21. července 2015 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Bělobrádkova poklona obětem odsunu? Přepisování dějin. Stydíme se, tvrdí komunisté

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 68Diskuse
Vicepremiér Pavel Bělobrádek (druhý zprava) a mluvčí Sudetoněmeckého zemského... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vicepremiér Pavel Bělobrádek (druhý zprava) a mluvčí Sudetoněmeckého zemského... | foto: FacebookReprofoto
PRAHA Uctění památky odsunu Němců ze Sudet vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem hodnotí většina poslanců kladně. Zásadně proti jsou jen komunisté, kteří mluví o přepisování dějin a neúctě k obětem druhé světové války. Ukázala to anketa serveru Lidovky.cz mezi všemi poslanci ve sněmovně.

Server Lidovky.cz oslovil všechny poslance ve sněmovně s otázkou, jak hodnotí gesto Pavla Bělobrádka, který o víkendu uctil památku obětí odsunu Němců z Československa. Německá média označila jeho gesto za milník ve vzájemných vztazích. 

Do uzávěrky články odpovědělo 28 poslanců.

Miroslav Opálka (KSČM)
Neznám přátelské a finanční vazby KDU-ČSL na sudetoněmecké svazy, ale musím konstatovat, že pan předseda není první, ale asi ani poslední lidovec, který takto jednostranně a vstřícně koná. Není první ani mezi členy Vlády ČR. Někteří své zahraniční aktivity v minulosti obdobně obohacovali. Takovéto nevyvážené a nekoordinované soukromé postoje dávají naší zahraniční politice nový kurz. Lidé, bděte! 

Markéta Adamová (TOP 09)
Sobotní počin vicepremiéra Pavla Bělobrádka považuji za správný. Uctění památky nevinných obětí, za které jsme jistě zodpovědní, vnímám jako morální gesto. A kritika ze strany KSČM mě pouze utvrzuje v tom, že udělal dobře. Podobná gesta, která by zlepšila vzájemné vtahy mezi Němci a Čechy, by se měla opakovat častěji. 

Petr Kořenek (ČSSD)
Smrt je věc, která zasáhne každého. Poklonit se zesnulým, či padlým je přirozené. Věřím, že pan místopředseda vlády ví, proč tak učinil a nevidím na tom nic nepatřičného. Historii musí zhodnotit historici a hodnocení musí být pravdivé a bez příkras. Vztahy mezi Němci a Čechy jsou korektní a tento akt nepovažuji za nějaký milník. Beru jej jako uctění památky zesnulých. Pokud se jedná o uctění památky zesnulých je to věcí události, která se k tomu váže. Nesouhlasím s gesty, ale zastávám slušnost a pietu.

Josef Nekl (KSČM)
Uctění památky odsunutých Němců panem Bělobrádkem dokonce v sídle Sudetoněmeckého landsmanšaftu posuzuji jako další bezprecedentní krok k přepisování dějin a poválečného uspořádání ve střední Evropě. Je to výsměch všem Čechům, kteří byli Němci v českém pohraničí vyhnáni ze svých domovů. Na druhé straně krok pana předsedy KDU-ČSL chápu jako vyjádření jeho sympatií k těm, co na našem území vítali Adolfa Hitler a podíleli se na útlaku českého národa. Je to jeho pohrdání rozhodnutím vítězných mocností o odsunu Němců kolaborujících s mocí Třetí říše s cílem zabránit opakování podobného násilí na českém obyvatelstvu. Čin pana Bělobrádka je posunutí hranice servilnosti vůči Henlainovým pohrobkům nejen jeho osobně, ale všech, kteří tento čin vítají, schvalují nebo k němu mlčí.

Ladislav Okleštěk (ANO)
Není to rozhodně nic, co bych odsuzoval. Je dobře, že se umíme postavit a odsoudit bezpráví, kterého se někteří naši lidé dopouštěli. Je třeba ale vycházet z dějinného kontextu. Odsun Němců byl následek mnohonásobně většího a bezprecedentního bezpráví, kterého se dopouštělo nacistické Německo nejen u nás, ale i v Evropě a ve světě. Odsun Němců je v tomto pohledu logický, i když šlo víceméně o princip kolektivní viny, o němž nerozhodla spontánně česká vláda ale spojenci. Každé bezpráví se má odsuzovat a princip kolektivní viny odmítnout.

