24. listopadu 2011 15:23 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Arménský ministr: Nevadí, že Česko
má skvělé vztahy s naším nepřítelem

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Pro nevelkou postsovětskou republiku Arménii je otevření nové ambasády v Praze velkou událostí. Podle arménského ministra zahraničí Edvarda Nalbandjana přitom nevadí, že Česko má skvělé vztahy s jejím úhlavním nepřítelem Ázerbájdžánem.

Vážený pane ministře, Evropská unie prochází v posledních měsících velice vážnou krizí. Ještě je pro vás tak přitažlivou, jako byla před rokem?
Vztahy Arménie s Evropskou unií jsou založeny na společných hodnotách a zásadách, a sahají daleko za krizové situace. S EU máme velmi dobrou spolupráci v různých oblastech společného zájmu, od politického dialogu po spolupráci v odvětvích ekonomiky a obchodu. Významný podíl zahraničního obchodu Arménie je orientován na trhy EU. Přibližně 50% arménského exportu jde do EU a asi 28% našeho dovozu přichází z EU.

Máme velký zájem na hladkém řízení krize, která ovlivnila celou globální ekonomiku, a ne pouze EU. V tomto stále více provázaném světě je důležité, abychom společně překonali stávající problémy a nastavili globální finanční a ekonomickou správu tak, aby efektivně reagovala na očekávání našich společností a národů.

Arménie se aktivně podílí na probíhající mezinárodní diskusi o těchto tématech. Pevně ​​věříme, že prozíravá rozhodnutí v rámci EU nejen stabilizují evropský trh, ale budou sloužit i příkladem toho, jak je třeba řešit některé složité problémy.

Vaše země je součástí programu Východního partnerství. Do čeho byly investovány prostředky z tohoto programu v Arménii, má z vašeho pohledu tento program smysl?
V květnu 2009 se prezident Arménie Serž Sargsyan zúčastnil summitu Východního partnerství tady v Praze, kde byl během českého předsednictví EU tento program zahájen. Arménie přivítala tuto novou iniciativu zaměřenou na užší politické přidružení a užší hospodářskou spolupráci. Také jsme uvítali princip "více pro více", který v podstatě znamená: větší podporu a pomoc ze strany EU těm zemím, které dělají více co se týče domácích reforem.

Spolupráce Arménie s EU je důležitá zvláště v souvislosti s prohloubením reforem v naší zemi v oblasti ekonomiky, státní správy, demokracie a lidských práv, právního státu, jakož i všech ostatních oblastí veřejného života. A v této souvislosti si vážíme úsilí Poradní skupiny EU v Arménii. Rád bych také zdůraznil důležitost tzv. Komplexního program pro budování institucí, který je financován, společně s řadou dalších projektů, prostřednictvím EU.

Politika rozsáhlých reforem v Arménii představuje důležitou součást naší agendy s EU a přispěje k vlastní realizaci budoucí dohody o přidružení, o které nyní jednáme s našimi partnery v EU. Dohoda nejen obnoví právní a institucionální rámec našich vztahů, ale také pozvedne spolupráci ve všech oblastech společného zájmu, včetně posílení politického dialogu, osobních mezilidských kontaktů, odvětvové spolupráce v oblastech jako je kultura, vzdělávání, energetika, doprava, životní prostředí a další.

Rád bych zmínil velmi produktivní vzájemnou komunikaci s úředníky EU, kteří velmi podporují naše úsilí při realizaci programu spolupráce. V této souvislosti bych rád připomenul komisaře Štefana Füleho, který je z České republiky.

Úzce spolupracujeme s našimi partnery v EU na zahájení jednání o rozsáhlé a komplexní zóně volného obchodu, která by znamenala nejen liberalizaci obchodního režimu mezi Arménií a EU, ale i přibližování ekonomických norem, legislativy, postupů a institucí kritériím EU. Usnadnění vízového režimu mezi Arménií a EU je dalším důležitým tématem naší společné agendy.

