30. června 2015 7:30 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Big beat i Jakešův projev. Jak
Svobodná Evropa válčila s režimem

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Svobodná Evropa počátkem sedmdesátých let: Uprostřed Karel Kryl a vedle něj... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Svobodná Evropa počátkem sedmdesátých let: Uprostřed Karel Kryl a vedle něj... | foto: Prokop Tomek
Posloucháš Hlas Ameriky nebo Svobodnou Evropu? Tato otázka zaznívala v dobách komunismu mezi důvěrnými přáteli poměrně běžně a obě strany měly vždy dost argumentů na obranu té „své“ stanice. Historii radia Svobodná Evropa se ve své nové knize pokusil zmapovat historik Prokop Tomek. Právě informace a propaganda byly totiž podle něj ty hlavní zbraně studené války.

„Já považuji RFE za nesmírně zajímavé a pozitivní téma. Studená válka byla jedinečná jako nesmiřitelný konflikt vedený moderními nekonvenčními prostředky. Nejběžnější zbraň ve studené válce nepředstavovaly armády a zbraně ale především slovo, myšlenka, informace, propaganda, diplomatické kroky nebo zpravodajské operace,“ říká Tomek.

Lidovky.cz: Byla stanice RFE opravdu tak vlivná, jak se nyní popisuje? Báli se ji komunisté?
Asi nikdo si nemyslel, že jen rozhlasová stanice může svrhnout režim. Takže reálný strach to jistě nebyl. Ale RFE představovala určitý symbol. Mimo jiné i důkaz přetrvávajícího zájmu Západu o dění za železnou oponou. Než strach bych to nazval nesmírným vztekem, že existuje něco, co je na režimu zcela nezávislé a nepřestává dnem nocí komentovat a odkrývat hry režimu. Tady doma si to dokázali ohlídat ale venku byli bezmocní.

Obálka knihy Československá redakce Radio Free Europe.

Obálka knihy Československá redakce Radio Free Europe.

LN: Dostal jste se k informacím třeba o tom, že informace, které zazněly na radiu RFE, ovlivnily přímo dění v ČSSR?
Dlouhou dobu možná překvapivě ovlivňovaly spíše nepolitické relace, například hudební bloky z RFE v šedesátých letech pomohly vstupu populární hudby do československých médií. Nebo zájem o životně důležité necenzurované a aktuální informace v době černobylské jaderné havárie byl nepopiratelný. Ovšem celý rok 1989, kdy RFE pouštěla projev Miloše Jakeše, podpisy pod Několika větami a stále aktuálně informovala o dění v zemi prokázal význam RFE. Čím lépe a aktuálněji RFE vysílala, tím se lidé stávali aktivnější, což zase povzbuzovalo i vysílání RFE.

Lidovky.cz: Řadu let tu lidé poslouchaly dvě „štvavé“ vysílačky, RFE a Hlas Ameriky. Nekonkurovaly si? Nebo naopak spolupracovaly?
Tyto dvě stanice měly hodně společného, protože vznikly v USA, pracovali v nich Češi a Slováci. Současně ale existovalo jasné rozdělení rolí. Hlas Ameriky byl vládní stanici, prezentoval americkou politiku a život v USA. Jeho program byl kratší a hutnější. Svobodná Evropa byla formálně nezávislá, což umožňovalo zaujímat odvážnější stanoviska. Cíleně se také zabývala děním za železnou oponou a zejména v cílové zemi svého vysílání.

Lidovky.cz: Komunisté často mluvili o tom, že RFE je plná agentů západních rozvědek. Po revoluci se tomu naopak lidé smáli. Jak to bylo doopravdy?
Až do konce šedesátých let byla činnost RFE placena z rozpočtové kapitoly CIA. V době studené války bylo vysílání Svobodné Evropy jistým propagandistickým projektem, který měl podporovat zájmy USA. To by ale nemělo vést k nějakému primitivnímu chápání RFE jako špionážní organizace. Svobodná Evropa byla rozhlasovou stanicí. Informace, které sebrala, pak použila ve vysílání. Pro zdejší režim byla snaha o objektivní a necenzurovanou informaci zločinem a špionáží.

Pavel Minařík a RFE

Minařík byl hlasatelem Československého rozhlasu. V roce 1967 se stal tajným spolupracovníkem StB s krycím jménem Ulyxes a později Play. V roce 1968 se stal pracovníkem Sboru národní bezpečnosti. V roce 1969 ho vyslala StB do Německa, kde pracoval v Mnichově jako redaktor Rádia Svobodná Evropa až do roku 1976, kdy se vrátil, aby byl československým komunistickým režimem využit pro diskreditační kampaň proti vysílačce. Během svého působení v RFE několikrát navrhoval akci, při níž by výbuchem nálože bylo vyřazeno z provozu pět vysílacích stanovišť Svobodné Evropy. Akci nakonec neuskutečnil, ale v dubnu 1981 se o ni pokusila tajná služba Rumunska a výbuchem byli zraněni čtyři lidé.

Lidovky.cz: Komunistický agent Pavel Minařík navrhoval spáchat na stanici atentát, který nakonec ale provedla rumunská tajná služby. Bojovala StB proti vysílačce i jinak?
Byla to široká škála nástrojů. I snahy o proniknutí do RFE pomocí agentů měly vést nejen k fyzickému zničení stanice ale k její diskreditaci, zastrašení zaměstnanců, nebo alespoň k odstěhování stanice z Evropy. Své měly udělat vystoupení agentů po jejich návratu do ČSSR. Dále se StB snažila zamezovat kontaktům RFE s posluchači, postihovat poslech a šíření informací z vysílání mezi lidmi. Hodně úsilí bylo věnováno rušení vysílaného signálu RFE. Málo uspěl režim ve snahách o využití diplomatických nástrojů k zamezení činnosti RFE.

Lidovky.cz: Byla stanice i v hledáčku Rusů a KGB? Zajímali se o ni? 
KGB sledovala především sesterskou stanici Rádio Svoboda, vysílající pro národy SSSR. (od roku 1976 pak obě stanice existovaly jako jediná organizace) Ale KGB i StB spolupracovaly v momentech, kdy se jejich zájmy protnuly. A společné úsilí věnovaly obě země i rušení vysílání RFE.

Lidovky.cz: Jak jste se k tak zajímavým materiálům vůbec dostal?
Archivy v ČR jsou k předlistopadovému období již poměrně otevřené. Dost jsem čerpal i z dokumentů, které mi poskytli bývalí zaměstnanci RFE.

 (Ukázky z knihy najdete v Lidových novinách, rubrice Léto)

  • 3Diskuse
Jiří Šťastný

Autor

Jiří Šťastnýjiri.stastny@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz