9. srpna 2016 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Benátky duchovní i karnevalové v
Operním panoramatu Heleny Havlíkové

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Collegium Marianum, Thomas Dolié. Karneval v Benátkách | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Collegium Marianum, Thomas Dolié. Karneval v Benátkách | foto: Martin Divíšek
Závěr letošního ročníku Letních Letních slavností staré hudby patřil dvěma koncertům věnovaným tak jako celý festival Benátkám. Tím prvním byly Slavnostní nešpory pro benátskou baziliku od Gabrieliho a Monteverdiho pod názvem San Marco, druhým koncertní provedení opery André Campry z roku 1699 Karneval v Benátkách.

Koncert Letních slavností staré hudby s názvem San Marco podle nejvýznamnější benátské baziliky zajímavě navazoval na jiný program letošního ročníku tohoto mezinárodního hudebního festivalu - na koncert nazvaný La Serenissima. Zatímco La Serenissima byla zaměřená na duchovní hudbu, kterou pro tento věhlasný kostel komponovali ředitelé kůru původem z Flander ve stylu nizozemské vokální polyfonie 16. století s přesahem do prvních desetiletí století 17., program koncertu San Marco pokračoval v této historické linii s jejím směřováním od přísného kontrapunktu k homofonnímu stylu.

Duchovní hudba 17. století z baziliky sv. Marka
Dramaturgie koncertu San Marco vycházela z tvorby Claudia Monteverdiho (1567-1643), který zastával prestižní post ředitele kůru sv. Marka od roku 1613. Těžištěm byly skladby z jeho rozsáhlého kompendia duchovních skladeb Selva morale e spirituale (Mravní a duchovní les), které Monteverdi vydal na sklonku svého života v roce 1640 a 1641, a které je jakousi bilancí jeho kompozičního vývoje v žánru církevní hudby od renesance k baroku. Zahrnuje polyfonní skladatelskou techniku, ale i madrigaly a motety. Monteverdiho vokální duchovní skladby zazněly na koncertě v kontextu hudby jeho současníků – Giovanniho Gabrieliho, Ignazia Donatiho nebo Biagia Mariniho. Pozoruhodné pak bylo zařazení skladeb dvou řeholnic italských řádů – Chiary Margarity Cozzolani a Bianky Marii Medy, které navzdory zákazům, jak je jeptiškám stanovil Tridentský koncil i pro oblast hudby, komponovaly a z Monteverdiho skladatelského odkazu čerpaly.

Cappella Mariana + Capella Ornamentata

Cappella Mariana + Capella Ornamentata

Pro takto koncipovaný koncert se spojily dva soubory: vokální Cappella Mariana pod vedením Vojtěcha Semeráda, který se zde působí i jako houslista, violista a tenorista, a instrumentální soubor Capella ornamentata, založený a vedený Richardem Šedou. Tento soubor je zajímavý svým složením – cinky, pozouny od altového po basový a dulcian, předchůdce dnešního fagotu. Obě uskupení se zaměřují na tzv. poučenou interpretaci staré hudby, a i když vznikly teprve před necelými deseti lety, získaly si renomé. Potvrdilo se to i na tomto koncertě, a to nejen v samostatných vokálních nebo instrumentálních skladbách. Především v instrumentálních canzonách Giovanniho Gabrieliho zasloužila obdiv intonační přesnost Richarda Šedy a Miroslava Kůzla, hráčů na cink, který je přitom z hlediska ladění velmi labilní. Virtuozitu musel osvědčit také Bernhard Rainer, hráč na basový pozoun, jehož snižec je tak dlouhý, že ruka nestačí a hráč si pomáhá jakýmsi „prodlužovátkem“.

Cappella Mariana + Capella Ornamentata

Cappella Mariana + Capella Ornamentata

Publikum si mohlo vychutnávat zvukovou stmelenost cinků a pozounů s continuem theorby, varhan, harfy a lahodného zvuku dulcianu. Tato zvuková „oáza“ pak byla hlavní devízou skladeb, při kterých se oba soubory v různých kombinacích obsazení pod vedením Vojtěcha Semeráda propojovaly. Vynikla zejména v Monteverdim, protože instrumentální složka jeho kompozic ze Selva morale e spirituale se obvykle hraje na smyčcové nástroje. Bylo až napínavé sledovat, jak se historické žesťové nástroje díky svému měkkému zvuku krásně pojí s lidskými hlasy. Především cink se svým specifickým zvukem, ve kterém se spojuje dřevěné tělo nástroje s vyvrtanými dírkami, jak to známe například ze zobcové flétny, s nátrubkem, který se používá u žesťových nástrojů. V celkovém zvuku občas chyběla sopránová „špička“, protože zaoblené hlasy hostujících sólistek Michaely Reiner i Theresy Dlouhy ve výškách zněly zastřeněji, než jsme v případě Barbory Kabátkové a Hanky Blažíkové, které s Cappellou Marianou spolupracují nejčastěji, zvyklí.

Pražský kostel sv. Šimona a Judy, kde se koncert konal, samozřejmě nemohl nahradit rozlehlý a vnitřně členitý prostor baziliky sv. Marka ve tvaru rovnoramenného kříže s pěti kupolemi. Nicméně efekt, kdy v bazilice zní hudba z různých částí kostela, byl alespoň naznačený ve skladbě Ignazia Donatiho O gloriosa Domina, při které sopránové sólo zpívané od oltáře, provázel cink, jehož hráč stál na kůru.

Letní slavnosti staré hudby – San Marco

Giovanni Gabrieli, Claudio Monteverdi. Ignazio Donati, Chiara Margarita Cozzolani, Biagio Marini, Bianca Maria Meda. Cappella Mariana, umělecký vedoucí Vojtěch Semerád, Cappella ornamentata, umělecký vedoucí Richard Šeda.
Hudební nastudování koncertu Vojtěch Semerád. Kostel sv. Šimona a Judy, 1. srpna 2016.