Minulý týden jsme měli v Arménii vysokého představitele EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku paní Catherine Ashton, s níž jsme vedli velmi plodné rozhovory o dalším rozšiřování našich vztahů a těšíme se na shrnutí výsledků naší spolupráce s EU v Radě pro spolupráci, která se bude konat 25. listopadu v Bruselu.

Současně s prohlubováním vztahů s EU se účastníte i na integračních projevech postsovětského prostoru, které organizuje Rusko pod vedením tandemu Medveděv-Putin. Jak to jde dohromady?

Arménie a Rusko jsou spojenci ve strategickém partnerství.

Rusko je pro Arménii nejdůležitějším ekonomickým partnerem a investorem. V Arménii je asi 1500 firem s ruským kapitálem. Naše spolupráce v oblastech jako je doprava, komunikace, energetika včetně atomové energie, důlní průmysl, špičkové technologie, zemědělství, stejně jako v jiných směrech, se velmi úspěšně rozvíjí. Společně jsme nelitovali žádného úsilí o další prohloubení a rozšíření těchto vztahů.

Pokud jde o program post-sovětské spolupráce, Arménie se aktivně účastní téměř všech formátů této spolupráce. Myslíme si, že tato spolupráce není v žádném rozporu s naším partnerstvím s Evropskou unií, právě naopak.

Chtěl bych také zdůraznit, že je jen uvítané, že Rusko a EU budují strategické partnerství a mají rozsáhlý program spolupráce.

Náhorní Karabach se stal po dvaceti letech po odtržení do Ázerbájdžánu de facto součástí Arménie, ostatně váš prezident je rodák a politik z Karabachu. Jak si vy představujete mírové urovnání konfliktu s Ázerbájdžánem. Je Arménie ochotna k územní výměně?
Aniž bychom se pouštěli do kořenů konfliktu, chtěl bych připomenout, že se v roce 1921 Kavkazský výbor bolševické strany rozhodl postoupit arménská území Náhorního Karabachu nově vytvořenému státu, který byl v roce 1918 pojmenován Ázerbájdžán. Arméni v Náhorním Karabachu nikdy nesouhlasili s touto nespravedlností.

Teprve po spuštění perestrojky v roce 1988 dostali Arméni v Náhorním Karabachu možnost vyjádřit otevřeněji svou vůli realizovat své právo na sebeurčení, reakcí na což byly masakry Arménů v různých částech Ázerbájdžánu. V této situaci měla Arménie dvě možnosti. Buď zůstat stranou a stát se svědkem totální likvidace statisíců Arménů v Náhorním Karabachu a Ázerbájdžánu, nebo bránit jejich právo na přežití. Zvolili jsme druhou možnost. Dohoda o příměří podepsaná v květnu 1994 mezi Náhorním Karabachem a Ázerbájdžánem, k níž se připojila Arménie, ukončila vojenskou fázi konfliktu.

V současné době mají mezinárodní mandát pro vyjednávání v tomto konfliktu spolupředsedající státy Minské skupiny OBSE, tj. USA, Rusko a Francie. V minulosti padly v Minské skupině různé návrhy na vyřešení konfliktu. Jednání jsou v současné době vedena na základě návrhů z Madridu, které byly stranám předloženy v listopadu 2007.

Tři základní principy mezinárodního práva - bez použití síly či hrozby silou, právo na sebeurčení a územní celistvost - jsou základem tohoto návrhu, stejně jako šest hlavních prvků, které byly uvedeny v prohlášení prezidentů spolupředsedajících zemí, Dmitrije Medveděva, Baracka Obamy a Nikolase Sarkozyho, v rámci summitů skupiny G8 v L'Aquile (2009), Muskoce (2010) a Deauville (2011). Podle spolupředsedů jsou tyto principy a prvky koncipovány jako integrovaný celek a jakýkoli pokus o výběr některých prvků na úkor jiných by znemožnil dosažení řešení. Podle tohoto návrhu by konečný právní status NK měl být rozhodnut právně závazným vyjádřením vůle obyvatel NK.

