„V prvotním řízení bylo postupováno důsledně, lze konstatovat, že řízení nebylo zatíženo žádnými podstatnými vadami,“ uvedl v úterý dopoledne soudce Krajského soudu v Brně Adam Kafka, i podle něj se tak extremista dopustil hanobení rasy, národa a jiné etnické skupiny a podněcování k nenávisti. Bartoš k odvolacímu soudu dorazil, až když soudce odůvodňoval usnesení. Podle obhájce uvízl v koloně na dálnici. Bartošova už dříve uvedl, že jde o politicky motivovanou kauzu.
Radikál Bartoš se odvolal. Můj text o Židech nebyl nenávistný, hájí se |
Bartoš a Zemánek podle prvního rozsudku jako spolupachatelé vytvořili a nechali u hrobu Anežky Hrůzové v Polné text s úmyslem hanobit židovský národ a vyvolat vůči němu nenávist. Hrůzová byla o Velikonocích roku 1899 zavražděna. Zločin na konci 19. století vyvolal v zemi protižidovské nálady.
Na ceduli připevněné na oficiální informační tabuli byl text: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“ Text následně publikovali na veřejně přístupných internetových stránkách.
Soud v kauze rozhodoval natřikrát, Bartoš může ještě podat dovolání
Protižidovsky laděný text oba zanechali u hrobu Hrůzové předloni v březnu. Soud je loni v březnu formou trestního příkazu nepravomocně odsoudil k odnětí svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let. Obvinění podali proti trestnímu příkazu odpor, proto se v Jihlavě konalo hlavní líčení.
Na oba muže podal trestní oznámení Michal Doležel, brněnský radní za hnutí Žít Brno. Policie následně za pomoci odborníka na extremismus dospěla k závěru, že jde o podněcování nenávisti vůči Židům. Sousloví „konečné řešení židovské otázky“ používali nacisté především v souvislosti s židovským holokaustem.
  |
Anežka Hrůzová zemřela násilnou smrtí v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner. Proti vlně antisemitismu, jež se tehdy vzedmula a jež je známá jako hilsneriáda, bojoval i Tomáš Garrigue Masaryk, pozdější československý prezident. Mimo jiné se snažil vyvrátit domněnku, že Hrůzová se stala obětí rituální vraždy. Bartoš proti úternímu rozhodnutí může podat dovolání k Nejvyššímu soudu, to však nemá odkladný účinek.
