Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

PROCHÁZKOVÁ: Nafoukaní kluci z ruského disentu

Vladimír Putin

  10:53
Jsou to kluci pohlední, vysoce inteligentní, vzdělaní, sebevědomí. Až moc, zdá se mi. Někteří z nich nejsou ani moc kluci, ale spíš pánové v nejlepším věku. Jen jako puberťáci působí. Vůdci ruské opozice, zvláštní kasta v ruské politické společnosti, mi při mé poslední cestě do Moskvy opravdu lezli na nervy. Znám je přitom 20 let. Asi je to naše manželství už za zenitem.

Garri Kasparov foto: Reprofoto

Znám ho z let 90. docela dobře. Dnes třiapadesátiletý elegán jižanského vzezření na sebe mohl být tehdy fakt pyšný. Povedlo se mu v Nižním Novgorodě, kde byl pár let gubernátorem, zavést hodně rychle principy tržní ekonomiky a udělat z oblasti ukázkovou enklávu v postsovětském marasmu. Vzali ho do Moskvy a v roce 1997 to s ním zkusili ve funkci vicepremiéra federální vlády. Moc se mu nevedlo, ale, upřímně řečeno, myslím, že to nebyla jeho vina. Rusko příliš závislé na cenách ropy a rozložené v důsledku rozpadu komunistického impéria by se potýkalo s fatálními ekonomickými problémy i bez Němcova. A tak je dodnes lidmi, kteří krach ruské ekonomiky v roce 1998 pamatují, nenáviděn trochu nezaslouženě. Já ho ovšem svým způsobem obdivuji za statečnost, se kterou se vrhl do boje se znovu se rodící totalitou ztělesněnou nastupujícím prezidentem Vladimírem Putinem. Ovšem většina Rusů se při vyslovení jeho jména otřese, silnější nátury si uplivnou a pohrozí pěstí. Pro vůdce ruské opozice tohle není zrovna nejlepší výchozí pozice.

Kráčela jsem si to po Puškinově náměstí v Moskvě, lidé pomalu přicházeli na jednu z demonstrací na protest proti zfalšovaným prezidentským volbám a policie vytvářela nejrůznější nepochopitelné situace, aby se plocha vyhražená k akci plnila co nejpomaleji. Ověšena novinářskými akreditacemi bloumám, kopu do kamínků, popiskuju si a najednou se na ještě prázdném prostranství přede mnou objeví skupinka pěti rychle kráčejících mužů. Když se přiblíží, uslyším ten hluboký, zvonivě sametový hlas a v hlavě mi sepne novinářský alarm. Snažím se vymyslet si otázku, nejlépe originální až geniální, v kapse v boji s rukavicí vítězím a nacházím to správné tlačítko na diktafonu. Němcov je mezitím skoro u mne a mně se najednou i po dlouholeté praxi z hlavy všechno vypaří. Přesto se mu statečně postavím do cesty a pronesu stupidně: "Váš odhad pane Němcove. Kolik lidí dnes přijde na demonstraci a obejde se bez policejního zásahu?" Mohl se usmát a mávnout rukou. Člověk, neřkuli novinář, by to pochopil. Jenže on na mne vrhnul letmý pohled, asi jako se dívá páv na spařené kuře po popravě, a arogantním, namyšleným hlasem odsekl: "Jak to mám podle tebe asi vědět?" Pominu-li, že já jsem mu slušně vykala a on mi tykal (zjevně to nebylo pro můj příliš mladistvý vzhled), musel vidět na krku se komíhající novinářské průkazky a tušit tedy, že se ho neptám jen ze zvědavosti, ale že jsem jeho hlásnou troubou namířenou k uchu veřejnosti. Když jsem se nedala odbýt a navíc se na něj snažila nalepit, aby mne vzal s sebou na tribunu, odehnal mne gestem, jakým se snažíme zavraždit mouchu v letním parnu, co se mi chystá znečistit jitrnici. "Blbec", pomyslela jsem si. Skoro nikdo na Puškinovo náměstí nepřišel kvůli němu. Patří mezi nejméně populární osobnosti Ruska. A chová se nadutě, jako kdyby mu hrozilo prezidentské křeslo.

Jeho kolega Vladimír Ryžkov, též táborový řečník a vůdce opozičních davů, byl původně mnohem méně mediálně známý, méně fotogenický a méně výřečný. Nacpala jsem se mu do jeho štábu den před velkou demonstrací a měl napilno. Kdybych mu zavolala a prohlásila, že jsem z Čech, zcela určitě by dal přednost Guardienu a The New York Times. Chtěla jsem ho jen vyfotit za pracovním stolem a zeptat se ho, zda to demonstrování má perspektivu. Mohl mne slušně vykázat za práh svého sídla či pět minut věnovat dialogu s občany. K tomu totiž novinář slouží, aby se politici mohli vykecávat a komunikovat s veřejností. Seřval mne. "Nemám čas, nevíte, že připravuji demonstraci?" křičel. Vypisoval žádanku na ToyToy a mohl klidně říct: "Nezlobte se, nemám čas, zkuste to jindy, Třeba za rok". Pochopila bych to. Jenže on byl sprostý, arogantní, neomalený a nafoukaný tak, že málem vzlétl jako balónek.

Garri Kasparov má můj nezměrný obdiv už pěknou řádku let. Člověk, co dokáže byť jedinkrát táhnout smysluplně figurkou po šachovnici je pro mne génius a má nárok i na nějaký ten vrtoch. Možná i na to, být drobet nafoukaný. Ale jen drobet. Když se v noci po volbách Kasparov s novou politickou hvězdou vzešlou z ruské "blogosféry" Alexejem Navalným sešli s vybranými novináři v moskevském klubu Mastěrskaja, zdálo se mi, že to bude prima mejdan maskovaný tiskovou konferencí. Něco takového to skutečně bylo. Ale jen pro vyvolené. Vybrané novináře, kteří jsou hodni strávit pár hodin s vůdci. Ponižující procedura u vchodu, kdy se vrátný pověřený Navalným a Kasparovem bděním nad jejich klidem choval k příchozím novinářům jako k žadatelům o almužnu, mne nejdříve neodradila. Pak jsem se probila a v boji o vstup do blízkosti slavných mne napadla hříšná myšlenka: zda potřebují oni více mne a pár řádků v Lidových novinách, nebo já rozhovor s nimi, za který mne ani nikdo nepochválí, neboť je řada důležitějších ve světě, než konspirační schůzky mezi opozičními marginály.

Zapojte se do diskuze! Nově přes SMS

Opozice vyvedla v minulých měsících do ulic statisíce lidí. Mýlí se, nadutí chlapci s vášnivým plamenem sebelásky v očích a zbytnělým egem. Ti lidé dorazili navzdory jejich špatné pověsti. Snad nová tvář, jako Navalnyj, ještě může oslovit. Ale zbytek? Neslyší ten pískot davu, když svá svalnatá těla vystaví na tribunách? To je právě ten problém mužů, kteří jsou ohlušeni mocí. Či třeba jen vidinou, že ji jednou budou mít. Přestávají naslouchat.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!