13. srpna 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Falšování historie? Sudety chtěli odtrhnout už komunisté, vrátil Bělobrádek úder KSČM

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 388Diskuse
Český vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek (vlevo) a šéf sudetských Němců... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Český vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek (vlevo) a šéf sudetských Němců... | foto: ČTK

PRAHA Na plénu Poslanecké sněmovny by se měl v dohledné době probírat vztah české politické reprezentace k sudetským Němcům. Bývalého šéfa KSČM Miroslava Grebeníčka popudila nedávná návštěva vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka na letošním sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Grebeníček chce veřejně slyšet, zda lidovci podporou sudetských Němců nepřekrucují historii. Bělobrádek reagoval, že by se KSČM měla vypořádat s vlastní historií.

„Proč se Vy osobně a členové Vaší strany ve funkcích ústavních činitelů orientujete tak výrazně na kontakty a vztahy se Sudetoněmeckým landsmanšaftem a jeho organizacemi? Je falšování historické skutečnosti v případě okolnosti odsunu Němců, kteří nezachovali věrnost republice, a zpochybňování základů právního řádu republiky, také postojem Vaším a celé strany KDU-ČSL,“ ptá se Grebeníček sugestivně v interpelaci, která je určená prvnímu muži lidovců a o níž chce mluvit i ve sněmovně.

Grebeníček naráží na Bělobrádkovu návštěvu letošního sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu, jenž se uskutečnila první víkend v červnu v bavorském Augsburgu a kde předseda lidovců vystoupil s přátelským projevem. Dotaz bývalého šéfa KSČM odpovídá linii, jíž si komunisté vůči landsmanšaftu drží. Vnímají ho coby pohrobka sudetských Němců, kteří se před druhou světovou válkou podíleli na rozbití tehdejšího Československa a pomohli vyvolat zmíněný konflikt.

Vřelé vztahy české strany se spolkem považují komunisté za snahu o revizi historie, kdy se údajně zpochybňují historické viny Německa za nejhorší válečný konflikt 20. století. Grebeníček by tak rád od Bělobrádka mimo jiné slyšel, zda ve svém vystoupení v Augsburgu dostatečně odsoudil Mnichovskou dohodu, německou okupaci či úlohu československých Němců při zániku první republiky.

Bělobrádek pro tazatele v první řadě zdůraznil, že jeho návštěva je v souladu se zahraniční politikou České republiky. Období omluv za německé válečné křivdy a vzájemného smiřování je podle něj minulostí, první místo prý nyní musí zaujmout prohlubování vzájemné spolupráce v rámci NATO a Evropské unie. Grebeníčka pak v odpovědi ujistil, že ve své řeči na sjezdu odsoudil násilí jako celek.

‚Odmítl jsem veškeré násilí‘

„Explicitně jsem odmítl násilí a vyhánění na základě etnické či rasové příslušnosti nebo víry, ať už se dělo před válkou, během války, či po ní,“ napsal předseda KDU-ČSL Grebeníčkovi. Ve své reakci pak komunisty upozornil, že ačkoliv dnes opakovaně horují za připomínky historické viny Němců za rozložené tehdejšího Československa, sami v tomto ohledu nemají úplně čistý štít (interpelaci a odpověď najdete zde).

„Rovněž tak mi nepřišlo vhodné upozorňovat na rozbíječské snahy Komunistické strany Československa, která požadovala odtržení Sudet ještě před Konradem Henleinem,“ rýpl si Bělobrádek do Grebeníčka v odpovědi na to, o čem ve svém vystoupení na sjezdu landsmanšaftu nemluvil. Vicepremiér tím narazil na citlivou kapitolu komunistické historie, o níž se příliš nemluví.

Zleva český vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek, šéf sudetských Němců Bernd Posselt, předseda baavorské vlády Horst Seehofer a jeho žena Karin.
Kdyby zůstal na akademické půdě, určitě by byl ctihodným profesorem a určitě by neměl tolik složitostí v životě, do jakých se právě prostřednictvím politiky dostal,“ řekl bývalý předseda komunistů Miroslav Grebeníček.

Českoslovenští komunisté se svého času sudetských Němců zastávali. Jejich přízeň vycházela ze závěrů kongresu Komunistické internacionály z roku 1923, která se vyslovila pro právo sudetských Němců na vlastní identitu. „My, čeští komunisté, prohlašujeme, že budeme hájit a prosazovat právo na sebeurčení až do odtržení od českého imperializmu pro utlačované části německého národa až k posledním důsledkům,“ prohlásil v roce 1931 na sjezdu KSČ její tehdejší ideolog Václav Kopecký

Nejsme v roce 1945, ale 2017, upozorňuje historik

Bude tak zajímavé sledovat, zda se zmíněné téma v Poslanecké sněmovně otevře v celého jeho šíři a pokud ano, jak se komunisté k selhání svých předchůdců postaví. Grebeníček přitom v dotazu na Bělobrádka zpochybňoval soulad jeho účasti na sjezdu s oficiálním postojem České republiky. Vláda se k ní sice nevyjádřila (ani to nebylo nutné, nešlo o vrcholnou návštěvu), ale žádný problém s ní neměla.

Sudetoněmecký landsmanšaft

Správně Sudetoněmecké krajanské sdružení vzniklo v roce 1950. Zastupuje ty Němce, kteří byli po 2. světové válce nuceně odsunuti z pohraničního území dnešní České republiky.
Českou stranu landsmanšaft roky dráždil svým ve stanovách zaneseným nárokem na sudetský majetek, který byl po válce konfiskován jako nepřátelský majetek nacistické říši.
Ačkoliv poslední roky mluví sdružení především o vzájemném porozumění a nikoliv o majetkovém vyrovnání, od snahy získat zpět zabavený majetek se distancovalo také oficiálně. Loni v únoru tuto pasáž ze svých stanov vypustilo. Předsedou sdružení je Bernd Posselt.

„V souvislosti s návštěvou pana vicepremiéra nelze hovořit o žádném mandátu, ale spíše o osobní misi zaměřené na podporu otevřeného dialogu mezi českými a německými sousedy a posílení jejich vzájemné důvěry,“ sdělila serveru Lidovky.cz Irena Valentová z tiskového odboru ministerstva zahraničí. „Návštěvu vnímáme jako součást péče o dobré sousedství a příspěvek k rozvoji společné středoevropské identity,“ dodala.

Jako přepjaté gesto vnímá snahu o stigmatizování českých účastí na sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu jeden z nejuznávanějších historiků zaměřených na německy mluvící země Jiří Pešek. „Po válce by to byla zrada zásadních principů, ale my už nejsme v roce 1945, jsme v roce 2017. Takže když to politici považují za zajímavé, je to jejich věc,“ uvedl pro Lidovky.cz profesor Pešek, který v minulosti vedl Sdružení historiků ČR či České-německé komise historiků.

Při svém hodnocení vychází z jednoduché úvahy. Role Německa na politické mapě Evropy se za více než 70 let dramaticky proměnila, proto ho není nutné stále vnímat jako potenciální hrozbu. Naopak. „Demokratické Německo je jedním z našich nejvýraznějších spojenců v oblasti civilní, vojenské, politické a kulturní. Je to někdo, o koho se můžeme opřít,“ poznamenal historik.

  • 388Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.