfréda Radoka přišlo Dejvické divadlo s první letošní premiérou. Hru domácího dramaturga Karla Tománka Wanted Welzl nastudoval hostující režisér Jiří Havelka (jenž si spolupráci s dejvickým souborem vyzkoušel již před čtyřmi lety s inscenací Černá díra).

Tvůrci se inspirovali aljašskými historkami proslulého českého polárníka a svérázného vypravěče Jana "Eskymo" Welzla, inscenace si ale vytváří svůj vlastní temný svět, který je na předloze víceméně nezávislý. Což je spíš plus: barvitě romantických postaviček českého polárníka, pábitele a vynálezce už přešlo přes česká jeviště víc než dost.

Průhledy do příběhu
Jiřímu Havelkovi evidentně svědčí jak práce s pevným textem, tak "dohled" autora a dramaturga v jedné osobě. V porovnání s jeho opusy vzniklými metodou kolektivní improvizace je Wanted Welzl inscenace podstatně sevřenější a má i slušný tah. Nikoli však ve smyslu přímočarého vyprávění exoticky dobrodružné story. Wanted Welzl sestává z krátkých průhledů do příběhu, plynoucího kdesi daleko v nezřetelné tmě: diváci někdy vidí celek, jindy pouze výřez, který nemá daleko k televiznímu nebo filmovému detailu.

Patrná je též inspirace wilsonovskou poetikou: převládají ostře nasvícené a jasně konturované barevné plochy (po smrtících výstřelech pozadí vždy na okamžik zrudne), na začátku a konci scén mění zadní světlo postavy v pouhé stíny. Karel Tománek si z Welzla vzal několik motivů točících se kolem ilegálního prodeje alkoholu Eskymákům a sestavil z nich téměř westernový příběh. Po zákonu žánru nabízí padoucha a jeho oběti, příliš divokého mstitele, lehce proradnou lehkou ženu a silně proradného šerifa s žertovně zpomaleným pomocníkem.

A samozřejmě "arktického Bismarcka". Jan Welzl se ovšem do dění přimotá spíš omylem a jeho příběh se dostane do centra pozornosti až v závěru, kdy s kulkou v těle pomalu putuje k jezeru, které "nikdo živý nemůže spatřit".

Čtěte také

Je zajímavé sledovat, jak v Dejvicích zacházejí s temným příběhem a elegickou náladou, které až nebezpečně připomínají variaci na putování Johnnyho Deppa vstříc smrti ve slavném Jarmuschově Dead Manovi (podobnost posilují živé kytarové mezihry v pauzách mezi obrazy). Nelze totiž přehlédnout neustálé zápolení s pokušením přeskočit od vážnosti k čemusi na způsob pochmurně laděného Limonádového Joea – jakkoli nepravděpodobně takové spojení zní.

Tak trochu Limonádový Man
Wanted Welzl je doslova poskládán z citací všech myslitelných žánrových klišé, z nichž některá se tváří úplně vážně, jiná pobavenou ironii nijak neskrývají. Inscenace díky tomu docela obratně prokládá dramatickou náladu zlehčujícími prvky; což je ostatně poloha, na kterou je dejvické publikum zvyklé. Jiná věc je, že trochu okázale smrťácká nálada Wanted Welzla celkově vyznívá (a ne jen kvůli zlehčujícím výstupům) trochu vnějškově a ornamentálně.

Veškerá legrace se tu nicméně provádí s naprosto vážnou tváří. Dokonce i při rozehrávání nejkřiklavějšího vtipu večera – Jan Šimčík odehraje několik scén s oštěpem trčícím z těla – se všichni tváří, jako by se vlastně nedělo vůbec nic mimořádného. To, že inscenátoři netlačí na pilu, činí snesitelnými i jinak nejslabší místa inscenace, v nichž se s instantní poetičností hovoří o duhových rybách a duších mrtvých Eskymáků.

Karel František Tománek: Wanted Welzl.

Režie: Jiří Havelka
Scéna: Dáda Němeček
Kostýmy: Natálie Steklová
Hudba: David Babka
Dejvické divadlo, premiéra 28. 3.

Havelkova režie se rozumně opírá o osvědčené "dejvické" herectví, nesené samozřejmou schopností hrát nenápadně, navenek téměř bez emocí, přitom ale výmluvně a s neselhávajícím timingem. Právě takto – vážně a s minimem slov – hraje titulního hrdinu David Novotný. Jeho Welzl však paradoxně není nejvýraznější postavou na scéně; více pozornosti na sebe strhne komediálně pojaté duo pochybných strážců zákona, tvořené chladně zlodušským, ironickým šerifem (Hynek Čermák) a jeho poněkud prostomyslným nohsledem (Pavel Šimčík). Právě jejich dialogy mohou sloužit jako učebnicový příklad humoru s kamennou tváří, podmíněného schopností přesně načasovat repliky i minimalistická gesta.

Dejvické divadlo už tradičně vyniká schopností obohacovat repertoár nejrůznějšími stylovými úkroky. Po anglosasky solidním "pokerovém" titulu Dealer’s Choice tak přišla trochu kuriózní kombinace westernu a wilsonovského výtvarného divadla. Výsledkem je inscenace docela sympatická a navzdory násilné smrti prakticky všech postav divácky vstřícná. Spokojen může být i Jiří Havelka – Wanted Welzl rozhodně patří k jeho lepším počinům.

                                                                                Vladimír Mikulka
                                                                    Autor je divadelní kritik

  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na Lidovky.cz