15. března 2009 13:12 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Bělorusko u EU o nic nežadoní

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 29Diskuse
Běloruský ministr zahraničí Sjarhej Martynav.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Běloruský ministr zahraničí Sjarhej Martynav. | foto: Archiv LN
Účast Běloruska je největší otázkou pražského summitu Východního partnerství EU, jednoho z vrcholů českého předsednictví. Běloruský ministr zahraničí Sjarhej Martynav pro LN uvádí, že očekává „ukončení diskriminace“ . Do izolace se Minsk dostal kvůli praktikám prezidenta Alexandra Lukašenka, označováného za posledního diktátora Evropy.

LN Pane ministře, je dnes v Bělorusku rozhodnuto, zda přijmete pozvání na pražský summit k Východnímu partnerství a zapojíte se do realizace tohoto programu?
Oficiální pozvání na setkání v Praze jsme zatím neobdrželi. Ale odpověď na Vaši otázku bych chtěl začít tím, že Bělorusko je nedílnou součástí Evropy a to nejen zeměpisně. Evropa – to je náš společný domov a my si uvědomujeme svou odpovědnost za to, aby v tomto domově vládla prosperita a mír. Právě proto jsme vždy byli a zůstáváme spolehlivými partnery EU v takových důležitých otázkách, jako je transit energií, boj proti nelegální migraci, zajištění bezpečnosti a regionální vojensko-politické stability. I dříve jsme zodpovědně plnili své závazky vůči Evropě v těchto otázkách, aniž bychom čekali pozvání na jakékoliv summity, a jsme připraveni takto činit i nadále. To je naše strategická volba.

Existence pevných vztahů s EU je pro nás prvotně výhodná ekonomicky. Bělorusko je zemí, jejíž ekonomika se orientuje na export. Jelikož zhruba 60 procent našeho HDP jde na export, jsme v tomto ukazateli jednou z desítky nejotevřenějších ekonomik v Evropě. Proto má Bělorusko objektivní zájem na tom, aby mělo spolehlivé obchodně-ekonomické vztahy s takovým hráčem, jakým je Evropská unie – silné, technologicky rozvinuté mezistátní sdružení a velmi solventní/koupěschopný trh.

Přitom nehledáme pro sebe pouze jednostranné výhody. Bělorusko také může Evropské unii mnohé nabídnout, jak v oblasti výrobních kooperací, tak v oblasti možností investování do naší ekonomiky. Máme pro to celou řadu strategických předností – i výhodnou geografickou polohu, i rozvinutou infrastrukturu, i přední vědecko-technologický potenciál, i kvalifikované pracovní síly, i absenci otřesů, konfliktů z náboženských, národnostních či jakýchkoliv jiných důvodů.

I z tohoto hlediska by bylo pozvání Běloruska na summit, pokud přijde, nejen přirozeným a logickým krokem ze strany našich evropských partnerů, ale i krokem odpovídajícím jejich vlastním zájmům.

Co se týče samotné iniciativy Východní partnerství: Na setkání s „Trojkou“ EU, které se konalo na konci ledna, Bělorusko potvrdilo, že v zásadě má pozitivní vztah k myšlence Východního partnerství. Vidíme v ní konstruktivní jádro a konstruktivní prvek. Naší principiální pozicí je to, že toto partnerství musí vycházet z mechanismu rovnoprávného pro všechny jeho účastníky. Taková je naše zásadní pozice, kterou zatím sdílí i Evropská unie. Proto, pokud toto partnerství bude definitivně schváleno v takové formě, jaká byla projednávána na setkání s „Trojkou“ EU, je možno předpokládat, že Bělorusko se do něj konstruktivně zapojí.

LN Co očekává Bělorusko od realizace programu Východního partnerství? Je hlavním cílem účasti v daném programu členství v Evropské unii?
Chtěl bych, aby čtenáři Vašeho deníku pochopili hlavní věc. My jsme vždy důsledně a upřímně zdůrazňovali, že Bělorusko u Evropské unie o nic nežadoní. Nestavíme si za cíl členství v EU v blízké budoucnosti, a proto nežádáme EU ani o žádnou rozsáhlou ekonomickou pomoc, ani o jakékoliv jiné preference a výhody. Jsme zvyklí všeho dosahovat sami. Co je pro nás principielně důležité je ukončení diskriminace a dvojích standardů.

