22. listopadu 2012 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Bedřich Feuerstein: architekt,
malíř, cestovatel i teoretik

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Feuersteinova budova nymburského krematoria z let 1922–23 (spoluautor Bohumil Sláma) se stala ikonou architektonického purismu.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Feuersteinova budova nymburského krematoria z let 1922–23 (spoluautor Bohumil Sláma) se stala ikonou architektonického purismu. | foto: Ester Havlová
Letos uplynulo 120 let od narození jedné z nejzajímavějších postav české moderní kultury Bedřicha Feuersteina. Připomněl jsem ho už loni, kdy uběhlo 75 let od jeho tragické smrti. Jeho dílo a životní osudy jsou však natolik zajímavé, že stojí za to se k nim znovu vrátit.

Feuerstein nebyl jenom architekt. Všestranně nadaný umělec projektoval pomníky, navrhoval scénické výpravy, maloval, byl ale také uznávaným designérem a autorem divadelních kostýmů. Spolupracoval s filmaři a také přednášel o zemích, které během svého poměrně krátkého života navštívil: avantgardní Francii, exotické Japonsko, Anglii nebo sovětské Rusko, kde zažil nástup stalinismu.


Architekt světoběžník

Jeho architektonické dílo vlastně není nijak rozsáhlé. Jako student zaujal svými kubistickými projekty památníků na Vítkově a Kozákově, po válce pak studiemi na pomezí jehlancového stylu a art deco, které mu přinesly respekt mladších kolegů na pražské technice i Akademii výtvarných umění, kde rovněž studoval. Poté v letech 1922–1923 překvapil stavbou, která mu přinesla renomé i v zahraničí: puristickou budovou krematoria v Nymburku.

Po příjezdu do Paříže, kde pobýval v letech 1924–1926, pracoval v ateliéru proslulých bratří Perretů na návrhu dočasného divadla pro Světovou výstavu dekorativních umění, konanou v roce 1925. Současně se v Praze stavěl podle jeho projektu Vojenský zeměpisný ústav. Za japonského pobytu na sklonku dvacátých let vznikl ve spolupráci s Antoninem Raymondem návrh na domy firmy Raising Sun Petroleum, na belgickou a sovětskou ambasádu a komplex americké nemocnice St. Luke’s Hospital. Tyto stavby byly také realizovány.


Více o Bedřichu Feuersteinovi čtěte zde

Architekt světoběžník Bedřich Feuerstein (1892–1936).

Jen na papíře zůstaly další práce: nadčasový mrakodrap, který si Feuerstein nakreslil v Paříži, funkcionalistické paláce, vzniklé za spolupráce s japonským žákem Franka Lloyda Wrighta Kamekim Tsuchiurou, soutěžní návrhy na sanatorium TBC ve Vyšných Hágách na Slovensku nebo projekt čs. pavilonu pro světovou výstavu v Bruselu, který vypracoval s Aloisem Wachsmanem – svým přítelem, architektem a také známým surrealistickým malířem.

Kam míří Sovětský svaz


Zajímavá je Feuersteinova pomníková tvorba. Kromě výše zmíněných raných studií vyhrál spolu se sochařem Otakarem Švecem soutěž na pomník hrdiny první světové války generála Švece (nebyl příbuzným výtvarníka) na pražském Pohořelci. Pomník byl realizován, ale za války ho odstranili nacisté (nyní se jedná o jeho případné obnově). Nenápadný – a do dneška už bohužel nedochovaný – náhrobek sociologa Jindřicha Fleischnera na jičínském hřbitově je zase příkladem architektonického poetismu.

Jako scénograf se uplatnil také v Paříži i Tokiu. Důležitá je jeho spolupráce s avantgardním Djagilevovým baletem, ale pracoval také pro pražské Osvobozené a Národní divadlo, známá je třeba jeho výprava pro hru Karla Čapka RUR. Stejně významná byla i jeho práce pro film. S Reném Clairem spolupracoval na jeho druhém filmu Entr’acte, pro Vladislava Vančuru zase navrhl výpravu k filmu Před maturitou, v němž mistrovsky pracoval se světlem v aranži funkcionalistické školní budovy, jež vznikla pouze ve studiu.

RUR

Malířské dílo prozrazuje vliv prací Feuersteinova přítele Josefa Šímy, s nímž jezdil na španělskofrancouzskou hranici a maloval stylizované krajinné motivy. Ostatně, jedním z prvních členů Teigeho avantgardní skupiny Devětsil se stal spíše jako malíř než architekt.

Důležitá byla i jeho přednášková činnost, která ale nakonec významně zasáhla do jeho osudu. Po návratu ze Sovětského svazu v roce 1931 vylíčil své zážitky a odhadl další vývoj směrem ke stalinské totalitě. Tím si vysloužil tvrdou kritiku Julia Fučíka a dalších, kteří líčili poměry v Rusku poněkud jinak. Feuerstein – sužován osobními problémy a také kritikou svých kolegů – se dostal do izolace, kterou nakonec vyřešil sebevražedným skokem z Trojského mostu. Hned po smrti byl označen za jednoho z nejnadanějších českých umělců a byla mu uspořádána velká posmrtná výstava v Mánesu. Bylo to ovšem dost pokrytecké.

Docela výstižný mi připadá Feuersteinův citát z dopisu, který napsal v jedné francouzské kavárně svému pražskému příteli, architektu Josefu Havlíčkovi: „V Čechách se trpí na ideový extremismus a na prostřednost činu.“ Myslím, že ta věta je aktuální i dnes.


Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz