Hlasování v Poslanecké sněmovně, která odmítla návrh na vyslovení nedůvěry většinou pouhých tří hlasů, předcházelo hlasování o důvěře v horní komoře, Senátu, jehož členové rovněž Berlusconiho kabinet podpořili.
V Poslanecké sněmovně pro vládu hlasovalo 314 poslanců, 311 jí vyjádřilo nedůvěru. Ostatní z celkových 630 poslanců se zdrželi hlasování. Vše záviselo na 35 hlasech poslanců, kteří podporují bývalého Berlusconiho spojence a nyní odpůrce Gianfranka Finiho. Jeho formace Budoucnost a svoboda pro Itálii (FLI) se však rozštěpila a dva poslanci za FLI hlasovali pro vládu.
Političtí experti hodnotí dnešní výsledek hlasování jako těžkou politickou porážku Finiho. On sám zatím nechtěl výsledek komentovat.
Naopak očividně spokojený byl dnes odpoledne čtyřiasedmdesátiletý Berlusconi, který po hlasování poděkoval parlamentu za důvěru. "Počítal jsem s úspěchem," prohlásil poté premiér. Pravicová strana Liga Severu, která je klíčovým spojencem v pravicové většině Silvia Berlusconiho, však pozoruje politický vývoj se starostmi.
Čtěte více o Berlusconiho aférách: |
"Je to chaos. Jediným řešením jsou nové volby. Lidé, kteří to všechno dneska vidí v televizi, se od politiky odvracejí. Chápou, že to takhle nemůže jít dál," komentoval situaci šéf Ligy severu Umberto Bossi. Kriticky se vyjádřila také největší opoziční Demokratická strana. "S takovou těsnou většinou nelze vládnout. ... (Berlusconi) by měl odstoupit. Rozhodl se pro zradu a kupování hlasů," prohlásil bývalý italský premiér Massimo D'Alema.
"Znamená to potenciální ochromení. S většinou pouhých tří hlasů, která se může během doby ještě snížit, je velice těžké vládnout. Ačkoliv (Berlusconi) vyhrál, je výrazně oslabený. Politická krize pokračuje," uvedl profesor současných evropských dějin Florentské univerzity Paul Ginsborg.
V Senátu se výsledek hlasování příznivý pro premiéra očekával, protože tam má Berlusconiho uskupení pohodlnou většinu. Důvěru vládě zde vyslovilo 162 senátorů z přítomných 308. Senát má 322 členů. O hlasování v Senátu požádal sám Berlusconi.
Prezident Giorgio Napolitano mohl v případě Berlusconiho pádu jmenovat vládu podporovanou novou většinou, kde by kromě Berlusconiho Lidu svobody (PDL) a jeho spojence Ligy severu zasedli i křesťanští demokraté. Mohl také znovu pověřit Berlusconiho vedením země s rozšířenou koalicí, nebo rozpustit parlament a vypsat nové volby.
Poslední řešení však nevyhovovalo ani opozici, která je rozštěpená, nemá charismatického vůdce a nemůže doufat ve volební úspěch. Pokud jde o stoupence Finiho, získali by podle průzkumů při volbách sedm až osm procent hlasů. Řádné volby by se měly konat v roce 2013.