Přitom ještě jednou zdůrazňuji, že Bělorusko je schopno navrhnout našim evropským partnerům spolupráci v těch oblastech, které jsou především výhodné pro obě strany. A to i v rámci iniciativy Východní partnerství, která má za cíl zapojení východních sousedů Evropské unie do mnohem hlubší součinnosti s EU. Zde není nic umělého nebo vykonstruovaného.

Jde o spolupráci v oblasti působení proti nelegální migraci, obchodování narkotiky, organizovanému zločinu, jde o součinnost v oblasti energetiky a celní spolupráci, o zjednodušení pohybu zboží, o spolupráci v realizaci složitých projektů v oblasti infrastruktury, takových jako je výroba a transit energií, komunikační cesty – počínaje železničními a konče silničními a leteckými. Konkrétně, na posledním setkání prezidentů Běloruska a Ukrajiny byl projednáván projekt vytvoření silniční magistrály na trase Kaliningrad – Klajpeda – Vilnius – Minsk – Kijev – jeden  z přístavů Černého moře.

Je potřeba zdůraznit, že ohledně většiny uvedených směrů již Evropská unie a Bělorusko dávno zahájily předmětné a konkrétní konzultace na úrovni expertů. Během posledního setkání s „Trojkou“ EU bylo dosaženo dohody o zahájení expertních jednání a konzultací k novým tématům, včetně zemědělství a normalizace. Jelikož je Bělorusko státem, jehož ekonomika je závislá na exportu, byl by pro nás strategicky správným směrem postupný přechod našich norem na normy blízké nebo shodné s evropskými, aby běloruská produkce mohla volně přicházet na evropský trh a být tam konkurenceschopnou. O tom je také možno jednat.

Domluvili jsme se také o zahájení konzultací k finančním a ekonomickým otázkám. To je spojeno s tím, že v určité etapě rozvoje Východního partnerství se stanou aktuálními a reálnými ty finančně-úvěrové instituty, které jsou pro Bělorusko zatím nedostupné. To by znamenalo větší zapojení zdrojů Evropské banky pro obnovu a rozvoj a také Evropské investiční banky.  

LN Bělorusko již dlouhou dobu vyvíjí úsilí o vytvoření společného státu s Ruskou Federací. Co je hlavní příčinou toho, že tento projekt nebyl realizován, jak bylo plánováno na začátku druhého tisíciletí? 
Mám dojem, že si pletete pojmy. O žádném vytvoření jednotného nebo „společného státu“, jak jste se vyjádřil, se nikdy nehovořilo. Bělorusko vždy bylo a zůstane nezávislým a suverénním státem. Tato otázka nemůže být předmětem žádných diskusí, a tím spíše ne obchodování.

Také nemohu souhlasit s Vaší definicí „nerealizovaného projektu“ Svazu Běloruska a Ruska. Naopak, to je již úspěšný projekt, jelikož se nám podařilo reálně postoupit v řešení jednoho z hlavních úkolů, který byl od samého počátku stanoven jako jeden z cílů Svazu – zajištění stejných práv a možností pro Bělorusy a Rusy (obyvatele Ruska). Během posledního zasedání Nejvyšší státní rady Svazu Běloruska a Ruska došlo k výměně ratifikačních listin k poslední sérii dohod, které reálně zajišťují rovnoprávnost v oblasti zdanění, sociálního zabezpečení, zdravotnictví, svobody pohybu a volby místa pobytu, přístupu ke vzdělávání. Je to velký a reálný úspěch spolupráce Běloruska a Rusky, který ve svém každodenním životě naši lidé pociťují.

Dalším fundamentálním základem vzájemné součinnosti našich států je úsilí o vytvoření rovných podmínek pro hospodářské subjekty obou zemí. Významného pokroku bylo dosaženo i v tomto směru. V roce 2008 dosáhl vzájemný obrat zboží mezi Běloruskem a Ruskem více než 34 mld. USD a vzrostl o více než 30%. Proto nikdo nemůže říci, že naše spojenectví se nekonalo. V každodenním životě přináší výsledky i pro naše země i pro náš lid.

