Že by unie mohla svůj názor změnit naznačil pro BBC eurokomisař pro životní prostředí Stavros Dimas. "Problémy v životním prostředí a sociální problémy, které způsobují biopaliva, jsou větší než jsme se domnívali. Musíme se proto pohybovat velmi opatrně," uvedl.
Dimasova slova přichází právě ve chvíli, kdy Brusel připravuje klíčový balíček, v němž by měl "konkretizovat" boj se změnami klimatu a vypočítat jak k němu budou muset přispět jednotlivé členské státy.
Biopaliva: škodlivější než ropa
Podle studie vědeckého týmu vedeného laureátem Nobelovy ceny Paulem J. Crutzenem mají biopaliva horší dopad na klima než ropa. Paliva z řepky a kukuřice mohou při spalování produkovat až o 70 procent více skleníkových plynů než ropná paliva. Je to kvůli tomu, že při jejich pěstování jsou potřebná dusíkatá hnojiva - spalování produktů z plodin tak vede k tomu, že se uvolňuje oxid dusný, známý pod označením "rajský plyn".
Ten má asi 300krát vyšší skleníkový účinek než nejběžnější skleníkový plyn, oxid uhličitý. Skleníkové plyny ze spalování fosilních paliv podle řady vědců vedou k oteplování planety a právě používání biopaliv mělo být jednou z cest k omezení jejich emisí.
Hrozba pro ekosystém
Vyšší produkce skleníkových plynů není jediná nevýhoda biopaliv. Jejich mohutná podpora evropskými dotacemi prý značně přispívá k ničení krajiny. Evropská legislativa by měla podle zástupců neziskových organizací myslet na ochranu důležitých ekosystému, jakými jsou savany nebo louky.
"Destrukce těchto přirozených likvidátorů oxidu uhličitého, by mohla vést k vyšším emisím, což by nakonec vymazalo veškeré výhody navyšování podílu biopaliv," napsali v dopise Dimasovi aktivisti. Zároveň upozorňují, že široká podpora biopalivům může vést k růst cen potravin a k problémům se zásobováním vodou, což by poškodilo především chudé.
Dimas v reakci na varování připouští, že by bylo daleko rozumnější nedodržet stanovený cíl, než přitížit nejchudším a zničit životní prostředí. Jak ale nakonec bude evropská legislativa vypadat zůstává otázkou. Pravděpodobnost, že unie od svého cíle upustí je ale podstatně vyšší.
Dimasova slova přichází právě ve chvíli, kdy Brusel připravuje klíčový balíček, v němž by měl "konkretizovat" boj se změnami klimatu a vypočítat jak k němu budou muset přispět jednotlivé členské státy.
Biopaliva: škodlivější než ropa
Podle studie vědeckého týmu vedeného laureátem Nobelovy ceny Paulem J. Crutzenem mají biopaliva horší dopad na klima než ropa. Paliva z řepky a kukuřice mohou při spalování produkovat až o 70 procent více skleníkových plynů než ropná paliva. Je to kvůli tomu, že při jejich pěstování jsou potřebná dusíkatá hnojiva - spalování produktů z plodin tak vede k tomu, že se uvolňuje oxid dusný, známý pod označením "rajský plyn".
Ten má asi 300krát vyšší skleníkový účinek než nejběžnější skleníkový plyn, oxid uhličitý. Skleníkové plyny ze spalování fosilních paliv podle řady vědců vedou k oteplování planety a právě používání biopaliv mělo být jednou z cest k omezení jejich emisí.
Hrozba pro ekosystém
Vyšší produkce skleníkových plynů není jediná nevýhoda biopaliv. Jejich mohutná podpora evropskými dotacemi prý značně přispívá k ničení krajiny. Evropská legislativa by měla podle zástupců neziskových organizací myslet na ochranu důležitých ekosystému, jakými jsou savany nebo louky.
"Destrukce těchto přirozených likvidátorů oxidu uhličitého, by mohla vést k vyšším emisím, což by nakonec vymazalo veškeré výhody navyšování podílu biopaliv," napsali v dopise Dimasovi aktivisti. Zároveň upozorňují, že široká podpora biopalivům může vést k růst cen potravin a k problémům se zásobováním vodou, což by poškodilo především chudé.
Dimas v reakci na varování připouští, že by bylo daleko rozumnější nedodržet stanovený cíl, než přitížit nejchudším a zničit životní prostředí. Jak ale nakonec bude evropská legislativa vypadat zůstává otázkou. Pravděpodobnost, že unie od svého cíle upustí je ale podstatně vyšší.
