Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Boj o konec světa. Mazaná Čína se rozpíná pomocí umělých ostrovů

Svět

  18:39
PEKING/PRAHA - Nové satelitní snímky odhalují dramatický rozmach stavebních prací na umělých ostrovech, které ve sporných vodách Jihočínského moře buduje Čína. Analytici dávají za pravdu okolním státům – Čína tak rozšiřuje své teritorium.

Spor o Jihočínské moře. foto: Jane’s Defense Weekly, IHS // Koláž Šimon / LN

Konec světa. Na tropické Spratlyho ostrovy je to z nejbližší pevniny několik dní plavby. Život na řídce osídleném souostroví uprostřed Jihočínského moře by zřejmě plynul učebnicově ospale, nebýt toho, že se na tomto zdánlivě bezvýznamném místě odehrává jedna z největších geopolitických tahanic dneška.

Klid zde na konci světa skončil zhruba před dvěma roky, když čínské námořnictvo započalo velkolepé stavební práce. Jejich dramatický rozmach, patrný na satelitních snímcích z posledního roku, je přinejmenším fascinující.

Kde dříve nebylo nic

Za loňský rok Čína uprostřed tropických vod vybudovala už několik umělých ostrovů. Ano, uprostřed vod, přesněji řečeno na mělčině korálových atolů, které přetvořila na umělou pevninu. A pochopitelně nezůstala jen u toho. Systematicky na ostrovech buduje vojenské zázemí.

„Kde dříve nebylo vůbec nic, stojí umělé ostrovy s heliporty, letištěm, přístavy a zázemím pro vojenské jednotky. Je to velmi promyšlená metoda, jejímž cílem je propojený řetězec leteckých a námořních základen protínající střed souostroví,“ popsal LN telefonicky Peter Felstead z vojenského časopisu Jane’s Defence Weekly (JDW). Magazínu, který jako první před rokem otiskl satelitní snímky dokládající aktivitu Číny v Jihočínském moři a její analýzou se zevrubně zabývá. V lednu zveřejnil fotografie Gavenova útesu na Spratlyho ostrovech, který se za poslední měsíce výrazně rozrostl. „Obohacen“ byl o přístavní molo a heliport. Podobně Číňané nezahálí ani u Johnsonova či Hughesova útesu.

Na jiném, zhruba dvě stě kilometrů vzdáleném, útesu Fiery Cross, jenž leží na hraně sporného území nárokovaného Vietnamem, bez veškerých pochybností vzniká letiště.

Co tím Peking sleduje, je vcelku jasné. Oblast, kterou chce několik okolních států najednou, by totiž rád pro sebe.

Strategické vody

Ostrovy roztroušené na ploše větší než Německo a Česká republika jsou totiž výhrou. Respektive moře, které je obklopuje. Tamní vody jsou velmi bohaté na ryby a podle analýzy agentury Reuters jde o oblast významnou z hlediska rybolovu. Navíc se pod mořským dnem skrývají nemalé zásoby ropy a zemního plynu.

Zatímco se ostatní státy (Vietnam, Filipíny, Tchaj-wan, v malé míře Malajsie a nepatrně i Brunej), které si nárokují oblast bezpočtu útesů a atolů, dohodly, že budou dodržovat status quo, Peking tuto dohodu ignoruje.

Pod heslem „Kde nic není, bude Čína“ začal nejprve s rekultivačními pracemi a po nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga zahájil stavbu umělých ostrovů. Nejlidnatější země světa si pod jeho vládou nebere s teritoriálními nároky servítky. Za připomenutí stojí květnový incident s ropnou plošinou u vietnamských břehů, jenž ve Vietnamu vyústil v protičínské bouře a pouliční nepokoje.

„Čína se zcela jistě snaží ovládnout tuto oblast. A dělá to velmi kontroverzním a velmi sofistikovaným způsobem. Bez toho, že by padl jediný výstřel. Bez toho, že by někoho napadala, si dělá nároky na sporné území,“ tvrdí Felstead.

Historické právo?

Peking svou aktivitu podkládá takzvanou Linií devíti čar (Nine Dash Line). Ta v čínských mapách vytyčuje zemi asi devadesát procent Jihočínského moře. Podle této linie náleží Číně kromě Spratlyho ostrovů také Paracelské ostrovy (opak si myslí Tchaj-wan a Vietnam).