Spojujeme naše úsilí při překonávání negativních tendencí v ekonomice obou zemí, které přináší světová krize. Vlády Běloruska a Ruska podepsaly Plán společných akcí zaměřených na minimalizaci důsledků finanční krize, zlepšování parametrů platební bilance, zdokonalování podmínek podnikatelské činnosti a vzájemného obchodu.

V podmínkách finanční krize jak Bělorusko tak Rusko společně řeší problém nedoplatků, jak ve vzájemném platebním styku, tak i v platebním styku se třetími zeměmi, prostřednictvím realizace úmluv o zvýšení objemů plateb ve vzájemném obchodě v ruských rublech. Důležitým faktorem naší vzájemné součinnosti bude konečné vytvoření celní unie, která se těší velkému zájmu i ze strany našich dalších partnerů v rámci Euroasijského hospodářského společenství.

Jistě, máme před sebou ještě hodně práce, avšak v dané etapě je nejdůležitější naše společné chápání nutnosti spojenectví. V rámci takovéhoto vzorce spolupráce je snazší zajistit udržitelný a kontinuální rozvoj našich zemí.  

LN Bělorusko velmi intensivně spolupracuje s Ruskem v otázkách obrany. Nedávno byla uzavřena smlouva o společném systému protivzdušné obrany. Co bylo příčinou takovéhoto kroku?
Bělorusko není přívržencem konfrontačního přístupu. Vždy jsme vycházeli a vycházíme z toho, že bezpečnost je nedělitelná. Vytvoření jednotného/společného regionálního systému protivzdušné obrany je logickým pokračováním již dávno existující spolupráce našich států ve vojenské oblasti. A to, prosím, povšimněte si, není v rozporu s Chartou OSN, která umožňuje státům, aby samy volily způsob zajištění své bezpečnosti.  

Postupy vzájemné součinnosti mezi systémy protivzdušné obrany Běloruska a Ruska existují již několik let. A aktivně fungují. Dochází k výměně informací, jsou realizovány společné služby atd. A to rozhodnutí, které bylo přijato 4. února v Moskvě, ohledně podepsání dohody nepřináší do situace, která zde existuje již léta, nic nového ani z vojenského, ani z politického hlediska. Jinými slovy, podepsaná dohoda – to je prostě jen právní konstatování té spolupráce, která ve vojenské sféře funguje mezi Běloruskem a Ruskem již dlouhou dobu. Po vstoupení této dohody v platnost, a ona ještě podléhá ratifikaci, nedojde ve vojenské oblasti v porovnání se včerejškem k ničemu novému. Ještě jednou zdůrazňuji, vše bude absolutně stejné.

A poslední. Chtěl bych obrátit Vaši pozornost na to, že se jedná o protivzdušnou obranu, tj. dle definice to nejsou útočné ale obranné prvky. Je-li možno se takto vyjádřit, ve vojenské sféře je to to nejmírumilovnější, co může být. Je to obrana v rámci těch vojenských uskupení, které na tomto území již existují. V daném případě mezi Běloruskem a Ruskem. Mnohem aktivnější spojenectví existují i na druhé straně západní hranice Běloruska s EU. 

LN Moskva se snaží na postsovětském prostoru organizovat vojenský obranný pakt, který na západě někdy nazývají „ruské NATO“. Co je cílem takovéhoto paktu a nebojí se Bělorusko, že prostřednictvím tohoto sdružení bude zataženo do války s islamisty ve Střední Asii?
Abychom předešli různým výkladům, chtěl bych zvláště zdůraznit následující: My nevidíme Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) jako protiváhu NATO. Není to anti-NATO. OSKB nebyla vytvořena po linii protiakce v geopolitickém měřítku. Je to reakce, ale ne reakce na rozšiřování NATO. Je to reakce na nové výzvy.

