Lety strojů CASA C-295M, jejichž nákup a nyní i využívání v české armádě provázejí kontroverze, budou zastaveny do doby, než ustavená komise dokončí vyšetřování úterní události. Letos je to již třetí problém, který se u těchto letadel objevil.
Čtěte také: |
V únoru byl jejich provoz dočasně zastaven poté, co se jedno z nich při manévru při cvičném letu propadlo o několik desítek metrů. Koncem zimy se v médiích objevily informace o tom, že armáda musí odložit vyslání těchto letadel do Afghánistánu, neboť systém ochrany proti raketám, který za 150 milionů korun dodala firma Omnipol, neprošel vojskovými zkouškami a firma ho bude muset vyměnit či opravit.
Růžičková dnes uvedla, že Omnipol požádal o prodloužení termínu pro odstranění těchto závad a nedostatků z konce dubna do 15. června.
Závady ještě nebyly odstraněny
"Cílem vojskových zkoušek systému pasivní ochrany letounu bylo prověřit funkčnost a provozuschopnost systému za letu i na zemi, prověřit kompatibilitu s užívanými klamnými cíli, pozemním vybavením a ověřit úplnost technické dokumentace. Systém pasivní ochrany letounů CASA nesplnil požadavky dle stanovených specifikací AČR. Jednalo se o nefunkčnost jednotlivých částí systému a podsystémů vlastní ochrany letounů CASA C-295M," sdělila dnes Růžičková.
To, že problémy zatím nebyly odstraněny, podle ní prokázala kontrola tento týden. První ze čtyř transportních letounů CASA C-295M přistál v Praze v lednu loňského roku. Nové letouny nahradily dosluhující a zastaralé stroje An-26, které armáda minulý týden po téměř 30 letech vyřadila z výzbroje svého letectva.
Nákup letounů byl podle odborníků podezřelý
Letoun C-295M může nést 71 vojáků nebo 48 plně vyzbrojených výsadkářů nebo 24 raněných, je-li přizpůsoben jako zdravotní verze. Nákup dopravních letadel CASA byl podle odborníků i médií podezřelý.
Kontrakt byl podepsán v roce 2009, den před nástupem tehdejšího náměstka ministra Martina Bartáka do funkce šéfa resortu. Podle Evropské komise ČR údajně nedodržela předpisy EU týkající se zadávání veřejných zakázek, když o zakázce za 132 milionů eur (téměř 3,5 miliardy korun) rozhodla bez výběrového řízení.