Herbert Pavera (TOP 09)
Akt pana Bělobrádka schvaluji, protože uctít nevinné oběti je správné a nevidím v tom nic špatného. Bohužel, v dnešní xenofobní době podporované mnohdy i médii, se bude řadě občanům jevit tento krok jako špatný. Osobně si myslím, že vztahy mezi oběma národy jsou v současné době natolik dobré, že nemůžeme mluvit o nějakém milníku. Na další zlepšování vzájemných vztahů to však bude mít určitě pozitivní vliv. 

Jiří Zlatuška (ANO)
Je to akt slušnosti a lidství, který by měl být podobně jako nedávná pietní vzpomínka brněnského primátora Vokřála stejnou samozřejmostí jako třeba slova prezidenta Gaucka při jeho návštěvě u nás. Je smutné, že tato gesta i po tak dlouhé době vzbuzují nenávistné reakce zejména z kruhů, které jsou spojeny s poškozením naší země z doby dnešku bližší než události spojené s nacionalistickými vášněmi poloviny minulého století.

Vlastimil Vozka (ANO)
Již dlouhou dobu zaznívá z obou stran hranic vzájemné usmíření a ochota se dívat ve vzájemných vztazích do budoucnosti. Nemyslím,že se jedná o nějaký významný milník ve vzájemných vztazích. Mám na toto téma výborné osobní zkušenosti s kontaktem s krajanským spolkem odsunutých občanů z Mostu.

Reakce Hradu

Jiří Ovčáček, mluvčí prezidenta republiky

Cestu pana vicepremiéra nebudu komentovat. Potvrzuji ale stanovisko pana prezidenta, který stejně jako dr. Edvard Beneš ve známém mělnickém projevu, odsuzuje excesy, ke kterým došlo při odsunu.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček

Ivan Gabal (KDU-ČSL)
Jde o výrazný krok. Bělobrádek uznal, že došlo po ukončení války a kapitulaci Německa k násilnostem, vraždám a majetkovému rabování na civilním německém obyvatelstvu motivovaném pomstychtivostí, odvetou za zločiny Německa proti českému obyvatelstvu a proti odboji. V rámci divokého odsunu se na civilistech vybíjeli jak členové revolučních gard a vyslovení kriminálníci, kteří šli po majetku, tak pozdější ozbrojené a bezpečnostní složky s mimořádnou krutostí a barbarstvím. Odsun je československá exilová myšlenka, uchopená Stalinem a později mezinárodní dohodou spojenců. Realizoval se krutým a necivilizovaným vyháněním na principu kolektivní viny.

Uznání nezákonného násilí je posunem dopředu, zejména u nás doma. V návaznosti na Česko-Německou deklaraci, která formulovala primární role násilí Německa proti nám, pro „odsun“ použila výrazu „vyhnání“, v návaznosti na bádání historiků a prokázané krutosti, pochody smrti a kolektivní vraždy. Nedávno se k podobnému bezprecedentnímu kroku rozhodla i radnice Brna.

Potřebujeme se (po)dívat své minulosti do tváře takové jaká byla, pak budeme vidět kdo opravdu jsme dnes a v Evropě. Fascinují mne komunisté. Oni i dnes obhajují násilí a bezpráví na poražených Němcích, na civilistech a po kapitulaci Německa. KSČM si ovšem neuvědomuje, že kdybychom se podle stejného principu zachovali my v roce 1989, po porážce komunismu, a uplatnili kolektivní vinu, místo právně podloženého obvinění jednotlivců, právě vůči nim, asi by dnes v parlamentu KSČM a oni osobně neseděli a netěšili se demokratickým privilegiím a právním poměrům. Prohlášení KSČM proti Bělobrádkovu kroku je drzost.

Zuzana Bebarová Rujbrová (KSČM)
Pan Bělobrádek není jen předseda KDU-ČSL, je i ministrem české vlády. V zahraničí není vnímán jako soukromá osoba. Pokládám za ostudné, jedná-li takto i mým jménem. 

Karel Šidlo (KSČM)
Zásadně nesouhlasím s tím, aby místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek oficiálně uctil památku obětí poválečného odsunu Němců z Československa bez respektování a připomenutí historických souvislostí, kterém mu předcházely. Při trvající snaze o uplatňování nároků sudetoněmeckého svazu pod vedením pana Posselta nelze o žádném milníku hovořit. K opakování podobných gest nevidím žádný důvod. Naopak tento akt považuji za neúctu vůči všem obětem druhé světové války.

Rok 2011. Bavorský premiér Horst Seehofer (vlevo) a europoslanec a bývalý předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt navštívili památník připomínající vyhlazení Lidic v roce 1942

Rok 2011. Bavorský premiér Horst Seehofer (vlevo) a europoslanec a bývalý předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt navštívili památník připomínající vyhlazení Lidic v roce 1942

Jan Bartošek (KDU-ČSL)
Osobně Pavlu Bělobrádkovi velmi rozumím a souhlasím s potřebou vyjádřit lítost nad násilně a zbytečně zmařenými životy odsunovaných Němců. Rozhodně jeho postoj nevnímám tak, aby Češi a Moravané zapomínali a zapomněli na příčiny a důsledky všech událostí, spojených s vypuknutím druhé světové války i s tím, co vše se na území Protektorátu odehrávalo. 

Vztahy se Spolkovou republikou Německo nejen že považuji, ale ony jsou dlouhodobě vysoce nadstandardní. Říkám to i v kontextu jasné a zřetelné omluvy a gesta smíření spolkového prezidenta Gaucka učiněného před několika málo lety vůči České republice. Podaných rukou k opravdově míněnému smíření a odpuštění není nikdy dost! 

Petr Gazdík (STAN)
1/ Popravdě nechápu hysterii, která se kolem tohoto aktu strhla. Každé gesto úcty směrem k těm, kteří trpěli, je dobré. Bezmála 70 let poté bychom měli přiznat, že odsuny Němců měly své oběti a památku těchto obětí také uctít. Nemyslím, že by to jakkoliv umenšovalo oběti, které napáchal nacismus. A mluvit bychom měli o všech obětech, pochopitelně i o těch, které přineslo vyhánění Čechů z pohraničí před 2. světovou válku.

2/ Zda to je milník ve vzájemných vztazích, si netroufám říct. Osobně si myslím, že současné česko-německé vztahy jednoduše nemůžeme stavět na výčtu starých křivd. I proto s gestem pana Bělobrádka souhlasím a naopak mě mrzí, že se k tomu současná česká vláda není s to postavit čelem.

3/ Nejde o gesta, ale o to, jak se k sobě budeme vzájemně chovat a spolupracovat spolu. Takováto gesta podporuji, jen nemyslím, že by jich mělo být za každou cenu co nejvíce.

Klikněte pro zvětšení. Benešovy dekrety (grafika)

Klikněte pro zvětšení. Benešovy dekrety (grafika)

Petr Adam (Úsvit)
Pohlížím na to jako na akt jednoho konkrétního politika, který tak učinil svoje vlastní rozhodnutí, které není oficiálním postojem Česka. Pan Bělobrádek musí přijmout veškeré důsledky sám, pokud ovšem nějaké důsledky budou nebo býti mohou. Takových „milníků“ jsme za poslední léta zažili už mnoho. Gesta jsou právě jen a jen gesta. Neměla by jim být připisována větší historická váha, než skutečným událostem. Nikdy ale nepřijmu premisu, že by utrpení německého obyvatelstva bylo větší, než našich občanů. Násilí plodí jen a jen násilí a další nespravedlnost. Kdo byl tím, který prvotní násilí odstartoval? Češi to tehdy rozhodně nebyli.

Návštěva Sudetoněmeckého kulturního centra, kde mimo jiné probíhá výstava o mistru Janu Husovi a zajímavá výstava věcí, přinesených při odsunu sudetskými Němci z Čech do Německa.

Posted by Pavel Bělobrádek on 20. červenec 2015

Robin Böhnisch (ČSSD)
Od pana vicepremiéra Bělobrádka to byl sympatický a vzhledem k negativistickým náladám v části české společnosti i statečný akt. Pavel Bělobrádek tím u mne velmi stoupl. Za milník bych spíše označil vznik Česko - německé deklarace v roce 1997, v každém případě i Bělobrádkův počin přispívá v pozitivním slova smyslu k normalizaci vzájemných vztahů. Konec konců vzájemné soužití českého a německého živlu ve středoevropském prostoru bylo až na tragická léta před a během okupace oboustranně přínosné a na tyto pozitivní momenty společné historie bychom měli navazovat úzkou spoluprací na úrovni EU i v bilaterálních vztazích. Nejde o to dělat gesta, jde o to být schopni otevřeně a bez předsudků diskutovat o naši moderní historii. Zatímco v Německu očistná národní debata dávno proběhla, u nás s tím máme pořád problém.

Alfréd s dcerou Susanne. Po záboru Sudet manželé Stiassní s dcerkou odjeli do zahraničí, usadili se v Kalifornii. Po válce už se nikdy do Brna nevrátili.
Adolf Hitler při prohlídce československého opevnění, které padlo do rukou Němců.

Jiří Petrů (ČSSD)
Touto otázkou jsme se v našem městě Valticích zabývali hned po roce 1989. Na začátku devadesátých let jsme zahájili intenzivní spolupráci s rakouskou stranou. Jako symbol usmíření je před místním hřbitovem již přes dvacet let umístěna pamětní deska, na které je uvedeno dvojjazyčně „Obětem válek, bezpráví a násilí věnují občané Města Valtice“ a na hřbitově deska „Na paměť dřívějších německých obyvatel města Valtice a Úval, kteří v letech 1945 až 1946 museli odejít a nyní jinde odpočívají„. Umístění těchto desek bylo přijato velkou většinou občanů okolních rakouských obcí i místních obyvatel s pokorou a vědomím nutnosti takového kroku k odstranění stínu z minulosti. 

Obě strany se kloní spíše k filozofii, že minulost se nedá změnit, ale o současnosti a budoucnosti můžeme rozhodnout. Dnešní vztahy s rakouskými sousedy jsou velmi silné a přátelské. Pokud se tedy týká kroku vicepremiéra Bělobrádka, vnímám ho jako pozitivní, byť s vědomím, že na obou stranách stála v minulosti nemálo obětí. 

Jaroslav Holík (Úsvit)
V daném případě je odpověď složitá. Pokud byli vyhnání Němci, kteří v Československu dlouhodobě žili a ničím se proti Čechům neprovinili, pak byl odsun nespravedlivý a tito lidé si zaslouží více než omluvu. Pokud se jednalo o lidí, kteří se k nám nastěhovali po Mnichovu 38, či se hlásili k Třetí říši, pak byl odsun spravedlivý a omluva by znamenala plivnutí do tváře všem zabitým a umučeným. 

Matěj Fichtner (ANO)
Je dobré, že to udělal. Neuctil přece památku nacistů, ale obětí poválečných represí ze strany Československa. Události před, během a po 2. světové válce byly plné nespravedlností a násilí na civilistech. Češi byli převážně oběťmi, nicméně i my máme v tom příběhu sovu negativní roli v podobě násilí při odsunu. Milník to ale v žádném případě není. Němci jsou naši sousedé, partneři a přátelé. nevím, proč bychom měli vymyslet v našich vztazích nějaké umělé milníky. Do jisté míry bychom ještě mohli za milník označit Českoněmeckou deklaraci, ale i to je už historie. Teď máme před sebou společné problémy, kterým čelíme, takže historii ať řeší historici a politici ať řeší raději budoucnost.

Igor Jakubčík (ČSSD)
Na svých webových stránkách Pavel Bělobrádek uvádí, že uctil památku hlavně jako předseda KDU-ČSL a křesťan. Proto to bylo jen a pouze jeho rozhodnutí. Bydlím kousek od Bavorské hranice, zajímám se o historii, vím, co byly Sudety, vím, co se dělo v letech 1938 až 1939 a proto já osobně bych nic takového neudělal.

