Po sečtení hlasovacích lístků z 20 procent volebních místností podle ministerstva vnitra pravice v čele se Silviem Berlusconim získala ve volbách do Senátu 45,47 procenta hlasů a levý střed bývalého římského starosty Waltera Veltroniho 40,16 procenta.
Podle projekcí institutu Piepoli obdržela pravice absolutní většinu v Senátu, a to 164 z 315 křesel, což je v italském volebním systému rozhodující. Bez pohodlné většiny v horní komoře není vláda schopna plnit své závazky.
Pravice má rovněž značný náskok v dolní sněmovně, kde podle institutu Ipsos vede nad levým středem o 8,8 procenta hlasů. Účast za oba dny voleb dosáhla 80 procent, oznámil ministr vnitra Giuliano Amato. Je to o 3,5 procenta méně než v roce 2006.
Jestliže se odhady a první dílčí výsledky potvrdí, bude to již potřetí, co se jednasedmdesátiletý Berlusconi chopí vlády. V dubnu 2006, po pětiletém mandátu, jej porazil jeho soupeř z řad levice Romano Prodi. Avšak i novému vůdci levého středu Veltronimu se v jeho prvním celostátním klání podle pozorovatelů podařil velmi dobrý výsledek, lepší, než se původně očekávalo. Zdědil totiž nepříjemné dědictví Prodiho dvacetiměsíční vlády poznamenané hašteřením ve středolevé koalici. Jeho Demokratická strana vznikla loni na podzim z bývalých komunistů a levicových katolíků. Předčasné volby se konaly po lednovém pádu vlády Romana Prodiho, jehož
koalice byla zvolena na čtyři roky v dubnu 2006.
Volby se konaly na pozadí nepříznivé ekonomické situace - hrubý domácí produkt loni vzrostl jen o 1,5 procenta a pro letošek experti předvídají růst pouhých 0,6 procenta. Berlusconi ve svém programu předpokládá rozsáhlou výstavbu infrastruktury a již oznámil snížení daní. "Je jasné, že realizace našeho volebního programu je podmíněna aktuální ekonomickou krizí ve světě a v Itálii, závazky vyplývajícími z evropské smlouvy a napjatým rozpočtem," upozornil však.
