2. srpna 2016 15:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Barokní Benátky i sexuální orgie. Händelovský týden v Operním panoramatu Heleny Havlíkové

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Letní slavnosti staré hudby – Teatro del mondo.  soubor Vespres D’Arnadi, María... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Letní slavnosti staré hudby – Teatro del mondo. soubor Vespres D’Arnadi, María... | foto: Petra Hajská
PRAHA Uplynulý operní týden byl ve znamení hudby Georga Friedricha Händela – ať už v podobě koncertu Teatro del mondo na Letních slavnostech staré hudby, nebo záznamu inscenace Händelovy opery Alcina z festivalu Aix-en-Provence, kterou uvedl pražský Francouzský kulturní institut ve svém Kině 35.

Další vokální koncert na festivalu Letní slavnosti staré hudby se španělskou sopranistkou Maríou Espadou a katalánským souborem Vespres d’Arnadí nesl název Teatro del mondo / Divadlo světa odkazoval na Benátky jako centrum, kam mířily cesty hudebníků prvního desetiletí 18. století, a kde se diváci nadšeně oddávali opernímu divadlu. Osou koncertu byla díla Georga Friedricha Händela, který pro benátské Teatro di San Giovanni Grisostomo zkomponoval v roce 1709 pasticcio Agrippina a jeho obrovským úspěchem zakončil ve svých 25 letech svá italská léta dozrávání. A v téže době v Benátkách působili další skladatelé, jejichž skladby zazněly: Tomaso Albinoni, Alessandro Marcello, Domenico Scarlatti a také Antonio Vivaldi, který zde vzdělával sirotky ve hře na housle v Ospedale della Pietà. Na programu v Trojském zámku tak byla jak díla vokální, tak instrumentální.

Letní slavnosti staré hudby – Teatro del mondo.  soubor Vespres D’Arnadi.

Letní slavnosti staré hudby – Teatro del mondo. soubor Vespres D’Arnadi.

Dominantou byla Händelova kantáta s názvem Agrippina jdoucí na smrt. Ta zřejmě pro Benátky nevznikla. Není přesně známo, kdy a kde byla poprvé provedena, ale pravděpodobně to byla jedna z mnoha sekulárních kantát, které Händel vytvořil v letech 1708-9 jako host kardinála Ruspoliho pro zábavy v jeho římském paláci. A sólistou byl tehdy pravděpodobně sopránový kastrát Pasqualino Tiepoli. Jde o rozsáhlé, více než čtvrthodinové monodrama, ve kterém se střídají recitativy, árie a ariosa. Jak už název napovídá, libreto líčí, velmi dramaticky, předsmrtné pocity římské císařovny Agrippiny, která značně nevybíravými prostředky dostala na trůn svého syna Nerona, v pořadí pátého římského císaře. Ale vděku se jí za to nedostalo a její vlastní syn ji posílá na smrt. Agrippina se zmítá mezi nenávistí k synovi a mateřskou láskou. A text, se kterým sesílá na svého syna pomstu, je docela drastický: „Bezbožné srdce ať kořistí ptačího dravce se stane. A jeho zlámané kosti než v krutých mukách duši vypustí, budou děsit kolemjdoucí.“ A tomu odpovídá i Händelova hudba.

María Espada – soprán.

María Espada – soprán.

Bylo obdivuhodné, jakou energii María Espada do této výrazově vypjaté kantáty vložila. Ve sváru mstitelky a matky výbuchy vzteku přecházely do bolestných nářků, dlouhodeché koloratury se střídaly kantabilními frázemi. Jenže umělecký vedoucí souboru Vespres d’Arnadí, cembalista Dani Espasa volil naprosto vražedná, míněno rychlá tempa. A v nich María Espada nezvládala především intonaci a v hlubších polohách se vytrácela i barva jejího tmavšího sopránu. A protože i střední poloha jí zněla matněji, výšky kontrastovaly až příliš průrazně. A v těch prestissimech, lze-li vůbec pro ta zběsilá tempa najít označení, se nedařilo udržet ani souhru s oběma houslistkami, ani s kontinuem. Přitom bylo zřejmé, že jsou všichni sehraní a na koordinaci obtížné synkopované části nebo drobná „nadechnutí“ v pomalejších tempech vyzněla skvěle. Nejlépe tak Maríi Espadě vyšly recitativy – už dlouho jsme neslyšeli recitativy pojaté s tak intenzivním prožitkem. Podobně lze hodnotit i další vokální části programu – kantátu Domenica Scarlattiho Fille già più non parlo, árii z Galuppiho opery Demofoonte a árii z Händelovy opery Agrippina.

Letní slavnosti staré hudby – Teatro del mondo.  soubor Vespres D’Arnadi.

Letní slavnosti staré hudby – Teatro del mondo. soubor Vespres D’Arnadi.

Na programu byly také dva hobojové koncerty – Vivaldiho koncert pro hoboj a housle B dur (RV 547) a koncert d moll Alessandra Marcella s často uváděným Adagiem. Výkon hobojisty Pera Saragossy ale vedle výrazové erupce Maríi Espady zanikal. Nicméně zejména obě houslistky dodaly skladbám velký emocionální náboj.

Letní slavnosti staré hudby – Teatro del mondo.

Mezi Neapolí, Madridem a Benátkami. G. F. Händel, A. Vivaldi, B. Marcello, T. Albinoni ad.. María Espada – soprán, VESPRES D’ARNADÍ (Španělsko): Pere Saragossa – hoboj, Farran Sylvan James – housle solo, Lina Tur Bonet – housle, Natan Paruzel – viola, Oleguer Aymamí – violoncello, Dani Espasa – cembalo, umělecký vedoucí. Zámek Troja 25. července 2016.

Hodnocení 70 %

Händelova Alcina v Aix-en-Provence jako sexuální orgie

Francouzský kulturní institut ve svém Kině 35 pokračoval v sérii projekcí operních produkcí z festivalu Aix-en-Provence a zařadil loňskou inscenaci Händelovy Alciny. Podobně jako v případě Debussyho inscenace Pelléa a Mélisandy ji nastudovala britská režisérka Matie Mitchell. A pokud se v Pelléovi zdálo, že si při této impresionisticky záhadné opeře libuje v samoúčelném popírání libreta a v explicitních sexuálních scénách, nebylo to nic proti tomu, co předvedla v Alcině. Tato Händelova opera seria se stala doslova přehlídkou nejrůznějších praktik, jak se odehrávaly v paláci dvou vášnivých žen, které své zavržené milence v bizarním mohutném stroji přeměňují na zvířata. Jak se během opery ukáže, stroj má i zpětný chod.

Georg Friedrich Händel: Alcina. Ruggiero (Philippe Jaroussky) & Alcina (Patricia Petibon)

Georg Friedrich Händel: Alcina. Ruggiero (Philippe Jaroussky) & Alcina (Patricia Petibon)

Alcina, uvedená pro Händelovu první sezónu v Královském divadle v londýnské Covent Garden v roce 1735, se sice dnes v zahraničí hraje často, u nás ale uvedena nebyla. Libreto vychází z eposu Lodovica Ariosta Zuřivý Roland: Rytíř Ruggiero se vydá na válečnou cestu a uvízne na kouzelném ostrově, kterému vládnou dvě sestry Alcina a Morgana. Jsou to čarodějnice - když je jejich milenci přestanou bavit, zaklejí je do podoby zvířat, kamenů, rostlin. Pro barokní opulentní scénografii skvělá příležitost! Za rytířem Ruggierem se ovšem vydá jeho snoubenka Bradamanta, přestrojená za rytíře jménem Ricciardo tak důkladně, že ji ani vlastní snoubenec nepozná. Čarodějnice Alcina se zamiluje do Ruggiera, druhá čarodějnice Morgana zavrhne svého předchozího milence a zamiluje do se Ricciarda, aniž tuší, že je to vlastně žena. Opera je tak spletí jejich vzájemných vztahů, než se kouzelný palác rozpadne v prach, čarodějnice propadnou do země a milencům je navrácena jejich původní podoba.

V režii Katie Mitchell však byl celek byl jen „slátaninou“ od akčních filmů, videí islámského státu s podřezáváním hrdel, superrealistických zvrácených sexuálních scén až po téměř doslovnou citaci filmové Nymfomanky Larse von Triera. Bradamante a vychovatel dorazí do paláce v maskáčích jako bojové komando se samopaly a Bradamante alias Ricciardo se musí dívat, jak se Alcina laská se svým milencem, než mezi koloraturami doheká k orgasmu. Vrcholem trapnosti je, když Bradamante na kuchyňském prkénku nožem vyrábí bomby, které její spolubojovníci rozmisťují po zdech objektu - palác ovšem nakonec nevybouchne. Inscenace má ještě přidanou další časovou rovinu. Podobně jako v Pelléovi, kterého režisérka pojala jako surreálný sen novomanželky, které teče krev z nosu, v Alcině jsou obě čarodějnice vrásčité stařeny. Při vstupu do parádního pokoje se proměňují v atraktivní erotomanky, které se dožadují patřičné pozornosti. A skončí ve vitrínách, kam předtím zavíraly své oběti.

Podobně jako v Pelléovi – i v případě Alciny bylo hudební nastudování vynikající - ostatně dirigenta Andreu Marcona známe jako náruživého specialistu na starou hudbu i od nás. A excelentní byly také výkony sólistů s Patricií Petibon jako Alcinou a kontratenoristou Philippem Jarousským v čele, který ovšem ve vojenské uniformě se svým úzkým kontratenorem působí jako jelimánek. Musí perlit kaskády brilantních koloratur bez ohledu na to, že jsou neustále svlékáni a musí nanejvýš věrohodně předvádět erotické vzrušení.

Je škoda, že k italskému textu byly promítány pouze francouzské titulky. Přitom záznam už vyšel na DVD, kde jsou k dispozici i titulky anglické. To nic nemění na tom, že snaha Francouzského kulturního institutu zprostředkovat operní inscenace z festivalu v Aix-en-Provence, jakkoli kontroverzní, je chvályhodná. V průběhu srpna to bude ještě Rossiniho Turek v Itálii a tragédie en musique francouzského barokního skladatele Marka Antoina Charpentiera David a Jonathan. Vstup na tyto projekce je zdarma..

Georg Friedrich Händel: Alcina.

Dirigent Andrea Marcon, režie Katie Mitchell, scéna Chloe Lamford, kostýmy Laura Hopkins, světla James Farncombe, choreografie Joseph W. Alford. Freiburger Barockorchester. Patricia Petibon – Alcina, Philippe Jaroussky – Ruggiero, Anna Prohaska – Morgana, Katarina Bradi – Bradamante, Anthony Gregory – Oronte, Krzysztof Baczyk – Melisso, Elias Mädler – Oberto. Přenos záznamu z 23. července 2015, Francouzský kulturní institut - Kino 35, 27. července 2016.

Hodnocení 40 %

Inspirace na dny příští

Letní slavnosti staré hudby -Karneval v Benátkách. Opera André Campry z roku 1699 komponovaná pro Versailles (koncertní provedení). Judith van Wanroij – soprán (Isabelle / Eurydice), Mathias Vidal – tenor (Orphée), Marie Lenormand – mezzosoprán (Léonore / Une Ombre), Thomas Dolié – baryton (Léandre), Lisandro Abadie – basbaryton (Rodolphe / Pluton). COLLEGIUM MARIANUM: Jana Semerádová – umělecká vedoucí, Lenka Torgersen – koncertní mistr.
Pražský hrad, Španělský sál, čtvrtek 4. srpna 2016 19:30 h.

Ambroise Thomas: Hamlet. Verze Covent Garden. Osoby a obsazení: Hamlet (Thomas Hampson), Ofélie (June Anderson), Claudius, král dánský (Samuel Ramey), Laerte (Gregory Kunde), Gertruda, královna (Denyce Graves), Duch (Jean Philippe Courtis), Marcellus (Gérard Garino), Horatio (Francois Le Roux), Polonius (Michel Trempont), První hrobník (Thierry Felix), Druhý hrobník (Jean-Pierre Furlan). Spoluúčinkují Ambrosianský operní sbor (sbormistr John McCarthy) a Londýnský filharmonický orchestr, řídí Antonio de Almeida. Připravila a uvádí Eva Vítová.
Český rozhlas Vltava, sobota 6. srpna 2016 19:30 h.

Helena Havlíková
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.