Arménie plně sdílí tento názor a je připravena k pohybu směrem k urovnání na základě těchto zásad a prvků, které také odrážejí postoj celého mezinárodního společenství reprezentovaného prostředníky. Náš postoj je v souladu s pozicí států OBSE vyjádřenou v prohlášení ministrů v Helsinkách 2008, Athénách 2009, opakovanou v prohlášení vedoucích delegací spolupředsedajících zemí v rámci neformálního zasedání ministrů zahraničí OBSE v Almaty dne 17. července 2010, a dále potvrzenou ve společném prohlášení vedoucích delegací zemí spolupředsedajících Minské skupině a prezidentů Ázerbájdžánu a Arménie dne 1. prosince 2010 v Astaně.

Poslední setkání prezidentů Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu se konalo v Kazani 24. června, a přes všechna pozitivní očekávání, povzbuzení na vysoké úrovni od amerického a francouzského prezidenta i vedoucích představitelů EU, ázerbájdžánská strana ustoupila a presentovala 10 nových změn v již dohodnutých dokumentech, což zabraňuje pokroku v jednáních.

My v Jerevanu jsme přesvědčeni, že neexistuje jiná alternativa řešení tohoto konfliktu kromě politického vyjednávání. Jakmile se Ázerbájdžán zbaví svých iluzí, že peníze plynoucí z ropných příjmů by se mohly stát hlavním faktorem při řešení konfliktu ve prospěch jeho zájmů, a jakmile Ázerbájdžán přestane se svými pokusy nasměrovat své ropné příjmů na financování nového vojenského dobrodružství, pak by pokrok v mírovém procesu mohl být viditelnější.

Před dvěma roky jsem byl tady v Jerevanu svědkem prvního fotbalového zápasu mezi Arménií a Tureckem, jež bylo symbolem oteplení vztahů mezi Ankarou a Jerevanem. Proč od té doby téměř nepokročilo? Je hlavním problémem odmítání uznání genocidy Arménů Osmanskou říší? Neměla by být po téměř století tato otázka už přenechána historikům, tak jako problémy minulosti mezi Čechy a Němci?
V době, kdy prezident Serž Sargsyan inicioval proces normalizace s Tureckem, byly arménsko-turecké vztahy v mrtvém bodě. Po intenzivních jednáních dospěly Arménie s Tureckem k dohodě a 10. října 2009 v Curychu podepsali ministři zahraničních věcí obou zemí protokoly o navázání diplomatických vztahů, otevření hranic a rozvoji bilaterálních vztahů.

Naše pozice odpovídala a odpovídá dobře známému přístupu normalizace vztahů bez předběžných podmínek.

S tímto společném porozumění jsme začali, vedli jednání a dospěli k dohodám. Tento přístup byl sdílen také celou mezinárodní komunitou, počínaje švýcarskými prostředníky, přes generálního tajemníka OSN, po OBSE, EU, USA, Rusko, Francii a další země. Bohužel, Turecko od smlouvy ustoupil. Nejen že upustilo od ratifikace protokolů, ale Ankara se vrátila k rétorice podmínek, které bylo užíváno před začátkem procesu.

Jakékoliv turecké pokusy spojit arménsko-turecký normalizační proces s urovnání konfliktu v Náhorním Karabachu pouze škodí oběma procesům. To je nejen náš postoj, ale i všechny hlavní subjekty zapojené do arménsko-turecké normalizace a do mírových rozhovorů o Náhorním Karabachu, celé mezinárodní společenství, několikrát zdůraznily stejný přístup.

