11. února 2015 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Berlinale: Peklo v ráji
aneb Temná tajemství Chile

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Záběr z filmu Perleťový knoflík. Moře má v chilském snímku klíčovou roli. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Záběr z filmu Perleťový knoflík. Moře má v chilském snímku klíčovou roli. | foto: Reprofoto
BERLÍN (od zpravodajky serveru Lidovky.cz) Hned dva soutěžní filmy letošního filmového festivalu v Berlíně vrhají světlo na dosud skrývané momenty z nedávné minulosti i současnosti Chile. Snímek renomovaného dokumentaristy Patricia Guzmána Perlový knoflík otevírá hrůzné téma genocidy původního indiánského obyvatelstva, hraný film Klub o generaci mladšího Pabla Larraína je tragikomickým podobenstvím o pojetí spravedlnosti a milosrdenství uvnitř církve.

Dokumentární esej Perlový knoflík (El botón de nácar) je rámována dechberoucími poetickými obrazy chilského pobřeží a otevírá své téma symbolem vody a oceánu jako základního principu propojujícího Zemi s vesmírem a hvězdami.

Moře jako svědek událostí

Voda je nejdelší chilskou hranicí, tisíce kilometrů pobřeží omývá moře, které bylo svědkem událostí, jež tvoří historii tohoto zapadlého kusu světa pojmenovaného Patagonie. Součástí jeho historie byl i život původních obyvatel, jejich osud byl pomyslně smazán z chilské historie, neučí se o něm ve škole, přežívá jen ve vyprávění pamětníků a těch, kdo jim chtějí naslouchat. Jedním z nich je i Patricio Guzmán, který většinu své tvorby zasvětil své rodné zemi – Chile.

Oceán tu zastupuje i celou historii lidstva, jsou v něm ukryty lidské hlasy, minulost se všemi svými příběhy.

Prostřednictvím archivních fotografií a vzpomínek potomků před divákem postupně vyvstává temný příběh původních obyvatel Patagonie, které kdysi tvořilo pět indiánských kmenů. Jejich život, těsně spjatý s přírodou a zejména s vodou a oceánem, narušil už příchod španělských dobyvatelů, který zcela zdecimoval jejich populaci.

Přeživší byli trnem v oku i následujícím režimům a vládám, takže dnes už nikdo nezná jejich původní jazyky ani historii. Jejich osud dává Guzmán do souvislosti s dalším vyvražďováním, tentokrát o staletí později, za režimu nastoleným diktátorem Pinochetem.

Záběr z filmu Perlový knoflík, který vznikl v koprodukci Francie, Španělska a Chile.
Záběr z filmu Perlový knoflík. Moře má v chilském snímku klíčovou roli.

Ten likvidoval zbytky původního obyvatelstva stejně jako odpůrce svého režimu. Stovky lidí byly mučeny a likvidovány, řada těl se nikdy nenašla. Mnoho umučených obětí našlo svůj hrob v moři, kam je ve snaze zbavit se důkazů shazovali Pinochetovi náhončí. Toto dlouho skrývané tajemství se teprve nyní dostává do povědomí veřejnosti a světa.

Moře, které je leitmotivem filmu, se tak podle Guzmána stalo jak místem dávajícím život a prostředky k obživě, tak hrobem. A je jen na nové, historií nezatížené generaci, jak se svou nově nalezenou pamětí naloží.

Larraínův Klub – alegorie zneužívání

Druhým chilským filmem v soutěži (byť stejně jako Guzmánův natočený ve španělské produkci) je snímek Klub (El club) režiséra Pabla Larraína, který byl za svůj předposlední snímek NO nominovaný na Oscara.´

Jeho nejnovější snímek Klub je jasnou a zřetelnou obžalobou katolické církve. Skupinka kněží žije osaměle v domku v malé vísce na pobřeží, skryta očím veřejnosti i Vatikánu, uklizena na místo, kde se má kát ze svých – postupně se odkrývajících – zločinů.

Nenápadně vyhlížející bývalí služebníci Páně ztělesňují jeden vedle druhého nejrůznější způsoby zneužívání, kterých se zástupci církve mohou dopouštět na těch, kteří k nim vzhlížejí. Od fyzického přes psychické, až ke kupčení s novorozeňaty.

Jejich současný život ovšem připomíná spíš poklidné užívání si důchodu než pokání hříšníků v odtržení od civilizace. Až do chvíle, kdy nově příchozí člen „klubu“ spáchá sebevraždu poté, co je zasypán výčitkami a výčtem svých hříchů venkovanem – bezdomovcem, který se zdržuje v okolí. Tuto událost poté přijíždí vyšetřit zástupce „nové církve“, který také začne zkoumat míru sebezpytování přítomných.

Filmu Klub (El club) režiséra Pabla Larraína.
Snímek Klub je jasnou a zřetelnou obžalobou katolické církve.

Pečlivě budovaný příběh s temnou, napjatou atmosférou ústí do nevyhnutelně ještě temnějšího finále, které ukazuje na všeprostupující pokrytectví církve a její hledání obětního beránka za každou cenu.

„Církev prohlašuje, jak je důležité oddělit tmu od světla, podle mě je to ale nemožné,“ řekl na tiskové konferenci k filmu režisér Pablo Larraín. Církev podle něj jen předstírá, že se se svými hříchy vypořádává sama a sama trestá své hříšníky, ve skutečnosti však spíše cíleně uniká občanskému soudu. A jak bude podle režiséra církev reagovat na jeho film? „Budou ho ignorovat.“

  • 0Diskuse
Hedvika  Petrželková

Autor

Hedvika Petrželkováhedvika.petrzelkova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na Lidovky.cz