Vágní hranici „devíti čar“ poprvé zveřejnila čínská nacionalistická strana Kuomintang v roce 1947, a ačkoliv se pak partaj uchýlila na Tchaj-wan, Peking neměl problém si tuto vizi přivlastnit.

Původ „historických práv“ Číny na rozsáhlá mořská území je nejasný (mluví se dokonce o omylu čínských kartografů). Před osmi lety mimo jiné server WikiLeaks zveřejnil depeše zmiňující čínského experta na námořní právo Jin Wen-čchianga, jenž připustil, že historický původ Linie devíti čar nezná.

Buď jak buď, tropické Spratlyho ostrovy jsou teď kvůli čínským požadavkům svědky bizarních scén. Například těch, co se odehrávají na zrezivělé filipínské válečné lodi Sierra Madre, jež kotví uprostřed jednoho ze sporných atolů (mělčina Second Thomas). Filipínští mariňáci s čínskou lodí na dohled na ní drží stráž a přežívají díky rybolovu a ze vzduchu shazovaným zásobám. Hnout se z místa znamená riziko – či spíše jistotu –, že o atol přijdou.

Zrezivělá základna. Na vraku původně americké válečné lidi Sierra Madre hlídkují filipínští námořníci. V dodávkách potřebných zásob jim od začátku loňského roku brání čínská plavidla kroužící v okolí.

O několika málo obyvatelích Spratlyho ostrovů se rázem mluví jako o strategických civilistech toho kterého státu a čínské lodě dál vozí písek a k desítkám ostrovů „přistavují“ další. Filipínci platí za nejradikálnější odpůrce, ale podle Felsteada jen zdánlivě. „Jejich armáda je velmi slabá. Vědí, že nic kromě držení jednotky na rezavém vraku nezmůžou. Proto lákají Američany zpět na základnu, která byla kdysi v oblasti největší. Bez jejich podpory jsou nahraní,“ tvrdí Felstead. Střílet se podle něj v nejbližší době nebude, ovšem z dlouhodobého hlediska bude prý oblast Jihočínského moře představovat velký problém.

Japoncům pod nosem

Troufalost Číny ovšem dráždí i mnohem vzdálenější Japonsko. Lednové satelitní snímky totiž odhalují, že podobně jako v Jihočínském moři se staví i ve dva tisíce kilometrů vzdáleném Východočínském moři. Konkrétně na ostrovech Nandži nedaleko souostroví Senkaku (čínsky Tiao-jü-tao). Chronicky sporném území mezi dvěma největšími asijskými ekonomikami.

Souostroví Senkaku / Tiao-jü-tao

Souostroví Senkaku / Tiao-jü-tao

„Ano, je to úplně stejná strategie. Nicméně s Japonskem a Jižní Koreou se budou Číňané nakonec držet zkrátka. Na rozdíl od zemí ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie – pozn. red.) totiž nejsou Tokio ani Soul na Číně ekonomicky závislí,“ tvrdí Felstead.

Peking chce ovládnout oblast celého západního Pacifiku a jde si tvrdě za svým. V případě Spratlyho ostrovů mu to prochází. Mezinárodní úmluvy ignoruje a ASEAN se není schopen proti rudému obrovi sjednotit. Částečně kvůli zmiňovaným ekonomickým vztahům a také proto, že zainteresované státy mají mezi sebou vlastní územní spory.

„Čína hraje velmi zdlouhavou a kradmou hru a je jasné, že chce přesně tímto způsobem pokračovat dál. To znamená postupně různými prostředky prosazovat svoje požadavky a efektivně tak získávat stále větší kontrolu. Hlavně žádné rezoluce, žádná rozhodnutí, protože to by ji mohlo zastavit,“ odhaduje Felstead, podle něhož jediná cesta vede skrze spojenectví slabších států s regionálními mocnostmi: Austrálií, Japonskem a v neposlední řadě s USA.

Pokud se tak nestane, tvář problematického regionu se časem zřejmě změní. „S vojenskou přítomností bude mít Čína oblast Spratlyho ostrovů pod kontrolou. A to znamená téměř jisté vlastnictví. Nemyslím si, že teritoriální spory v Jihočínském moři dopadnou jinak,“ míní Felstead.

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.