Nejsem přesvědčen, že by se jednalo o nějaký milník. Pouze opět o jednu z akcí, které sice pomohou zlepšovat vztahy, ale vždy se k tomu musí i říci, že by nebylo odsunu a excesů, kdyby nebylo Mnichova 1938, kdyby nebylo Lidic, Ležáků, kdyby nebylo 360 000 obětí na straně českých lidí, kdyby nebylo 6 let teroru a poroby ze strany Němců.

Omluvy už zazněly z obou stran, a proto si myslím, že bychom se už k tomu neměli vracet. Záležitost odsunu bychom měli považovat za uzavřenou, odsun nebyl nějakou libovůlí České republiky, ale dohodou mocností na Jaltské konferenci.

Jiří Valenta (KSČM)
Vidím to jako další pokus o přepisování novodobé historie, neboť v takovémto přístupu je účelově potlačován podíl viny sudetských Němců za krvavá jatka v Evropě, která jejich III. Říše rozpoutala a současně je zveličována vina Čechů. V konečném důsledku by to mělo nejspíše vyznít pro veřejnost, a zejména mladou generaci tak, že vina leží současně nejen na straně válečného agresora ale i toho, kdo se oprávněně bránil před genocidou. Každému musí být zřejmé, že vysílení a násilnosti při něm by mnohé sudetské Němce nikdy nepotkaly, kdyby jejich pravá vlast, jak Německo často halasně označovali a kam se před válkou také chtěli územně vrátit, nepovraždila statisíce československých občanů. Excesy, které odsun v některých případech doprovázely, však tímto nikterak neschvaluji. 

Redukovat kvalitu česko - německých vztahů na postoj české veřejnosti k sudetské otázce a poválečnému odsunu z rozhodnutí vítězných mocností nelze. Domnívám se, že vztahy mezi Čechy a Němci jsou na dobré úrovni, o čemž mám poměrně přesné informace, neboť moje matka žila dlouhá léta právě v Augsburgu, který je považován za jedno z hlavních center vysídlenců. Velice mě však irituje fakt, že zatímco je vina Němců, a to i sudetských, na válečné genocidě běžně odbývána jednou větou, odsun se stal jakýmsi hlavním problémem II. světové války. A takto amorálně uvažují a chovají se bohužel i množí čeští představitelé, naposledy kamarád pana Posselta Pavel Bělobrádek.

Gesta mezinárodního smíření by se měla přirozeně dělat. Otázkou je, zda by tyto projevy, a v takovém rozsahu, měl dělat právě stát, který byl jednou z válečných obětí Německa, a který se z této etapy vývoje vzpamatovává prakticky dodnes. „Sypání soli“ do stále ještě otevřených ran nepovažuji za moudré ani prozíravé. Ostatně aktů usmíření, iniciovaných Čechy, již proběhlo od roku 1991 mnoho, ale opakuji, jejich tíha by měla ležet zejména na někom jiném, na pravém viníkovi války.

Rok 2010. Mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt a bavorský ministr školství Ludwig Spaenle na návštěvě Lidic

Rok 2010. Mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt a bavorský ministr školství Ludwig Spaenle na návštěvě Lidic

Petr Kudela (KDU-ČSL)
Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek jel do Německa primárně na pracovní cestu a uctění památky obětí násilí při odsunu Němců bylo jednou ze součástí této cesty. Odsun Němců z Česka je podle mého názoru současnýma očima těžko hodnotitelný. Vím, že při něm došlo k řadě nepravostí. Je dobré se k nim postavit čelem, uznat je a uctít památku obětí. Tím nikdo nezpochybňuje podíl Německa na utrpení a obětech druhé světové války.

Zdeněk Soukup (ANO)
Tento akt jako projev křesťanské dobré vůle a mně nevadí.  Myslím, že se nejedná o nějaký milník. Podobné akty, respektive podobná vyjádření, zazněly v posledních dvaceti letech několikrát. Na celostátní i na regionálních úrovních. Jsem z pohraničí, kde se rozvinuly mezi vysídlenci a současnými obyvateli čilé přátelské vztahy. Je to právě o oněch přátelských vztazích a o konkrétní věcné spolupráci. Omluv už bylo na obou stranách dost.

