Proto už dříve hostil jeden ze symbolů osmdesátkového popu zpěvačku Kim Wilde, proto jsou letos jednou z hlavních hvězd Scooter, němečtí věrozvěstové euro-techna z první poloviny devadesátých let. České stáje pak zastupuje Olympic v čele s Petrem Jandou, který těží výhradně z repertoáru svého mládí.
Pozitivní pak je, že v pátek mu aplaudovalo publikum, které v době vzniku těchto klasik zpravidla ještě nebylo na světě.
Své stálé místo mají na programu metalové kapely, a to i zástupci první světové ligy – v minulosti například Anthrax, letošní ročník a pátek patřil jedné z nejznámějších veličin žánru Dream Theater.
Ti přijeli na Malou Skálu propagovat své nové album Dramatic Turn Of Events, a nutno připomenout, že právě takovou "dramatickou změnu událostí" nedávno zažili. Z kapely, která je považovaná za světovou špičku takzvaného progresivního metalu, totiž odešel zakládající člen a pro mnoho fanoušků "tvář" kapely, bubeník Mike Portnoy. Formace se však s jeho odchodem vypořádala víc než dobře – jeho místo zaujal jeden z nejlepších současných hráčů na bicí nástroje Mike Mangini.
Metalová kapela šprtů
Dream Theater je často vyčítán suchý, až "profesorský" přístup k hudbě. Ostatně tahle kapela vznikla na nejvyhlášenější hudební univerzitě v Berkeley jako spolek těch největších šprtů. V jejich muzice se snoubí klasický metal s progresivním rockem modelu dřívějších Rush či Yes se znatelnou příměsí vlivů vážné hudby.
Na tuhle kapelu se opravdu nedá příliš tancovat, ani tleskat rukama do rytmu: vyžívají se ve zvratech až dramatických, lichých polyrytmech a zběsilých soutěžích kdo má rychlejší prsty – nedostižný vzor mnoha rockových a metalových kytaristů John Petrucci, nenápadný baskytarista asijského původu John Myung, nebo "showman" klávesista Jordan Ruddess?
V jejich vzájemném zápolení se často ztrácel vokál Jamese LaBrieho, jehož převážně vysoký rejstřík nemusí každému lahodit. Nováček Mangini hraje na bicí mnohem razantněji (a je tedy vizuálně atraktivnější) než jeho předchůdce, má však neuvěřitelně vytříbenou techniku hry, díky které svou majestátně vyhlížející bicí soupravu přeměnil v div ne melodický nástroj. Není divu, že dříve si ho ke studiové i koncertní spolupráci zvaly ty největší hudební veličiny jako například geniální kytarista Steve Vai.
Lacuna Coil měli těžkou pozici
Po nich na vedlejším pódiu nastoupivší Italové (v celém světě i u nás poměrně populární) Lacuna Coil měli dost těžkou pozici. Jednak se jim ze začátku ani trochu nepodařilo srovnat zvukovou laťku, kterou nastolili Dream Theater. Nepříliš přesvědčivě pak působil zpěvák Andrea Ferro, který nezvládá ani čistý zpěv, ani metalový hrdelní projev – osciluje někde mezi tím a výsledek je žalostný.
Jeho handicap se ale dal přehlédnout, protože kapela stejně staví na jeho protipólu, zpěvačce a modelce Christině Scabbia (známé i z hostování na albech mnohem slavnějších kapel Megadeth a Alter Bridge). Ta si díky svému charisma nakonec publikum podmanila.
Od druhé půlky jejich goticko-doom metalového setu se také výrazně zlepšil zvuk. Coververze Depeche Mode Enjoy The Silence vyzněla sice dost rozpačitě, jedná se však o natolik známou píseň, že na ni diváci nemohli nereagovat.
Diváci se bavili i v dešti
Němci In Extremo, na českých festivalech už několik let etablovaní, měli ambice přeměnit Malou Skálu ve středověkou putyku, kde právě probíhá divoká pitka. Přivedli si k tomu dva dudáky a hráče na loutnu, kteří jejich pivně-bigbítově-zábavný set ozvláštnili folklórními prvky.
Za léta vystupování jsou In Extremo sehraná parta, kterou hraní nepochybně baví a diváci, byť jejich řady už s večerní hodinou a sílícím deštěm prořídli, se bavili s nimi.
Zástupci českých metalistů Arakain pak stavěli více na novém CD Homo Sapiens, než na prověřených kouscích z dob, kdy za mikrofonem ještě hřímal Aleš Brichta. Skalní fanoušci možná nad jeho absencí roní slzy, ale současná podoba Arakainu je v tomto tisíciletí mnohem relevantnější, to musí uznat i ti pravověrní.
Páteční večer uzavřela na hlavním pódiu "nová krev" Dymytry, téměř symbolicky – kytarista a lídr kapely Jiří Urban junior je synem kytaristy Arakainu.
V menší Wigvam stage se včera celý den střídali zástupci české i slovenské "druhé ligy". Stan byl nacpaný k prasknutí zejména při koncertu srandistů Wohnout, kteří snad nemohou na žádném českém festivalu chybět.
