"O tomto tématu jsme samozřejmě mluvili. Je to citlivé téma pro Českou republiku a její občany, protože v rámci Evropské unie samozřejmě nechceme být děleni na občany první a druhé kategorie," řekl Nečas.
Ožehavá vízaKanada zavedla pro občany ČR víza loni v červenci ve snaze omezit počet žadatelů o azyl z řad romské menšiny. Praha takový postup Kanady dlouhodobě a ostře kritizuje. Ottawa naznačuje, že změní svůj postoj až poté, co schválí novou azylovou legislativu. To ale může trvat i několik let. |
Evropská komise v reakci po zavedení víz pohrozila, že by mohla navrhnout zavedení víz pro kanadské diplomaty. Zatím k tomu ale nepřistoupila.
Podle Barrosa nicméně komise dodržuje seznam úkolů, které mají vést k odstranění víz pro Čechy a na němž se v minulosti shodla celá Evropská unie. "Sám jsem toto téma vznesl při jednání s kanadským premiérem," uvedl Barroso.
Nečas: V EU budeme aktivní, nejsme žádní potížisté
Český premiér Petr Nečas také při středečním setkání s Barrosem podotkl, že jeho vládu netvoří žádní potížisté. Právě takovou nálepku ale v minulosti Česká republika v EU občas měla, zejména pak při neformálních diskuzích mezi diplomaty.
"Současně jsem chtěl zdůraznit, že česká vláda, která dostala důvěru v srpnu letošního roku, bude vládou, která bude aktivní v Evropské unii. Že s touto vládou nepřicházejí žádní troublemakeři (potížisté), ale naopak politici, kteří mají zájem na kooperativním jednání, ale samozřejmě s vědomím hájení zájmů našich občanů a naší ekonomiky," prohlásil Nečas, který do Bruselu poprvé zavítal ve funkci nového českého premiéra.
Kroucení hlavy a projevy nevole
Nálepku potížisty si Češi v Evropské unii v minulosti přinejmenším v neoficiálních debatách mezi diplomaty a politiky vysloužili kvůli některým euroskeptickým prohlášením či názorům některých českých představitelů, třeba prezidenta Václava Klause. Ten je známým kritikem EU v její současné podobě.
Kroucení hlavou či projevy nevole mezi některými státy bloku vyvolalo například to, když si Češi vyjednávali výjimku z listiny základních práv, jejímž přijetím podmínili dokončení ratifikace lisabonské smlouvy o reformě EU. Tuto podmínku vyžadoval před podpisem právě prezident Klaus.
