Finančník českého původu na ostrovech žije od poloviny 90. let a úspěšné odolává snaze Spojených států dosáhnout jeho vydání kvůli uplácení při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu.
Davis o Koženém mluvil, když se bránil Ingrahamovu nařčení, že Progresivní liberální strana získávala "špinavé peníze" z podivných zdrojů. Místopředseda opozice to popřel s tím, že Ingraham měl zřejmě na mysli právě Koženého. Finančník ale podle něj v minulosti naopak dával prostřednictvím prostředníka peníze právě Svobodnému národnímu hnutí.
Psali jsme o Viktoru Koženém: |
"Cožpak vám neposkytl 1,3 milionu (bahamských) dolarů na volební kampaň? Podívejte se do vašich záznamů. Anebo zavolejte panu Koženému. On vám osvěží paměť!" uvedl Davis, který ovšem v minulosti Koženého zastupoval jako právník. Dodal, že PLP ani žádný z jejích kandidátů od Koženého nikdy žádné peníze nedostali.
Davisovy výroky i předchozí Ingrahamovo obvinění zazněly v rámci boje před nadcházejícími parlamentními volbami, které by se měly uskutečnit letos v květnu. Sám Kožený v posledních letech tvrdí, že je bez peněz.
Ingraham po nástupu do úřadu v roce 2007 podle amerických diplomatických depeší zveřejněných serverem Wikileaks řekl americké straně, že Bahamy dodrží své závazky při řešení žádosti Spojených států o vydání finančníka.
Zároveň si ale stěžoval na vysoké náklady na právní pomoc, které jsou s tím spojené. Koženého dobře placený právní tým zahltil bahamské ministerstvo spravedlnosti, uvedla depeše z roku 2007.
USA mají poslední možnost vyžádat Koženého
Spojené státy již několik let usilují o vydání Koženého z Baham. Tamní soudy ale všechny jejich žádosti zamítly. Poslední možností, jak jejich verdikt zvrátit, je pro Američany žádost k soudnímu výboru Státní rady britské královny, který je poslední soudní instancí pro některé britské kolonie, jako jsou Bahamy. Výbor se věcí zabýval loni v listopadu a verdikt vynese později.
Americké úřady Koženého viní, že uplácel při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. Do ázerbájdžánské operace, jejímž cílem bylo získat podíl na privatizované ropné společnosti Socar, vložili američtí investoři prostřednictvím Koženého 350 milionů dolarů (asi 6,8 miliardy korun).
Stát firmu ale neprodal a investice ztratily hodnotu. Kožený nepopírá, že uplácel, ale obhajuje se tím, že americké protikorupční zákony se na něho jako na cizince v době údajného spáchání trestných činů nevztahovaly.
Kožený na Bahamských ostrovech žije od roku 1995. Jeho vydání se zatím marně domáhá také Česko, kde byl finančník obžalován z účasti na zpronevěře majetku za 16 miliard korun. Loni v červenci ho pražský městský soud odsoudil v nepřítomnosti na deset let do vězení; advokát Koženého se odvolal.
