Křesťanští demokraté ze severobelgických Flander požadují převedení dalších pravomocí z federální úrovně na jednotlivé regiony, jejich političtí spojenci z frankofonního Valonska na jihu země ale říkají ne. Protože spor se týká budoucí podoby státu, opět se začala řešit otázka: rozpadne se Belgie?
Debatu razantně rozhýbal britský týdeník The Economist. V článku na začátku září komentuje zákopovou válku mezi vlámskými a valonskými stranami. „Belgie splnila svůj úkol. Pralinkový rozvod je nutností,“ vzkázal časopis.
Zvedl tím vlnu zájmu dalších zahraničních médií o stejné téma a věc se jako bumerang vrátila do Belgie. Je možné, že Verhofstadtova vláda byla poslední federální? Přežije samostatné Valonsko? Co se stane s Bruselem, když se Belgie rozdělí? Komu by připadla sbírka afrického muzea a jak by se rozdělila armáda? Tyto otázky zaměstnávají belgický tisk. Nejde o pouhý mediální zájem. Události v Belgii nabraly neobvyklý spád. Překvapení vyvolal vlámský křesťanský demokrat Yves Leterme, který měl být novým federálním premiérem. Coby vítěz voleb začal sestavovat koaliční vládu, už po měsíci toho ale nechal. Nepřesvědčil valonské liberály a centristy, aby souhlasili s tím, že bohaté Flandry přestanou chudému Valonsku posílat téměř dvacet miliard eur dotací ročně na penze, dávky v nezaměstnanosti, apod. Leterme to považoval za natolik zásadní, že odstoupil. Hledání nového premiéra a jiné koalice se od té doby nepohnulo.
Za Letermem stojí nejen strana, ale zdá se, že i voliči. Podle včerejšího průzkumu je každý druhý Vlám pro rozdělení Belgie a dost se na tom podepisuje právě šek pro Valonsko. Valoni jsou ve většině pro zachování společného státu, ale i oni mění názor: průzkum ukázal, že každý čtvrtý Valon věří, že Belgie se jednoho dne rozpadne.
| Další podrobnosti o belgické krizi si přečtěte ve středečním vydání deníku |
