„Nemohu se smířit s tím, aby se pomoc dárcům stala rukojmím politického soupeření,“ řekla za autory novely Věra Kovářová (STAN, za TOP 09). Zdanění korunových dluhopisů je podle ní možné řešit jinak a není fér tím zatěžovat zákon o dárcích krve a kostní dřeně. Kovářová uvedla, že nechce dopustit, aby se kvůli novele strhla ostrá politická mela plná faulů a osobních útoků.
Babiš uvedl, že ho postup předkladatelů mrzí, předlohu podporuje. Poslance nařkl z toho, že zřejmě nechtějí, aby držitelé korunových dluhopisů výnosy z nich danili. „Budu to navrhovat znovu, protože si myslím, že je to správné,“ zdůraznil ministr financí. Zdanění by dopadlo i na něho, když v minulosti nakoupil skoro za 1,5 miliardy korun korunové obligace skupiny Agrofert, kterou tehdy vlastnil.
Kovářová řekla, že daňovou novelu předloží obratem znovu. Nynější návrh předpokládal, že dárci by si mohli odečíst od základu daně za jeden odběr 3000 korun místo nynějších 2000 korun. Předloha by zavedla také odpočet 20 000 korun za jeden odběr kostní dřeně. Nová úprava už asi nebude obsahovat další novinku, která by uzákonila odpočet 8000 korun ze základu daně za vstup do registrů dárců. Proti se staví ministerstvo financí, které poukazuje na to, že z registrů mohou lidé vystoupit, aniž byli po dobu evidence aktivními dárci.
Zdanění korunových dluhopisů by podle Babišovy zamýšlené úpravy dopadlo na desítky lidí, kteří postupovali stejně jako on. Dani by od příštího roku podléhaly obligace, které nakoupili od firem jejich majitelé a lidé ekonomicky propojení. Zdanění by se tedy nevztahovalo na korunové dluhopisy, které stát nabízel obyvatelům za ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09).
Bělobrádek: Babiš si chce zdaněním dluhopisů řešit osobní situaci |
Na Babišovu iniciativu pohlíží kriticky partner společnosti BDO Tax Marek Moudrý. „Domnívám se, že pokud nevyplyne z dalšího jednání řádné zdůvodnění veřejného zájmu na takovém zásahu, překračuje tento návrh hranice přípustné retroaktivity. Z hlediska legislativní čistoty je tento návrh mimořádně špatný,“ sdělil v tiskové zprávě.
Ministrův návrh by podle Moudrého nahradil práci finančních úřadů. „Tedy situaci, kdy může finanční úřad identifikovat i dle stávající právní úpravy v konkrétním případě zneužití práva daňovým poplatníkem,“ dodal.
Možnost vydávání nedaněných korunových dluhopisů byla zavedena už v první polovině 90. let, Kalousek ji jako ministr financí využil u státních dluhopisů pro obyvatele. Potom je začaly emitovat i firmy. Babiš nakoupil desetileté obligace s šestiprocentním úrokem, které Agrofert vydal v prosinci 2012. Čelí kvůli tomu podezření z daňové optimalizace.
Z výnosů z takových obligací se totiž nehradí 15procentní daň. Navíc společnosti, které dluhopisy vydávají, si náklady na úroky standardně odečítají od základu daně. Možnost vydávat nedaněné korunové dluhopisy skončily změnou zákona s rokem 2013.
Poslanci budou o Babišových záležitostech debatovatPodle Miroslava Kalouska se Babiš zveřejněním dokumentů přiznal k daňovým podvodům. Na jeho návrh bude sněmovna o této věci debatovat ve středu. Kalousek to prosadil při úterním jednání o změnách programu nynější schůze. Proti zařazení bodu s názvem Daňové podvody ministra financí se Babiš později ohradil, půjde podle něho o další šaškárnu. „Já žádné daňové podvody nedělám," řekl na plénu Babiš. Kalouska a další poslance, kteří budou ve středu debatovat, vyzval, aby ukázali svá daňová přiznání a majetek. Údaje z dokumentů, které pro Babiše zpracovaly dvě velké mezinárodní auditorské firmy, jsou podle Kalouska do značné míry alarmující. Ukazují podle něho na to, že Babiš prodal dvě firmy, které pořídil z neznámých prostředků, za "příjemnou cenu" 748 milionů korun Agrofertu, který tehdy vlastnil. Agfofert díky tomu mohl snížit daňový základ a odvádět o to méně do státního rozpočtu, uvedl předseda TOP 09. Babiš potom měl dost peněz, aby mohl koupit korunové dluhopisy Agrofertu s vysokým a netržním šestiprocentním úrokem, řekl Kalousek. Babiš za ně dal skoro 1,5 miliardy korun. Babiš nemusí z výnosů platit daně, Agrofert si o odvedený úrok snižuje daňový základ. "Není pochyb o daňových podvodech současného ministra financí," zdůraznil Kalousek. Babiš se ale vzhledem k pojmenování bodu tázal, kterého ministra financí se má týkat. "Pana Kalouska, nebo kterého? Pana Kalouska, který je státní úředník od roku 1990? Z čeho žije pan bývalý ministr?," ptal se. Babiš, jak uvedl, neví, kde Kalousek skladuje "ty tuny cashů", "kde to všechno má, co tady nakradl za ta léta". Nynější ministr opět zopakoval, kolik peněz na daních a odvodech on a jeho firmy, které nedávno převedl do svěřenského fondu, zaplatily zhruba za poslední dvě desetiletí. Babiše se snažil v jeho vyjádřeních mírnit předsedající Jan Bartošek (KDU-ČSL). Proti ministrovu vystoupení se ohradil taky předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák, když Babiš zmínil údajné spojení sociálního demokrata Milana Urbana se solárními elektrárnami. "Důrazně a se vší vážností vás žádám, abyste se přestal navážet do poslanců, a zejména tedy do poslanců sociální demokracie. Jestli tedy máte nějaké důkazy o spojení Urban, soláry, Kypr, tak s tím běžte někam na policii. Není možné tady bez důkazů na každého plivat," řekl Sklenák. Pro zařazení nového bodu na program schůze hlasovalo 84 ze 147 přítomných poslanců hlavně z řad TOP 09, ODS a KSČM. Připojila se část poslanců koaličních ČSSD a KDU-ČSL. Kalouskův návrh nepodpořili zákonodárci ANO, Úsvitu a nezařazení poslanci včetně členů hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. |
