Na znamení smutku po smrti Ghaního, který je již sedmým protisyrským politikem zavražděným od atentátu na bývalého premiéra Rafíka Harírího v roce 2005, byly dnes uzavřeny banky, školy a vládní úřady.
Podle liberálního listu An-Nahár bylo cílem útoku, který si vyžádal také 71 zraněných, snížit počet poslanců vládní většiny a rozvrátit prezidentské volby šest dní před jejich zahájením. Protisyrská koalice má nyní 68 poslanců ve 128členném parlamentu; tedy jen čtyři k nadpoloviční většině. Atentát byl údajně rychlou odpovědí syrského režimu a jeho tajných služeb na výzvu maronitských duchovních, aby se protisyrští poslanci zúčastnili prezidentských voleb.
K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, Ghanímovi spojenci z něj však viní Sýrii, která společně s Íránem stojí za opozičním radikálním šíitským hnutím Hizballáh, jehož ostré spory s vládou premiéra Fuáda Siniury, podporovanou Spojenými státy, vyvolaly v Libanonu nejhorší politickou krizi od občanské války v letech 1975 až 1990.
Libanonský parlament, v němž čtyřiašedesátiletý Ghaním zastupoval Libanonskou falangu, sociálnědemokratickou reformistickou stranu hájící zájmy maronitských křesťanů, se má v úterý 25. září sejít k volbě nástupce současného prosyrského prezidenta Emila Lahúda. Existují přitom vážné obavy, že volební proces, jenž se může protáhnout až na 60 dní, skončí patem. Prezidentského kandidáta musí totiž podpořit dvoutřetinová většina zákonodárného sboru, čemuž může opozice zabránit bojkotem hlasování.
Podle liberálního listu An-Nahár bylo cílem útoku, který si vyžádal také 71 zraněných, snížit počet poslanců vládní většiny a rozvrátit prezidentské volby šest dní před jejich zahájením. Protisyrská koalice má nyní 68 poslanců ve 128členném parlamentu; tedy jen čtyři k nadpoloviční většině. Atentát byl údajně rychlou odpovědí syrského režimu a jeho tajných služeb na výzvu maronitských duchovních, aby se protisyrští poslanci zúčastnili prezidentských voleb.
K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, Ghanímovi spojenci z něj však viní Sýrii, která společně s Íránem stojí za opozičním radikálním šíitským hnutím Hizballáh, jehož ostré spory s vládou premiéra Fuáda Siniury, podporovanou Spojenými státy, vyvolaly v Libanonu nejhorší politickou krizi od občanské války v letech 1975 až 1990.
Libanonský parlament, v němž čtyřiašedesátiletý Ghaním zastupoval Libanonskou falangu, sociálnědemokratickou reformistickou stranu hájící zájmy maronitských křesťanů, se má v úterý 25. září sejít k volbě nástupce současného prosyrského prezidenta Emila Lahúda. Existují přitom vážné obavy, že volební proces, jenž se může protáhnout až na 60 dní, skončí patem. Prezidentského kandidáta musí totiž podpořit dvoutřetinová většina zákonodárného sboru, čemuž může opozice zabránit bojkotem hlasování.