Pokud se pozorně podíváte na usnesení OSKB, která byla přijata na posledním summitu v Moskvě, uvidíte, že se jedná o nutnosti vytvoření kolektivního potenciálu pro reakci, včetně reakce na takové výzvy, jako jsou mimořádné události, teroristické akce, obchodování narkotiky, násilné projevy extremismu. To jsou jevy, se kterými se, bohužel, mezinárodní společenství setkává každý den. Přitom akcent v této otázce prakticky leží v regionu Střední Asie, který je znám afgánskou hrozbou, těžko kontrolovatelnými toky drog atd.

Pro účely boje s uvedenými výzvami bude každé regionální uskupení OSKB přispívat k vytvoření tzv. Kolektivních sil operativního nasazení, o jejichž vytváření bylo rozhodnuto v Moskvě. Ve vztahu k Bělorusku se jedná o našem regionálním seskupení sil s Ruskou Federací, které mimochodem existuje již dávno. A síly tohoto seskupení, které budou vyčleněny Běloruskem pro možné využití – a takovéto možné využití bude pouze na základě rozhodnutí Rady hlav států, na základě konsensu – budou působit pouze v tomto zeměpisném směru naší odpovědnosti.

Předpokládám, že to do značné míry odpovídá i na Vaši otázku ohledně možného „zatažení Běloruska do války“ mimo hranice jeho území. Navíc, zdůrazňuji, že v tomto ohledu máme i velmi konkrétní národní legislativu. S plnou odpovědností mohu říci jedno: Jak naši chlapci nebojovali v „horkých bodech“ tak v nich ani bojovat nebudou. Všechny naše zákony týkající se tohoto tématu budou bezpodmínečně dodržovány a v tomto směru nikdo nemůže mít žádné pochybnosti.  

LN Jak hodnotí Bělorusko první kroky nové americké administrativy prezidenta Baracka Obamy v otázce protiraketové obrany a spolupráce s Ruskem? Je-li z Vašeho hlediska ústup od projektu výstavby amerických základen v ČR a v Polsku podmínkou účasti Moskvy v programu protiraketové obrany a změny dosti záporné pozice Běloruska k americkým plánům na výstavbu systémů protiraketové obrany v Evropě? 
Běloruská republika pozitivně hodnotí přístup nové administrativy USA k „změně“ vztahů s Ruskem. V případě jejich praktické změně to, určitě umožní učinit významné kroky kupředu v celé řadě problémů evropské a mezinárodní bezpečnosti.

K otázce rozmístění prvků systému protiraketové obrany USA v Evropě zůstává pozice našeho státu neměnnou. Domníváme se, že rozmístění amerického systému protiraketové obrany v Polsku a v Čechách nebude napomáhat upevňování atmosféry důvěry mezi NATO a východními sousedy bloku a je negativním faktorem z hlediska regionální bezpečnosti.

Bělorusko podporuje vytvoření systému evropské bezpečnosti, který bude přispívat k aktivizaci činnosti mezinárodních bezpečnostních institutů na globální a regionální úrovni s ohledem na zájmy všech zainteresovaných států na základě principů důvěry a vzájemného porozumění.

Proto, jestli se USA v konečném výsledku vzdají plánů na rozmístění prvků protiraketové obrany, přivítáme to.  

LN Souhlasilo by Bělorusko za určitých podmínek, jako například Ukrajina nebo Gruzie, s poskytnutím pomoci útvarům NATO v Afghánistánu? 
Dříve než budeme posuzovat problematiku spolupráce s aliancí v Afghánistánu, je potřeba vyřešit celý komplex úkolů v oblasti obnovení rovnoprávného dialogu mezi Běloruskem a NATO. V první řadě se to týká spolupráce s aliancí v rámci Euroatlantické rady partnerství (EAPC). Konkrétně omezující opatření ze strany NATO týkající se účasti Běloruska v summitech EAPC jsou námi vnímána jako nepřijatelná.

Běloruská republika vždy prováděla důslednou a zodpovědnou politiku rozvoje vzájemné součinnosti se Severoatlantickou aliancí v rámci EAPC v zájmu upevňování evropské a mezinárodní bezpečnosti, režimů kontroly zbraní hromadného ničení a konvenčních zbraní. Zvláště aktuální je takováto spolupráce v současných podmínkách, kdy se hlavní hrozbou stává ne otevřená vojenská agrese, ale terorismus, obchodování narkotiky, obchodování lidmi, nekontrolovatelné šíření zbraní a další organizované zločinné jevy přeshraničního charakteru.