Marek Ženíšek (TOP 09)
Je to krok správným směrem a má určitě naši podporu. Nevidím nic špatného na tom, když někdo, třebaže se jedná o vicepremiéra, uctí nevinné oběti. Jako křestaň tomu rozumím, obzvláště, jsou-li oběti naší vinou. A vůbec to nesouvisí s tím, že nacistické Německo má být a vždycky bude považováno za nejhorší kapitolu dějin 20. století. Bělobrádek se nemá ani v nejmenším za něco omlouvat. Uctít oběti je lidské. Kritika komunistů mě přijde obzvlášť komická.

Články o Sudetech

Antonín Seďa (ČSSD)
Pan Bělobrádek uctil památku obětí poválečného odsunu jako soukromá osoba. Jsem přesvědčen, že tento akt pouze zlepšuje již dnes dobré vztahy s Německem. Nemyslím si, že by to byl nějaký milník ve vztazích mezi Němci a Čechy, protože ty jsou již delší dobu velmi dobré. Spíše se jedná o snahu vyrovnat se s minulostí. Nicméně nelze zapomínat, že tento poválečný odsun byl přirozenou reakcí na utrpení Čechů, Moravanů a Slezanů v době před a v průběhu okupace tehdejšího Československa nacistickým Německem.

Martin Kolovratník (ANO)
Víkendovému vyjádření vicepremiéra Bělobrádka rozumím a souhlasím s ním. Podobná gesta mají smysl a přispívají vzájemné pozitivní budoucnosti a pochopitelně by měla být vždy oboustranná.

Gabriela Pecková (TOP 09)
Jsem opravdu ráda, že se pan vicepremier takto zachoval, jen bych chtěla od termínu „gesto“ odlišit termín „prázdné gesto“. Z takových jsem jen zklamaná. Pokud jde ale o akt smíření a gesto, které oba národy naplní vzájemným odpuštěním, přátelstvím a sdílením společných křesťanských hodnot, tak tomu tleskám!

Karel Schwarzenberg (TOP 09) 
Považuji to za samozřejmost, že při návštěvě našich bývalých krajanů se pokloním před křížem, který je památkou odsunu, když jsou to oběti naší vinou. Je to vzorné občanské a křesťanské chování. Zajisté je to pokrok mezi námi a našimi sousedy a námi a našimi bývalými krajany a jsem přesvědčen, že máme usilovat o to, aby oba vztahy byly co nejlepší. Nejsem přítel pouhých gest, ale velice bych uvítal, kdyby z naší strany došlo k zamyšlení, zpytování svědomí a změně postoje vůči naším bývalým spoluobčanům.

Martin Lank (Úsvit)
Pan vicepremiér se vyjádřil ve smyslu, že tak učinil coby předseda KDU-ČSL a křesťan - a já v tom osobně nevidím problém, pokud se tedy bavíme o uctění nevinných obětí. Samozřejmě je ale třeba vnímat celý kontext tehdejší doby. Rozhodně mi to ovšem přijde přijatelnější, než když někteří lidé dodnes podobným způsobem uctívají ty, kdo mají nevinné oběti na svědomí.

Osobně bych podobná gesta docela rád viděl dál, a to na obou stranách - vnímám to jako určitý akt vyrovnání se s minulostí, na kterou asi nikdo není příliš hrdý, a jasnou deklaraci, že se od ní distancujeme. Je fakt, že nacisté mají na svědomí neuvěřitelná zvěrstva na českém obyvatelstvu. Faktem je ale i to, že se Češi v řadě případů k Němcům po skončení války chovali podobně - a i tam umírali bez soudu často i nevinní lidé. Válečné hrůzy evidentně dokážou v lidech probudit to nejhorší, co v nich je - a jen těžko to může soudit někdo, kdo to nezažil.

jzlJakub Zelenka
  • 68Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na Lidovky.cz