Bobošíková s odvoláním u soudu uspěla, Dlouhý a Okamura ne

Okamura, Bobošíková a Dlouhý měli původně více než 50 000 podpisů, tedy dostatečné množství pro to, aby je ministerstvo zaregistrovalo pro prezidentskou volbu,  ale vnitro je po odpočtu neplatných hlasů vyřadilo z volby. Všichni tři pak u Nejvyššího správního soudu zpochybnili zejména výpočet podílu neplatných podpisů.

Bobošíková se cítí poškozena rozhodnutím vnitra vyřadit ji z volby. Předpokládá, že premiér Nečas a ministr Kubice vyvodí z rozhodnutí soudu důsledky.

Ministerstvo totiž sčítalo procenta chyb v obou kontrolních vzorcích, ačkoliv ji podle podle matematické logiky mělo zprůměrovat. S tím souhlasí i soud. "Ministerstvo vnitra se dopustilo protizákonnosti," oznámil předseda volebního senátu Vojtěch Šimíček. "Názor našeho soudu je jednoznačný. Zákonné řešení je takové, že se to má zprůměrovat," uvedl.

Rozhodnutí soudu však pomůže pouze Bobošíkové, která má po změně metodiky výpočtu více než 50 000 platných podpisů. Soudci jí konkrétně uznali 50 810 signatářů. "Ministerstvo vnitra je povinné provést registraci," uvedl předseda senátu Vojtěch Šimíček. Okamura a Dlouhý i po zprůměrování chybovosti zůstali pod padesátitisícovou hranicí. Proto soud jejich návrhům nevyhověl.

Soud navíc u Tomia Okamury zdůraznil jednoznačně nejvyšší chybovost údajů. "Byla řádově nesrovnatelná s téměř všemi ostatními kandidáty," uvádí zdůvodnění. To podle soudců zpochybňuje údaje na petici. "V prvé řadě pak zpochybňují existenci a vážnou vůli bezmála čtvrtiny osob, které se za podpisy skrývají," uvedl soud s tím, že pokud by i v případě takové chybovosti byla petiční listina posouzena jako bezvadná, byl by vyprázdněn ústavní požadavek na 50 000 podpisů a hrubým způsobem narušena férovost voleb jako celku.

Rozhodování soudu však podle všeho zdaleka nebylo jednotné - a bylo zjevně o jediný hlas. Mezi přehlasovanými byl spolu s Janem Passerem a Radanem Malíkem i předseda soudu Josef Baxa. "Byli jsme od počátku přesvědčeni o tom, že zákon není v souladu s ústavním pořádkem," uvedl Baxa. Nejvyšší správní soud se měl podle něj obrátit na Ústavní soud s návrhem na zrušení některých paragrafů souvisejících s přímou volbou.

Soudci celkem dostali devět podnětů od prezidentských kandidátů, jeden další přišel opožděně. K rozhodování soud využil celou patnáctidenní lhůtu, kterou mu dává zákon. Senát po celou dobu jednal za zavřenými dveřmi a soudci nechtěli svůj postup nijak komentovat.

Ministerstvo Bobošíkovou přidalo mezi prezidentské kandidáty již ve čtvrtek odpoledne, bude jich tak celkem devět. Ředitel ministerského odboru všeobecné správy Václav Henych ale nesouhlasí s tím, že by vnitro ve svém postupu zásadně chybovalo. Podle něho se soud pouze přiklonil k jinému typu výpočtu.

K verdiktu soudu ale vnitro přihlédne při přípravě volebního kodexu, tedy pravidel pro všechny druhy voleb v ČR. "Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bude zohledněno i při přípravě nového volebního zákoníku, na kterém v současné době ministerstvo vnitra pracuje," uvedl náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu Robert Ledvinka.