Bělorusko se nezříká odpovědnosti za podporování a upevňování regionální, evropské i mezinárodní bezpečnosti a udržuje neustálý kontakt s NATO v otázkách boje proti současným bezpečnostním výzvám a hrozbám.  

LN Jaká je pozice Běloruska ohledně plynové krize, ke které došlo na začátku roku? Kdo je podle Vás vinen za tuto krizi – Ukrajina nebo Rusko? 
Nevidím smysl ve zkoumání, kdo má pravdu a kdo je viníkem. Konflikt je ukončen, strany našly vzájemně přijatelné řešení.

Mohu pouze říci, že Bělorusko nejen zabezpečilo stabilní tranzit plynu v době krize ve dříve dohodnutých objemech, ale dokázalo zajistit i přepravu maximálních možných dodatečných objemů plynu. To podstatně pomohlo části našich evropských sousedů. Podotýkám, že maximální zvýšení tlaku v plynovodu bylo možné nejen díky konstruktivní politické vůli Běloruska, ale také proto, že jsme svého času investovali značné prostředky do opravy a modernizace plynovodů, které procházejí přes naše území. A vy víte, že Evropa si toho povšimla a je nám za to vděčna.  

LN Jaký je Váš vztah k projektům plynovodů „Severní proud“, „Jižní proud“, a „Nabucco“, které východní Evropa odmítá jako tranzitní koridor pro dodávky plynu z Ruska a Střední Asie do západní Evropy? Nepředstavují hrozbu Vaší energetické bezpečnosti?
Soudě podle formulace Vaší otázky, nejste zcela přesně informován. Uvedené projekty jsou zcela rozdílné svou podstatou a odrážejí zájmy různých geopolitických hráčů.

Co se týče „Severního proudu“, je jasné, že jak tento projekt, tak i projekt výstavby tzv. „Jižního proudu“, to je suverénní volba Ruska. Pochopitelně, tyto projekty, stejně jako projekt „Nabucco“ se dotýkají i zájmů Běloruska. Ale my chápeme, že Rusko a naši středoasijští partneři mají právo na takováto řešení, neboť se jedná o jejich přírodní zdroje.

Také chápeme úsilí Ruska a středoasijských států diversifikovat trasy dodávek energetických nosičů. Stejný úkol stojí i před Běloruskem a dalšími státy.

Ale musíte se mnou souhlasit, že nedávná plynová krize jasně demonstrovala, že neodkladná nutnost vytvoření infrastruktury pro možnost urychleného navýšení dodávek energetických nosičů evropským spotřebitelům existuje již dnes a nyní. Z tohoto hlediska by nepochybné výhody jak Rusku, tak i našim partnerům v Evropě přinesla okamžité zahájení výstavby druhé větve plynovodu „Jamal-Evropa“. Objektivní ekonomické propočty ukazují, že realizace tohoto projektu by již za 1,5 – 2 roky umožnila zajistit dodatečný transit do Evropy v objemu 23,5 mld. m3. A to lze udělat při minimálních nákladech, protože již při výstavbě první „větve“ daného plynovodu byla prozíravě a uvážlivě vytvořena nezbytná infrastruktura pro obsluhu i další „větve“. 

LN Jednou z cest řešení energetické bezpečnosti je jaderná energetika. Jaký má vztah k rozvoji jaderné energetiky Bělorusko, na které se nespravedlivě zapomíná jako na zemi, která nejvíce utrpěla černobylskou katastrofou?
Je těžké souhlasit s takovýmto nastolením otázky o zdánlivé „zapomenutosti“ Běloruska. Je všeobecně známo, že během celých 23 let Bělorusko bylo a i nadále zůstává vlajkovou lodí projednávání černobylské problematiky. Bělorusko sehrává aktivní úlohu v tom, že Valné shromáždění OSN pravidelně schvaluje příslušné rezoluce, které určují hlavní směry a zásady účasti světového společenství při překonávání tragických následků Černobylu.

Bělorusko přistupuje k otázce smysluplnosti rozvoje jaderné energetiky výlučně z pragmatických pozic.

