„Určité zmírnění vstupních kritérií u vybraných profesí souvisí s celkovými změnami v branné legislativě. Vyhláška otevře dveře do armády či aktivních záloh i odborníkům s menším zdravotním omezením,“ říká ministr obrany Martin Stropnický (ANO). A jeho mluvčí Jan Pejšek doplňuje: „Například právník nebo IT odborník nemusí mít na všech pozicích nutně prvotřídní kondici bojovníka.“
Právě špatný zdravotní stav, a nikoli peníze, je největší překážkou v náboru nových branců. Prohlídkami neprojdou až dvě pětiny zájemců o službu. Objevují se však i hlasy, že snižování nároků na rekruty není dobrý nápad.
Klesnou i nároky na vzděláníNovinkou bude také zavedení jednotných požadavků na kvalifikaci pro všechny poddůstojnické hodnosti. Armáda bude nově u všech chtít střední vzdělání s výučním listem. Změna se dotkne rotných, kteří dosud museli mít střední školu s maturitou. Patří sem hlavně velitelé družstev u děl, tanků a podobně. Praxe ukázala, že je u nich více než maturita výhodou zkušenost. |
Chystaná změna se dotkne všech, kdo by dosud pro armádu i její aktivní zálohy představovali „kazové zboží“. Dosavadní vyhláška totiž neumožnila obléknout uniformu lidem, kteří u odvodní komise dostali razítko s písmenem B nebo C. Tedy „Schopen s výhradou“ nebo „Schopen s omezením“.
V nové verzi vyhlášky ustanovení, které tvrdí, že „uchazeče s touto zdravotní klasifikací nelze povolat do služebního poměru vojáka z povolání nebo zařadit do aktivní zálohy“, vypadlo. Nároky na fyzický a psychický stav záložáků se navíc ještě o něco sníží.
„Schopen s výhradou“ přitom znamená, že voják může vykonávat svou službu, ale nesmí být zařazen tam, kde nasazení vyžaduje zvýšené nároky na fyzickou zdatnost, duševní odolnost nebo přesnost a pohotovost smyslů. „Schopen s omezením“ pak dává uniformovanému člověku možnost krátkodobých či dlouhodobých úlev v plnění služebních povinností. „Vyhláška nově odstraňuje ustanovení, která dosud znemožňovala přijetí uchazečů s některými menšími zdravotními omezeními, která na konkrétních pozicích nejsou na překážku službě,“ potvrdil Pejšek.
Plat přes 19 tisíc
Armáda má dnes zhruba 22 tisíc vojáků. Nástupní plat nováčka u útvaru je kolem 19 000 korun. A například rotný má základní služební tarif 25 700, poručík 29 600 a kapitán 39 000 korun. Plat navíc obsahuje výkonnostní příplatek nebo další příplatky za službu v zahraničí, zvýšenou odpovědnost nebo za služební pohotovost.
Peníze ale podle ministerstva obrany nepředstavují největší překážku v náboru. „Tím největším sítem nejen pro vojáky z povolání, ale samozřejmě i pro aktivní zálohy je v současné době systém zdravotních prohlídek,“ řekl před rokem ředitel armádní sekce rozvoje a plánování schopností Pavel Adam. Tehdy o možnostech, jak získat do armády více lidí, rokoval sněmovní branný výbor. A jeho dlouholetý člen Antonín Seďa (ČSSD) je jedním z těch, kdo nepovažují snižování nároků za dobrý nápad. „Nicméně rozumím požadavku armády po některých odbornostech, jako jsou tlumočníci nebo počítačoví experti. U nich požadavky na fyzickou připravenost nejsou až tak důležité,“ řekl.
Seďa vidí problém v něčem jiném. Jeho názor se výrazně liší od stanoviska ministerstva: „Je to nemožnost zaplatit potřebné specialisty tak, jako je platí firmy v soukromém sektoru.“ Jako jedno z řešení pak navrhuje, aby vojsko v rámci svého vzdělávacího systému mnohem více motivovalo právě zájemce o obory, jež armáda postrádá.
Změněnou vyhlášku naopak vítá poslankyně ODS Jana Černochová, která je rovněž členkou výboru pro obranu. „V průměru je v každých ozbrojených silách přibližně pětina armády bojová. Zbytek připadá na podporu, kde vždy není zapotřebí mít klasifikaci A – výsadkář,“ říká. Nejvyšší přínos bude mít vyhláška pro zálohy. „Ve větší míře umožní pro přípravu využívat specialisty jako právníky, IT odborníky, lékaře a podobně. Armáda tak bude připravenější na krizové situace,“ míní.
Špatná forma Hradní stráže
Špatná forma uchazečů trápí i velitele Hradní stráže. Také jednotka chránící prezidenta Miloše Zemana by potřebovala posílit. I tady je ale mezi zájemci nouze o kvalitní lidský „materiál“. „Za loňský rok se k službě v Hradní stráži hlásilo 286 lidí. Kritérii ovšem prošlo jen 42,“ shrnul na jaře Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.
Chystaná změna souvisí s brannými zákony, které začaly platit přesně na začátku letních prázdnin. Ty po několika letech znovu zavádějí odvody branců. Nejsou ale povinné, jak tomu bylo dříve, nýbrž pouze dobrovolné. Každý občan, jemuž je více než 18 let, může požádat o zařazení na čtvrt roku trvající vojenské cvičení. Odvedence, kteří projdou tímto dobrovolným drilem, bude stát povolávat v případě vypuknutí vážné krize.
První cvičení se mají uskutečnit v říjnu a pojedou na ně lidé, kteří projdou zdravotními testy v průběhu léta. Je tedy jasné, že jich se ještě bude týkat posuzování podle původní vyhlášky. Měkčí požadavky budou platit až pro jejich následovníky.