Přesto Turecko pravidelně používá neopodstatněné tvrzení, že přijetí rezoluce o arménské genocidě v různých zemích může poškodit proces normalizace. Přitom jsme už od začátku procesu dali jasně najevo, jak při našich kontaktech s tureckými partnery, tak i veřejně, že Arménie nikdy nezpochybní skutečnost arménské genocidy ani důležitost jejího mezinárodní uznání. Přes fakt, že Turecko po 95 let stále popírá arménskou genocidu, arménská strana nevyžadovala její uznání Tureckem jako podmínku pro normalizaci vztahů. Paradoxně je to Turecko, kdo se přímo či nepřímo pokouší manipulovat touto otázkou a dělá ji podmínkou.

Tyto dva roky ukázaly, že Turecko v sobě zatím nenašlo dost síly, aby dodržovalo své závazky před mezinárodním společenstvím a působí jako partner, kterému se nedá věřit.

Arménie bude připravena postoupit kupředu v případě, že Turecko bude opět připraveno pokračovat v procesu normalizace bez předběžných podmínek.

My v Česku jsme nedávno oslavili 20. výročí odchodu sovětských vojsk z Československa. Arménie na svém území stále ruskou základnu má. Co vám to přináší kladného?
Strategické spojenecké vztahy mezi Arménií a Ruskem mají hluboké kořeny. Toto stabilní partnerství je založeno na vzájemné důvěře a respektu.

V loňském roce jsme v rámci státní návštěvy ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Arménii podepsali protokol o změnách v dohodě o ruských vojenských základnách v Arménii. Tento protokol zdůrazňuje, že ruské vojenské základny spolu s arménskými ozbrojenými silami zajišťují bezpečnost Arménské republiky. Nemám žádné pochybnosti, že to je pozitivní a v zájmu nejen Arménie, ale i upevnění bezpečnosti a stability v regionu.

Velmi bolavým problémem vašeho je otázka Jižní Osetie a Abcházie. Vy, přes své velmi blízké vztahy s Ruskem, jste tyto separatistické oblasti Gruzie neuznali za samostatné státy. Mohu se zeptat proč?
Ze stejného důvodu, ze kterého jsme neuznali nezávislost Kosova. Dokud Arménie neuzná Republiku Náhorní Karabach, nemůžeme uznat jiné entity ve stejné situaci. A zastáváme přístup, že všechny rozpory by měly být řešeny prostřednictvím dialogu a oboustranně přijatelných kompromisů.

Gruzie stále usiluje o vstup do NATO. Vítáte to, nebo to považujete za potenciální zdroj konfliktu?
Vždy jsme se drželi zásady, že každá země má suverénní právo na svá vlastní bezpečnostní opatření.

Česká republika má velice úzké a přátelské vztahy s Ázerbájdžánem. Považujete otevření velvyslanectví v Praze za vyrovnání této asymetrie? Co vám Česká republika může nabídnout?
Dříve jsme měli nerezidentního velvyslance akreditovaného v Praze. S přihlédnutím k rostoucí spolupráci mezi Arménií a Česká republika jsme se rozhodli otevřít zde velvyslanectví a jmenovat rezidentního velvyslance. Doufáme, že nebude příliš dlouho trvat, než nám Česká republika oplatí zřízením velvyslanectví v Arménii.

Naše vztahy s Českou republikou mají dlouhou a dobře dokumentovanou historii přátelství a spolupráce. Vážíme si našich vztahů s Českou republikou, dynamického politického dialogu. Hospodářská spolupráce musí přejít do vyšší kategorie, aby odrážela existující potenciál a společný zájem na podpoře vzájemného obchodu a investic. Máme také zájem o rozšíření spolupráce v oblasti kultury, vzdělávání a vědy, s dostatkem příležitostí k realizaci společných projektů a výměn.

Arménie a Česká republika sdílejí společnou agendu v rámci Východního partnerství. Můžeme spolupracovat v celé řadě oblastí, kde nám Česká republika může poskytnout cenné zkušenosti a pomoc.

Měl bych také poznamenat, že si velice vážím spolupráce s mým kolegou, ministrem Karel Schwarzenbergem, pro jeho pevné odhodlání pracovat na rozvoji našich bilaterálních vztahů a přátelství mezi našimi zeměmi.

  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.