Výstavba jaderné elektrárny – to je strategický úkol, jehož realizace umožní upevnit ekonomickou, energetickou i politickou nezávislost budoucích generací Bělorusů v podmínkách globálního vyčerpání zásob uhlovodíkových zdrojů.

Bělorusko se rozhodlo ve prospěch jaderné energetiky teprve poté, co se přesvědčilo o tom, že současné jaderné elektrárny řádově převyšují Černobylskou JE z hlediska spolehlivosti. Úspěšná realizace projektu výstavby jaderné elektrárny znamená pro danou zemi zpravidla významný kvalitativní posun ve zvyšování vědecko-technologického potenciálu, bez kterého je konkurenceschopnost státu na světovém trhu nepředstavitelná. 

LN Česká republika výrazně podporovala a podporuje opoziční skupiny v Bělorusku. Je to překážka pro rozvoj vzájemných vztahů mezi Běloruskem a ČR? 
Děkuji za upřímnost. Jste první český novinář, který tak upřímně a nahlas hovoří o reálném stavu věcí. Je jasné, že takováto situace sotva napomáhá upevňování důvěry v bilaterálních vztazích. Ale jsme připraveni „obrátit list“ a přejít ke kontinuálnímu budování celého komplexu bělorusko-české spolupráce. A ta se v posledních letech rozvíjí dosti konstruktivně. Naše země s ohledem na své národní zájmy postupně přecházejí k pragmatickému charakteru bilaterálních vztahů a projevují připravenost k rozvoji dialogu v celé řadě směrů, které pro nás představují společný zájem.

V poslední době zřetelně pozorujeme nárůst kontaktů mezi parlamenty, orgány státní správy i podnikatelskými kruhy Běloruska a ČR. V říjnu 2008 se navštívil Minsk první náměstek ministra zahraničních věcí České republiky. V průběhu této návštěvy česká strana prohlásila, že je připravena k aktivizaci politické, obchodně-hospodářské, vědecko-technické i investiční spolupráci s naší zemí. V lednu tohoto roku navštívila Bělorusko česká parlamentní delegace a početná delegace podnikatelů.

Máme rozvinutou smluvně-právní základnu bilaterální spolupráce, která zahrnuje 17 mezistátních, mezivládních a mezirezortních smluv. Je vytvořen balík základních ekonomických dohod.

Konkrétně v lednu 2009 byla podepsána Dohoda mezi vládou Běloruské republiky a vládou České republiky o hospodářské, průmyslové a vědecko-technické spolupráci. V nejbližší době máme v plánu vytvořit další mechanismus vzájemné součinnosti v hospodářské oblasti – Smíšenou komisi pro hospodářskou, průmyslovou a vědecko-technickou spolupráci, jejímž poslání bude napomáhat rozvoji vzájemných kooperačních vztahů a dalších forem výrobní spolupráce mezi oběma zeměmi. První zasedání této Komise se může konat již v tomto roce.

Kroky ve směru aktivizace podnikatelské spolupráce učiněné v posledních letech předurčily ten pozitivní výsledek, který máme v našem vzájemném obchodě.

Podle výsledků roku 2008 dosáhl obrat zboží mezi Běloruskem a Českou republikou 440 mil. USD a v porovnání s rokem 2007 se zvýšil o téměř 60%. To svědčí o rychle rostoucím zájmu podnikatelských kruhů obou zemí o vzájemnou spolupráci. Z hlediska obratu zaujala Česká republika v loňském roce 13. místo mezi všemi zeměmi – obchodními partnery Běloruska mimo SNS.

Pochopitelně, rezervy v rozvoji vzájemné součinnosti i nadále přetrvávají. Naše země mají významný potenciál pro další rozšiřování bělorusko-české obchodně-ekonomické a úvěrově-investiční spolupráci. Existuje zde oboustranná zainteresovanost v realizaci společných projektů v oblasti energetiky, energetické bezpečnosti, v petrochemickém průmyslu i plynárenství, při výstavbě dopravní infrastruktury, v oblasti ochrany životního prostředí.

Na konkrétním obsahu daných směrů spolupráce v současné době pracujeme.

  • 29Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz