21. května 2008 10:14 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Belvedér jako exponát

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Pohled na Letohrádek z Chotkových sadů, W. Kandler - Schmidt (1836) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pohled na Letohrádek z Chotkových sadů, W. Kandler - Schmidt (1836) | foto: Archiv Pražského hradu
PRAHA Belvedér v zahradě Pražského hradu se na několik týdnů stal výstavní síní i exponátem zároveň. Výstava nazvaná Královský letohrádek – skvost renesanční architektury v Čechách přibližuje veřejnosti průběh dlouhodobé rekonstrukce této významné pražské památky.

Návštěvníci si zde mohou prohlédnout sádrové odlitky reliéfů, plánky, fotografie a další dokumenty mapující rozsáhlé restaurátorské práce, které zde byly zahájeny již v roce 2004. Zároveň se na výstavě, která je otevřena do 29. června, detailněji seznámí s historií vzniku a výstavby letohrádku.

Belvedér – stavba opředená otazníky
Jedním z exponátů je i model střechy letohrádku s originální podobou obráceného kýlu lodi. V prvním patře jsou pak opět k vidění i nástěnné malby z 19. století. Stavba, považovaná za ojedinělý příklad italské renesance vyskytující se na sever od Alp, je dosud opředena řadou otazníků. Jedním z nich je fakt, že zadavatel stavby, Ferdinand I., budoval letohrádek pro svoji ženu Annu Jagellonskou v rozmezí let 1538–1563, tedy dvaadvacet roků, a příliš ho k původnímu záměru – zpříjemnění pobytu v zahradě – nestačil využít.

Ferdinand I. zemřel rok po dokončení stavby. Královna Anna se dostavby ani nedožila, zemřela šestnáct let před tím.

Renesanční pavilon, postavený podle modelu Paola de la Stelly, vznikal v několika etapách. Na arkádovém ochozu a bohaté reliéfní výzdobě pracovali italští kameníci, nástavba prvního patra a unikátní zastřešení jsou dílem Hanse Tirola a Bonifáce Wolmuta.

Nejprve však byly provedeny práce na ohradní zdi zahrady, pak postaveno přízemí s arkádovým ochozem a reliéfy. Nakonec se stavělo první patro a krov. Honosná stavba se hodně zaměřila na reliéfní výzdobu, která je odborníky považována za jistá Ferdinandova poselství. Mezi exponáty proto převažují sádrové odlitky reliéfů, které vznikly právě při restaurování exteriéru. Výstava ukazuje i reliéfy z východního a jižního průčelí, které jsou jen těžko přístupné. „Reliéfů je na budově neobvykle mnoho. V nejnižší úrovni jich je 40, stejně tolik reliéfů je v patře. Samotný vlys je obrovská sochařská záležitost. Na reliéfech je nejčastěji zobrazena mytologická tematika, ale například na hlavním reliéfu je Ferdinand I. se svou manželkou Annou v mladých letech při svatebním obřadu, který se konal v roce 1521,“ uvedl k výzdobě letohrádku kurátor výstavy Viktor Procházka.

Rekonstrukce pokračuje dál
Krásný renesanční pavilon byl určen pro zábavu a odpočinek královského dvora při pobytu v hradních zahradách. Horní sál byl využíván k taneční zábavě. Dnes slouží Královský letohrádek především pro výstavy výtvarného umění a uměleckého řemesla.
„V současné době je dokončována první etapa rekonstrukce, která zahrnovala opravu kamenného pláště a reliéfní výzdoby. V dalších etapách nastane odstraňování nedostatků stavebního charakteru, především musí být změněn systém odvodu vody z teras,“ řekl k plánu rekonstrukce Petr Měchura z Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.

Výstava Královský letohrádek – skvost renesanční architektury v Čechách je otevřena denně od 10 do 18 hodin.

Blanka Frajerová, Lidové noviny




Najdete na Lidovky.cz