Hodnocení 80 %

Karnevalové Benátky ve francouzském stylu na Pražském hradě

Festival Letní slavnosti staré hudby s tématem Benátek zakončilo koncertní uvedení opery, jejímž autorem je sice Francouz, André Campra, nicméně právě v Benátkách se odehrává. Opera s názvem Karneval v Benátkách měla premiéru v roce 1699 v Paříži a stála na začátku Camprovy slávy jako operního skladatele. André Campra (1660-1770), který je spojnicí mezi Lullym a Rameauem, se tomuto žánru věnoval intenzivně, zejména jeho specifické francouzské variantě opéra-balett s propojením těchto dva uměleckých druhů.

Camprův Karneval v Benátkách je z dnešního pohledu svou strukturou vlastně moderní, či spíše post-moderní. Nesleduje totiž pouze jednu dějovou linii, ale v rychlých střizích se v něm prolíná vážný příběh milostného čtyřúhelníku s odlehčenými karnevalovými zpěvy. Ne dost na tom - hlavní děj opery z ničeho nic končí a opera pokračuje příběhem Orfea, který se snaží z moci nerudného vládce podsvětí Plutona vysvobodit svou milovanou Eurydiku. V závěrečné scéně jsou však veškeré předchozí strasti jako mávnutím kouzelného proutku zapomenuty a všechny postavy se rozjařeně oddávají karnevalovému veselí. Propojení vážného a komického je přitom typické pro tzv. benátskou operu poloviny 17. století, která byla založená právě na kombinaci vznešených témat, často antických hrdinů, s komickými i hodně ironickými komentáři. U Campry ale mytologický rozměr není a jde o propletenec milostných vztahů mezi dvěma ženami a dvěma muži s žárlivými výstupy, který skončí málem vraždou, kdyby si jeden z milenců ve tmě nespletl svého soka s někým jiným. (Koho ve skutečnosti zabil, se ale v opeře vůbec neřeší.)

Collegium Marianum, Thomas Dolié

Collegium Marianum, Thomas Dolié

Jak vyplývá z podtitulu Karnevalu v Benátkách - opéra-balett, střídají se zde zpívané části s instrumentálními, které mají většinou podobu nejrůznějších tanců s výrazným podílem bicích nástrojů – canarie, gavotta, rigaudon, furlana. Zpívané části v rozsáhlejších monolozích, dialozích i ansámblových scénách jsou provázeny buď celým orchestrem, ve kterém smyčcové nástroje doplňovaly hoboje, příčné flétny a fagot, nebo jen continuem. Nemají pěveckou virtuozitu, jak ji známé z italských oper, ale zaměřují se na vyjádření nálady, kterou navozuje text – dramatický výraz při vyjádření pomstychtivosti, návalů hněvu, potrestání nevěrníka nebo v zamilovaných scénách lyrický i vášnivý. Campra rozhodně měl cit pro hudební vyjádření situací a dokázal vstřebat dobové inspirace.

Jana Semerádová. Karneval v Benátkách

Jana Semerádová. Karneval v Benátkách

Koncertní uvedení Karnevalu v Benátkách na Letních slavnostech staré hudby bohužel eliminovalo důležitou taneční složku této Camprovy opery. Scénické nastudování by ovšem přesahovalo současné možnosti tohoto festivalu. Scenérii ovšem příhodně tvořila bohatá zlatistá štuková výzdoba slavnostního Španělského sálu Pražského hradu. I v takové podobě bylo uvedení Karnevalu v Benátkách výrazným obohacením spektra u nás uváděné staré hudby a orchestr Collegium Marianum ho pod vedením Jany Semerádové zvládl na vysoké úrovni. Ze zahraničních sólistů zaujal především tenorista Mathias Vidal, který dodal zejména karnevalově veselým scénám patřičný esprit.

Zatímco Lullyho i Rameauovy opery se dnes celkem hojně objevují ve scénických provedeních, Camprovy opery, ač ve své době nesmírně populární, jsou dnes i v zahraničí stále ještě k vidění zřídka. O to přínosnější bylo zařazení Karnevalu v Benátkách do festivalového programu, který touto produkcí vyvrcholil.

Letní slavnosti staré hudby - André Campra: Karneval v Benátkách (koncertní provedení)

Judith van Wanroij – soprán, Mathias Vidal – tenor, Marie Lenormand – mezzosoprán, Thomas Dolié – baryton, Lisandro Abadie – basbaryton. Collegium Marianum, umělecká vedoucí a nastudování Jana Semerádová. Pražský hrad, Španělský sál 4. srpna 2016.

Hodnocení 80 %

Inspirace na dny příští

Giuseppe Verdi: Falstaff. Český překlad Rudolf Vonásek. Osoby a obsazení: Sir John Falstaff (Karel Berman), Ford (Jindřich Jindrák), Alice (Milada Šubrtová), Nanetta (Helena Tattermuschová), Fenton (Ivo Žídek), Bardolfo (Milan Karpíšek), Pistolo (Jaroslav Horáček), Meg Pageová (Marie Ovčačíková), Paní Quickly (Ivana Mixová), Doktor Cajus (Antonín Votava). Pěvecký sbor Československého rozhlasu a Pražský rozhlasový orchestr řídí Josef Hrnčíř. Nahrávka z roku 1963. Připravil a uvádí Zbyněk Brabec. Český rozhlas Vltava, sobota 13. srpna 2016 20:00 h.

Jana Semerádová. Karneval v Benátkách
Collegium Marianum, Thomas Dolié. Karneval v Benátkách


Helena Havlíková
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz