Případ se vztahuje na články, knížky a veřejná vystoupení, ve kterých Bartoš mimo jiné popírá holocaust, verbálně útočí na Židy či se xenofobně vymezuje vůči uprchlíkům. Soud s extremistickým politikem startuje v druhé půli května, Bartoš se odkazuje na svobodu slova.
„Pokud jde o rozsah skutků u jednoho pachatele, tak zcela jistě jde o nejrozsáhlejší kauzu tohoto druhu, jakou jsem kdy žalovala,“ sdělila serveru Lidovky.cz žalobkyně Zdeňka Galková. Kauza bývalého novináře, publicisty a předsedy radikální Národní demokracie Adama B. Bartoše je současně patrně nejpodrobněji zadokumentovaným případem v Česku, jenž se týká antisemitismu, rasismu a xenofobie.
Trest pro Bartoše je pravomocný, za antisemitismus si vyslechl roční podmínku |
Kriminalisté monitorovali Bartošovy projevy během tří let od května 2013 do dubna 2016 na internetu, sociálních sítích či veřejných vystoupeních. Případ se větví na tři části, jde v nich o zpochybňování holocaustu, slovní útok na zemřelého nositele Nobelovy ceny Elieho Wiesela a verbální ataky na imigranty. Na extremistovi visí obžaloba ze sedmi skutků, které se týkají hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, popírání genocidy či podněcování k nenávisti vůči skupině osob, za což mu v případě uznání viny hrozí až tři roky vězení.
„Tvrdil, že Židé značně nadsazují počet židovských obětí usmrcených v koncentračních táborech během druhé světové války a zpochybňoval techniku vraždění v plynových komorách, jejichž existenci vyvracel,“ píše Galková v obžalobě, kterou má server Lidovky.cz k dispozici a na níž upozornila ČTK. Masové vyvraždění Židů Bartoš zpochybnil třeba v květnu 2013 v článku „Konspirací, nad kterou nepřestávám žasnout, je například holocaust.“ V lednu 2015 pak třeba při projevu na Hradčanském náměstí prohlásil, že „to není žádný zločin popírat holocaust.“
Zemřel Elie Wiesel? O jednoho lháře na světě méně, napsal radikál
Jako popírání genocidy státní zástupkyně vyhodnotila i Bartošův příspěvek na sociální síti Facebook k úmrtí jednoho z nejznámějších přeživších holocaustu Elieho Wiesela. Radikál jeho loňský skon glosoval tím, že podle něj „je na světě o jednoho lháře a podvodníka méně.“ Wiesel přitom přežil internaci ve vyhlazovacích táborech Březinka či Buchenwald, po válce se stal jedním z klíčových svědků holocaustu a za svou osvětu si vysloužil Nobelovu cenu míru.
Důsledně se pak Bartoš vymezoval i vůči imigrantům, od ledna do července 2016 jim věnoval několik nenávistných komentářů, projevů a článků. „Snažil se vyvolávat či upevňovat předsudky či zkreslené názory na imigranty, imigrantům přisuzoval pouze negativní vlastnosti a páchání kriminálních skutků, varoval před jejich rabováním a ozbrojeným bojem proti tuzemskému obyvatelstvu, v důsledku čehož zvoní bílé rase v Evropě hrana,“ popsala žalobkyně.
Z Bartošovy žalované činnosti pak vyčnívá jeho nakladatelská činnost, kdy šířil řadu knih konvenujících jeho pohledu na svět. Kriminalisté zajistili výtisky jeho autorské knihy Zpověď: Jsem antisemita?, titul odsouzeného německého popírače holocaustu Getmara Rudolfa Přednášky o holocaustu: Sporné otázky pod křížovým výslechem či knihu Páni a otroci 20. století – Světová židovská konspirace.
  |
Naplnil jsem jen své ústavní právo, hájí se Bartoš
Důkazy představují právě zdokumentované příspěvky, projevy či zajištěné knihy, jejichž trestnost Galkové potvrdily posudky z oboru extremismu. Odborníci vyhodnotili Bartošovou veřejnou aktivitu mimo jiné „za hranicí společenské přijatelnosti, vyjadřující rasismus, nesnášenlivost, nenávist vůči imigrantům, vyzývající k občanské neposlušnosti.“ Žalobkyně pak vnímá další rozměr celé kauzy. „Mám zato, že vysoká společenská nebezpečnost takové trestné činnosti je dostatečně potvrzena historickou zkušeností,“ sdělila serveru Lidovky.cz
Předseda Národní demokracie se hájí jednoduše. Ve své publicistické činnosti vidí jen naplnění práva na svobodu slovu, kterou garantuje ústava. Na tom také postaví část své obhajoby. „Je možné, že jeden z argumentů to bude,“ sdělil serveru Lidovky.cz Bartoš. „Čekám, že soud nebude rozhodovat pod politickým tlakem a podpoří můj postoj, který vychází z mého ústavního práva na svobodu projevu,“ dodal.
Bartošovu kauzu projedná Obvodní soud pro Prahu 1. Hlavní líčení zahájí soudkyně Pavla Hájková 18. května, zatím je nařízený jediný jednací den. „Je plánován výslech obžalovaného, další procesní postup po dotázání stran,“ přiblížila plán hlavního líčení serveru Lidovky.cz soudkyně Hájková. Bartoš už počátkem března dostal pravomocný trest roční podmínky se zkušební lhůtou dvou let za protižidovský text, který nechal u hrobu Anežky Hrůzové, z jejíž vraždy roku 1899 byl křivě viněn žid Leopold Hilsner.
