O příležitost podpořit svoji stranu nechtěla přijít Aneta Poklopová s kamarádkami. "Všichni cítíme, že jde tentokrát skutečně o hodně, proto i když jsme mimo domov, nechtěly jsme se připravit o možnost splnit svou vlasteneckou povinnost.
Hlas odevzdaly až na poslední chvíli. "Volit jsme vyrazily až v sobotu odpoledne. Jelikož jsme volily mezi posledními, moc krajanů jsme bohužel nepotkaly. Před námi volila pouze jedna turistka. Dostaly jsme do ruky obálku, hlasovací lístky a členka volební komise nás uvedla do místnosti, kde jsme se mohly posadit do pohodlného křesla a svou volbu si rozmyslet. Všechno proběhlo v poklidu a beze stresu. Překvapila mě jen velikost volební urny, která byla opravdu malá," popsala dívka.
Smůlu měla naopak většina českých turistů v Indii, kteří se kvůli volbám vydali do Dillí. "Jen tři mohli volit. Zbytek totiž neměl vyřízený voličský průkaz, tak se alespoň podívali na konzulát," napsal z Indie serveru Lidovky.cz Martin Civín.
Největší zájem o české volby však byl v Evropě. V Německu svůj hlas v předčasných volbách do Sněmovny odevzdalo 968 osob, velká část z toho využila voličský průkaz. Zájem o hlasování tak výrazně překonal lednové prezidentské volby, v jejichž druhém kole v Německu hlasovalo 735 lidí. Proti předchozím volbám do Sněmovny byla nyní účast téměř trojnásobná.
Nejvíc lidí dorazilo na velvyslanectví v Berlíně, kde svůj hlas odevzdalo 413 lidí. V Mnichově hlasovalo 320 lidí, s voliči dorazil i jeden autobus. Na konzulát v Düsseldorfu přišlo odevzdat hlas 158 voličů a podle konzula Roberta Otepky vysokou účast zřejmě ovlivnily i veletrhy, které se v době voleb konaly v Essenu a v Kolíně nad Rýnem. V Drážďanech hlasovalo 77 osob.
Celkem přibližně 750 lidí přišlo vhodit svůj hlas do volební urny v pátek a dnes na českém velvyslanectví v Belgii. Účast v nynějších předčasných parlamentních volbách tak byla několik minut před 14:00, kdy se volební místnost uzavírá, vyšší než na jaře ve druhém kole přímé volby hlavy státu, řekla ČTK Hana Pešková z konzulárního úseku velvyslanectví. O prezidentovi tehdy v Bruselu spolurozhodovalo na 700 voličů.
V belgické metropoli, kde sídlí evropské instituce i centrála NATO, měli na vyslanectví ve voličském seznamu registrováno 733 voličů, další lidé využili k uplatnění svého práva voličský průkaz.
