Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Boj proti smogu: vede nejzamořenější Ostrava, Praha dušení přihlíží

Česko

  7:00
PRAHA - Ačkoli je teprve začátek března a letošní mírná zima nepřinesla příliš mnoho inverzí, smogová situace na některých místech republiky je alarmující. Zákonného limitu 35 dní, během nichž může být za rok překročena maximální koncentrace polétavého prachu, tzv. PM10, již dosáhly tři z celkových 83 měřicích stanic. A u dalších je překročení hranice na spadnutí.

Ovzduší se v Praze pročistí zejména v noci. foto: ČTK

Například ostravská část Radvanice se letos topila ve smogu 38 dní. O den méně dýchali nadměrné koncentrace jedovatých látek obyvatelé Kladna, limitu se blíží i dvě největší česká města. Ale zatímco v Brně se snaží situaci řešit, Praha zaujímá spíše laxní postoj. Nadlimitní koncentrace smogu pravidelně zachycují v Brně měřicí stanice blízko důležitých komunikací s extrémní intenzitou dopravy (až 47 tisíc vozidel za den). Primátor Roman Onderka se proto zaměřuje především na dopravní opatření.

„Mnohá z nich už v Brně platí. Například časově omezený vjezd do centrální části města nebo omezený vjezd vozidel o tonážích 3,5 a 6,5 tuny na území vnitřního města,“ řekl LN Onderka. Za řešení do budoucna pak považuje investice do městské hromadné dopravy. „Například zvýšení počtu ekologičtějších autobusů, vozů na CNG nebo zavedení elektrobusů,“ vysvětluje. Brno se podle Onderky neobejde ani bez objízdných tras, které by odklonily dopravu z centrálních částí města. „Právě se buduje velký městský okruh a prosazujeme výstavbu obchvatu R43 ve směru sever–jih,“ dodává primátor.

Nízkoemisní zóny. Nic víc

Doprava je hlavní příčinou smogu také v Praze. Tradičně nejvyšší koncentrace se vyskytují v Legerově ulici. Primátor Tomáš Hudeček chce situaci zlepšit zavedením nízkoemisních zón, kam by mohla jen auta splňující určitou emisní třídu. Nutno ale dodat, že o tomto plánu se zatím bez hmatatelného výsledku mluví už mnoho let. „Nyní je dopracovaná studie proveditelnosti těchto zón v podmínkách hlavního města Prahy, jejíž výsledky budou v blízkém čase předloženy k projednání a veřejně představeny,“ uvedl Hudeček pro LN. Jiné plány pro zlepšení špatného ovzduší v hlavním městě vyjmenovat nedokázal.

Smog a česká města

Středočeské Kladno není podle primátora Dana Jiránka tak špinavé, jak by se mohlo zdát z naměřených hodnot. Do tabulky nejznečištěnějších měst se podle něj dostalo proto, že měřicí stanice je umístěna ve čtvrti Švermov, která leží v kotlině a mísí se tam vlivy lokálních topenišť i dopravy.

„Dlouhodobě se však snažíme situaci zlepšit. Přispíváme na výměnu kotlů za nízkoemisní. Nyní v rámci kotlíkových dotací pomáhá i Středočeský kraj, udělali jsme ve Švermově kompletní plynofikaci. Částečně se nám podařilo omezit vjezd pro kamiony,“ vypočítává opatření Jiránek.

Příliš to ale nepomáhá. Kromě polétavého prachu je v Kladně výrazně překračován i limit pro rakovinotvorný benzo(a)pyren. Ten dokáže pronikat do krve a poškozovat plod či genetickou výbavu.

„Koncentrace benzo(a)pyrenu nesmí během roku překročit jeden nanogram nam3, ale v Kladně-Švermově je limit každoročně mnohonásobně překračován, v posledních letech o 370 procent. Horší situace je v České republice jen na nejzamořenějších místech Ostravy a v Karviné,“ varoval Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

V Ostravě se k vlivu dopravy výrazně přidává i znečištění z průmyslu. Například městská část Radvanice, sousedící s ocelárnou ArcelorMittal, je považována za jedno z nejznečištěnějších míst Evropy. Špinavé ovzduší ale, zdá se, pomohlo nastartovat řadu prospěšných projektů. „Spočítali jsme, že od roku 2008 vynaložila Ostrava na ochranu ovzduší více než sedm miliard korun. Jde o prostředky na podporu výsadby zeleně, nadlimitní čištění silnic, podporu městské hromadné dopravy,“ říká ostravský primátor Petr Kajnar.

Z plánovaných projektů zmínil revitalizaci plochy Bělského lesa, do roku 2015 bude v Ostravě také vysázeno přes 300 tisíc stromů a keřů za zhruba 130 milionů korun. Dřeviny mají snížit množství polétavého prachu v ovzduší ročně o desítky tun. Kromě toho magistrát nedávno vypustil balon, který pomáhá zmapovat rozložení prachových částic v ovzduší nad městem.

A co nanočástice?

Ostrava se také jako jediná z oslovených měst zaměřuje na takzvané nanočástice, jež produkuje průmysl i dieselové motory. Jsou považovány za nejnebezpečnější složky ovzduší, protože dokážou prostoupit skrze plicní sklípky až do krve a způsobit řadu nemocí. Jenže pro ně zatím neexistují platné limity.

A právě na to se vymlouvají primátoři Prahy i Brna – ani jedno město se jejich dopadem na zdraví nezabývá. „Nanočástice nejsou v současnosti zahrnuty do právních norem. Je to tedy otázka na odborníky v této oblasti, aby zhodnotili toxicitu a nebezpečí nanočástic pro občany,“ míní Hudeček.

Ostrava naproti tomu spolupracuje s tamními univerzitami, které nanočástice zkoumají, a je partnerem odborného bloku o nanočásticích v rámci konference Slezské dny. Disponuje i o něco citlivějšími přístroji, než vyžaduje současná legislativa. „Měřicí vůz města Ostravy je vybaven analyzátory prašného aerosolu ve velikosti 2,5 a jeden mikrometr, tedy technikou, která je v souladu s požadavky budoucí legislativy s ohledem na velikost částic,“ dodal Kajnar.

Autor: